35 let od startu mise Viking 1

Sem patří všechny příspěvky o výročích historických misí, které měly ve své době mimořádný význam a stojí za to si je připomínat i dnes.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od Dugi »

20.8.1975 – start mise Viking 1
Dnes si připomínáme 35. Výročí startu jedné z nejvýznamnějších misí, které se týkaly průzkumu Marsu. 20.8.1975 ve 21:22 UTC startovala z kosmodromu Eastern Test Range raketa Titan IIIE/Centaur. Na své palubě nesla sondu Viking 1, která se nesmazatelně zapsala do průzkumu rudé planety.

Obrázek

Mars zajímal vědce už dlouho, z oběžné dráhy ho zkoumaly sondy Mariner 4 a 9, ale stále chyběla data z povrchu. Sovětské sondy Mars 1 a 2 uspěly jen částečně. Na planetě sice přistály, ovšem po několika sekundách se navždy odmlčely. NASA pro vycítila šanci a připravila proto program Viking. První z těchto průzkumníků odstartoval 20.8.1975. Po 10 měsících letu se sonda dostala až k Marsu, 7. června 1976 přišla korekce dráhy a pět dní před přistáním modulu začala sonda snímkovat planetu. Právě tyto snímky (celkem jich orbitální část pořídila 51 539) později posloužily k vytvoření prvních podrobných geologických map planety. 14.června 1976 zažehla sonda na 38 minut své korekční motory a jemně tak upravila svou dráhu. Pozemní středisko zatím vyhodnocovalo první fotografie a zjistilo, že původně vytipované místo přistání je příliš nebezpečné. Sonda proto musela svou dráhu upravit ještě několikrát. Až 20.7.1976 se od mateřské sondy oddělil přistávací modul, který měkce přistál do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT.

Obrázek

Landeru stačilo jen několik minut na planetě a hned se pustil do práce. Na Zemi z něj začaly přicházet fotografie a další data z měření.

Obrázek

Obrázek

Měsíc po přistání odborníci s pomocí robotické ruky odebrali vzorky hornin a učinili jejich rozbor. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Vinking hledal i stopy po životě, ale jeho výsledky stále rozdělují vědeckou obec na dva tábory. Podle některých se život odhalit podařilo, podle jiných zase nejsou výsledky přesvědčivé, nebo mohly být způsobeny kontaminací ze Země. Celkem dokázal lander pracovat úctyhodných 2245 solů (marsovských dní). Jeho „život“ skončil 13.listopadu 1982, kdy mu řídící středisko poslalo špatný příkaz. Od té doby se tunová sonda odmlčela.
Orbitální část pokračovala ve snímkování planety i po oddělení landeru a právě z její dílny pochází jedny z nejznámějších fotek Marsu.

Obrázek
Olympus Mons – s výškou minimálně 24 kilometrů největší hora Sluneční soustavy

Obrázek
koryto Ma'adim Vallis v okolí kráteru Gusev, které vyhloubila tekoucí voda

Program Viking pokračoval i dál. Viking 2 startoval jen o 14 dní později 9. Září 1975 a na Marsu pracoval 1281 solů. Celkově může NASA program Viking hodnotit jako velmi úspěšný. Viking 1 se stal první dlouhodobě pracující sondou na Marsu, navíc prozradil mnoho o složení marsovských hornin a fotky získané orbitální částí posoužily k vytovření prvních podrobných map této planety.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Lakely
Správce profilu na Facebooku
Správce profilu na Facebooku
Příspěvky: 1130
Reputace: 153
Bydliště: Plzeň
Registrován: 11.2.2010 21:50
Kontaktovat uživatele:
Re: 35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od Lakely »

Perfektní článek, moc za něj děkuji. Pokud s nepletu tak to byla právě tato orbitální část, která vyfotografovala tu krásně nastíněnou horu, díky které si lidé mysleli, že je na Marsu podobizna lidského obličeje, že? :)
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: 35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od Dugi »

Díky moc, jsem rád, že se Ti článek líbí :) . Máš pravdu. Fotka, kterou má Tommy jako avatar pochází ze sondy Viking 1 a byla pořízená 25. července 1976 nad pohořím Cydonia Mensae. ;)
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
Viking 1 našel život

Příspěvek od tomas »

Vědci nově analyzovali data, která na Zemi poslaly sondy Viking. Napadlo je podívat se na výsledky z čistě numerického hlediska. Předpokladem bylo, že biologické systémy jsou obecně složitější než geologické. Výsledek ukázal na možnou existenci života.

