Diskuse, úvahy a spekulace o budoucnosti NASA

[AlesH]

Zajímavé úvahy. Díky za ně. Jen se ještě zeptám na pár věcí.

Jak chcete ten vícenásobně použitelný habitat zabrzdit u Země? To je sakra těžká a "drahá" záležitost. Podle mne bude těžké to uspořádat tak, aby to vyšlo levněji než postavit a vypustit nový habitat.

Souhlasím s indianem22, že snížení ceny startu na LEO na 1/10 rozhodně nepůjde dosáhnout jen tím, že raketu použiju 10x. Možná se dostaneme na polovinu současných cen, ale o moc víc to zatím nevidím. To, že samotná vícenásobná použitelnost automaticky nesnižuje cenu dostatečně "jasně" ukázal raketoplán (STS). Je zapotřebí to udělat dobře (a přiznám se, že zatím nevím jak). SpaceX asi dokáže znovupoužitelností snížit průměrné ceny za start o cca 30%, ale jen za cenu snížení možné nosnosti také o 30%, takže jednotková cena možná nepoklesne zas tak moc, Uvidíme, Rád se nechám příjemně překvapit.

Nebojíte se toho, že "starší" habitat může být méně spolehlivý a tím i nebezpečnější než nový? Tohle se asi opravdu bude muset prakticky vyzkoušet v kosmu. Proto ty plánované americké "testy" v "cislunárním prostoru" považuju za docela rozumné,

Obecně si ale také myslím, že směr, nebo princip "létat levně a bezpečně na LEO a pak vše další sestavit až v kosmu (a pokud možno vše použít opakovaně)" je dobrý a podporuju ho (protože mne zatím nic lepšího nenapadá). Uvidíme, jak půjde vývoj reálně dál. Těším se na to,

P.S.: Když už vombatovi fungují odstavce, tak ho ještě prosím o mezeru mezi větami (mezi tečkou za větou a prvním písmenem další věty). Všichni ostatní to tak píšeme (což je správně podle pravopisu) a rozhodně to je tak lépe čitelné.

[matej]

(PS)

[petrsida]

Zajímavé úvahy. Díky za ně. Jen se ještě zeptám na pár věcí.

Jak chcete ten vícenásobně použitelný habitat zabrzdit u Země? To je sakra těžká a "drahá" záležitost. Podle mne bude těžké to uspořádat tak, aby to vyšlo levněji než postavit a vypustit nový habitat.

Souhlasím s indianem22, že snížení ceny startu na LEO na 1/10 rozhodně nepůjde dosáhnout jen tím, že raketu použiju 10x. Možná se dostaneme na polovinu současných cen, ale o moc víc to zatím nevidím. To, že samotná vícenásobná použitelnost automaticky nesnižuje cenu dostatečně "jasně" ukázal raketoplán (STS). Je zapotřebí to udělat dobře (a přiznám se, že zatím nevím jak). SpaceX asi dokáže znovupoužitelností snížit průměrné ceny za start o cca 30%, ale jen za cenu snížení možné nosnosti také o 30%, takže jednotková cena možná nepoklesne zas tak moc, Uvidíme, Rád se nechám příjemně překvapit.

Nebojíte se toho, že "starší" habitat může být méně spolehlivý a tím i nebezpečnější než nový? Tohle se asi opravdu bude muset prakticky vyzkoušet v kosmu. Proto ty plánované americké "testy" v "cislunárním prostoru" považuju za docela rozumné,

V kombinaci s jednotkou iontových motorů by brždění neměl být problém, takže logicky pokud budeme stavět habitat a pohon s životností třeba 15 let, proč je po třech letech zahodit

stejně se brzdit musí, jinak habitat při cestě z Marsu proletí kolem a co, jak bychom z toho dostali lidi (tahat celou cestu k Marsu na zádech ještě Orion mi nepříjde jako šťastné (levné) řešení

úvahy NASA jsou právě tímhle směrem


SpaceX sice přichází znovupoužitelností o 30 % kapacity, jenže průběžně nosič modifikuje, takže těch třicet procent má zpět na tahu motorů a větších nádržích, a cena neroste, reálná čísla budeme samozřejmě znát až se to povede dotáhnout (sakra, už aby zase lítali)

stárnutí a nebezpečnost, právě kvůli nebezpečnosti musí být dosažená životnost klíčových komponent mnohonásobně delší, než je délka mise
po jejím skončení se dá na parkovací dráze udělat jejich servis a jede se dál s vysokou mírou bezpečí

lítat dál s věcmi na jedno použití není cesta

[Jardax]

Ono to obecne dava smysl, pokud tedy mysli nekdo Mesic nebo Mars opravdu vazne, ze jedina rozumna cesta je pres orbitalni stanici. Nemusi byt nutne stale obyvana, ale jako prestupni bod a parkoviste. L1 nebo mesicni orbit, u Marsu bud orbit nebo zakladna Deimos...
Pak neni treba rest slozite presuny vseho, ale jen posadky se zasobami a vysadkovymi cluny - ale ty mohou letet samozrejme take napred. Pokud bude vysadkovy modul alespon castecne na vice pouziti, staci doplnovat pristavaci sekce a palivo.
V takovem pripade neni nerealne cyklovat posadky turnusove kazdy treba pulrok - tedy na Marsu trochu nepravidelneji - a mit vzdycky rezervu kam se v pripade problemu stahnout.

[tomas]

Při výpravě do Estecu jsme řešili, zda je tato cesta správná. Nakonec po přednesení pro a proti jsme dali dohromady podstatně levnější a přitom poměrně bezpečnou strategii letů k Marsu. Předem upozorňuji, že zadání bylo výprava k Marsu bez SLS, případně s jejím minimálním využitím, jen na to, co by se jinak do kosmu nevyneslo.

Planetolet by se sestavil na LEO, vypadalo by to podobně jako se sestavovala kdysi ISS, akorát by se nevyužíval raketoplán, ale běžné rakety (Atlasy, FH,..). Na druhou stranu modulů by nebylo tolik. Zase by bylo víc solárních panelů k napájení ať už iontového pohonu nebo Vasimru (pokud by se ukázal jako perspektivní a zvládnutelná technologie). Co by asi musela vynést SLS, by byla raketa pro odlet z marsovského povrchu a pravděpodobně marsovský habitat. Ale i to by se možná zvládlo bez ní. Když si rozpočteme ceny za start SLS a ostatních raket, tak bude výhodnější náklad rozdělit.

Možná by mohly být planetolety dva, jeden by vozil posádku a zásoby pro cestu, druhý by mohl letěl předem se zásobami a dalším vybavením základny (habitat, podpůrné moduly a raketa pro opuštění Marsu). Zda jeden či dva planetolety bude záviset na výkonech motorů a možnostech či výdrži zařízení.

Po sestavení planetoletu by se pomalu začal v bezpilotním režimu odpoutávat od Země - podobně jako třeba Mangalyaan. To by mu mohlo trvat klidně několik měsíců. Na silně protáhlé eliptické dráze by čekal na přílet posádky. Jaká loď by se použila, to by záviselo na jejích dovednostech a výdrži. Pokud by Dragon byl upravený na to, aby se mohl vydat za LEO a vydržel tam po dobu trvání marsovské mise, pak by se dal použít on na FH. Pokud by to nakonec nesvedl, musel by posádku vynést Orion na SLS. Posádka by přestoupila, Orion by zůstal na eliptické dráze a planetolet by udělal finální "šťouch" pro směřování k Marsu. Díky šílené ceně SLS by se klidně vyplatilo poslat Dragon na FH jen pro přílet posádky a pro odlet při návratu od Marsu zase další Dragon.