Biolog Joseph Miller, který nové pokusy prováděl, odhaduje pravděpodobnost existence života na Marsu na 99%. Zároveň kritizuje NASA, že neudělala tu nejzákladnější věc pro potvrzení nebo vyvrácení života na Marsu a sice, že na žádné sondě nebyl prostě jako jeden z přístrojů mikroskop. Pohyb bakterií by byl jednoznačným důkazem.

Millerovu novou analýzu dat kritizují někteří jeho kolegové, jelikož tento způsob detekce života zatím nikdo nevyzkoušel. Konečnou odpověď by mělo dát provedení podobného pokusu na Zemi. Miller říká, že do srpna by mělo být jasno zda biologické systémy mají skutečně výrazně větší složitost než nebiologické, tak aby to bylo detekovatelné metodami, které měly k dispozici sondy Viking.
zdroj:discovery.com
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: 35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od Dugi »

Tohle je velice sporné. Ve vzorcích se našly pouze soli, které mohou být vytvořeny některými formami života. Ve hře jsou tři možnosti, které seřadím podle zajímavosti.

1) Soli se v půdě nacházejí přirozeně jako součást geologických struktur
2) Kdysi byl na Marsu život, bakterie vytvořily molekuly solí, které v půdě zůstaly i po jejich vyhubení.
3) Na Marsu je život, bakterie produkující soli se stále nacházejí v půdě.

Netroufám si odhadovat, která varianta je správná, nicméně pevně věřím tomu, že Curiosity by nám měl přinést nějaké další informace.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
život na Marsu

Příspěvek od tomas »

Možná, že jsem měl dát odkaz spíš na úplně zdrojový text. Tam je dobře popsána metoda.

http://ijass.org/PublishedPaper/year_ab ... sp?idx=132

Problém Curiosity je v tom, že na jeho palubě není žádný experiment, který by se zaměřoval jednoznačně na hledání života. NASA za to byla několikrát kritizována během přípravy mise MSL. Navíc prý sterilizace nebyla tak důkladná jako u sond Viking. NASA byla kritizována i za to, že nezařadila celý Mars do skupiny míst, kde je nutné sondy nejdůkladněji sterilizovat. Mars rozdělila na několik částí. Díky tomu už do některých oblastí nesterilizuje sondy na nejvyšší stupeň. Důvodem je samozřejmě finanční úspora. U nás o tom vyšel článek na Exoplanety.cz. Naproti tomu na oslu.cz vyšel jiný článek, který obavy z kontaminace Marsu pozemským životem poněkud rozptyluje.
Uživatelský avatar
baranka
Znalec kosmonautiky
Znalec kosmonautiky
Příspěvky: 962
Reputace: 2
Bydliště: Znojmo
Registrován: 28.8.2011 12:42
Kontaktovat uživatele:
Re: 35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od baranka »

Na Novinkách o tom vyšel článek "Vědci možná našli v roce 1976 na Marsu život, při pokusech ho zničili", Kde diskuze by mohla být zařazena v rubrice Vtípky a srandičky z kosmonautiky
http://www.novinky.cz/veda-skoly/264813 ... tni-clanky
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
Re: 35 let od startu mise Viking 1

Příspěvek od tomas »

Ještě taky mohla ta diskuse být zařazena do rubriky lidská hloupost, ale myslím, že jí tady kvůli tomu zakládat nebudeme. :lol:

Dík za odkaz. Ovšem jestli ty výsledky budou potvrzené, tak to znamená velký problém pro lidskou výpravu, ne-li stopku. Větší opatrnost bude na místě i v případě zásilky vzorků z Marsu na Zemi, což má v plánu pokračovatel mise ExoMars.

Odpovědět

Zpět na „Výročí kosmonautiky“