Tam by proběhla celá marsovská anabáze, hodně podobně jako jí plánuje NASA nyní. Po odpoutání od Marsu by se planetolet vracel opět na protáhlou eliptickou dráhu Země. Tam by se spojil s Dragonem (Orionem) a posádka by se v něm vrátila na Zemi (s částí vzorků). Planetolet by se pomocí vlastních motorů dostal na LEO. Tam by se mu dostalo servisu, natankování paliva a připojení nových modulů + další techniky potřebné pro budoucí misi. Posádky provádějící servis by odvezly zbytek vzorků. K tomu se dají použít i případné nákladní lodě. Vypadalo by to podobně jako se nyní využívá ISS.

Pokud by se cokoliv stalo s Orionem a nebyl schopen posádku vrátit na Zemi, tak by buď bylo dost času na vyslání jiné rakety nebo by si posádka prodloužila pobyt a musela by v planetoletu vydržet do té doby, než se usadí na LEO, kde by si je vyzvedla loď, která jinak obsluhuje ISS.

Bezpečnost tohoto návrhu zvyšuje i to, že posádka se k Marsu nevydá dřív, dokud nezkontroluje planetolet a pokud by něco nebylo v pořádku, tak se vrátí na Zemi, planetolet se vrátí na LEO a opraví se.

[AlesH]

Souhlasím s tím, že vícenásobné použití přeletového habitatu by se opravdu hodilo. NASA k tomu zřejmě opravdu směřuje, ale pokud to dobře chápu, tak počítá se speciálním pohonným modulem (stupněm) jen pro navedení habitatu na dráhu kolem Země (po příletu od Marsu). To je určitě relativně drahé a kdo ví, jestli by ekonomicky nevyšlo lépe s sebou táhnout přistávací modul (část Orionu nebo Dragon) a sednout na Zemi v něm, bez jakéhokoliv motorického brzdění. Použít iontové motory pro navedení na dráhu kolem Země (Earth Orbit Insertion - EOI) nebude nijak snadné, protože na to bude málo času (max. 3 měsíce) a to je pro iontový pohon dost krátká doba (pohon by musel mít relativně velký tah [minimálně desítky Newtonů] a tím pádem by potřeboval i silný zdroj elektřiny [minimálně stovky kW]). Určitě to je proveditelné, ale bude náročné a drahé to vyvinout a postavit.

SpaceX bude znovupoužitelností prvního stupně (při RTLS) vždycky ztrácet cca 30% nosnosti (proti jednorázové verzi) ať už nosič modifikuje jakkoliv.

Souhasím samozřejmě s tím, že směřovat se musí k vícenásobné použitelnosti, jen prostě připomínám, že to nebude ani snadné, ani levné, takže "návratnost" může být velmi dlouhá (a možná i trvale ztrátová [viz raketoplán]).

[vombat]

Atomové motory typu NERVA by měli solidní rychlost i tah. Nestálo by hodně času ani peněz je dokončit. Proč s nimi tedy nikdo nepočítá? Aerodynamické brždění pomocí tepelných štítů? Nevyvíjí nyní NASA nafukovací aerodynamický brzdící štít pro mars.Proč nespojit tyto dvě věci plus stálý habitat?spěchám tak jen otázka.

[vombat]

Brždění u země

[indian22]

Vzpomínám si, že jsme to samé řešili i před rokem. Tehdy jsem prosazoval variantu s malým jaderným reaktorem, je ovšem pravda, že poslední dobou se odehrál celkem velký pokrok u solárních ohledně váhy na plochu. Vůbec jsme tehdy řešili spíš detaily konstrukce, jako odstínění toho reaktoru i vnějšího záření, umístění habitatů, prosazoval jsem už tehdy využití FH a nafukovacích modulů, této kombinaci by SLS byla potřeba skutečně minimálně. moc mě potěšilo, že planetolet v Marťanovi je je tomu co si představuju silně podobný, jen jsem tehdy nevymýšlel rotující sekce.

Ty nafukovací štíty od NASA zatím mají hodně daleko k ilustraci.

[Jardax]

Jen tak mezi reci - NASA podepsala s Firefly kontrakt za $5,5 mega na jeden predvadeci let.
Takze aerospike...