New Horizons

[Dugi]

U New Horizons by penetrátor, podle mého názoru, postzrádal smysl - dopadová energie by byla vskutku extrémní kvůli velké vzájemné rychlosti. Obecně se penetrátory používají poměrně málo, takže zatím s nimi nemáme moc velké zkušenosti a jen stěží se odhaduje, co všechno by mohly o Plutu prozradit. Jak jsem ale psal - naráželi bychom na velké technické problémy, pokud bychom je chtěli aplikovat na misi New Horizons.

[fretka323]

Podle mě, by se penetrátor roztavil v atmosféře. Pluto ji sice nemá velmi hustou, ale ta rychlost je obrovská. Spíš než roztavení by klidně mohlo být možné rozdrcení o hustší vrstvy - když skočíš do vody z například dvaceti metrů, také nedopadneš dobře, protože v téhle rychlosti pro tebe bude voda (a jakákoliv jiná tekutina) jak beton. U atmosféry bych na to nahlížel podobně, je se zde nebavíme o pár metrech za sekundu, nýbrž víc než 13 km za sekundu.

[Samo]

Ak by penetrátor mal tvar ihlice a bol by dostatočne odolný problém v atmksfére by som nevidel ale problém vidím v ľade mohlo by sa stať to ( ak by náraz prežil ) že sa doň jednoducho zavrta

[Dugi]

Myslím, že ten dopad by byl zničující. Náraz by vyprodukoval tak ohromné množství energie, že by šlo v podstatě o výbuch spojený s velkými teplotami. Jen stěží bychom hledali design, který by umožnil přístrojům tohle peklo přežít.

[Gubarev]

Jak píše Dugi, energie nárazu by byla tak velká, že je asi jedno, o jaký povrchový materiál by se jednalo.

[Gubarev]

Detail povrchu. Dohledávám zdroj.

[ptpc]

Čo sa týka tej družice(landru) Pluta mám otázku. Nemohlo by to byť tak - viac paliva na brzdný manéver pri Plute - silnejšia raketa ale urýchlenie len na únikovú rýchlosť zo Zemskej gravitácie?

[petrsida]

To by samozřejmě mohlo, jenže by neúměrně narostla doba letu k Plutu


přeletové dráhy pro zachycení jsou jiné, k Plutu by bylo třeba přilétat tečně , tím strašně narůstá vzdálenost, v kombinaci s menší rychlostí by doba letu mohla narůst na 2,5 až 3 násobek

New Horizons letěl jednak velmi rychle, druhak po dráze, která byla na rovinu oběhu skoro kolmá, z takové dráhy jednoduše nezabrzdíš tak, aby mohlo dojít k záchytu

[ptpc]

S tou dráhou ma to nenapadlo, to je pravda.
A keby sa použil iontový motor na urýchlenie hypotetickej sondy do cca polovice dráhy a potom zasa na brzdenie - aká rýchlosť by sa dosiahla a koľko by bolo potrebné mať so sebou "paliva"? Je mi jasné, že sú to celkom zložité výpočty(treba si vedieť tykať s integrálmi). Ja len či sa tým niekto náhodou nezaoberal... Fakt by som bol zvedavý ako by to vyšlo...

[Dugi]

Matematicky zdatný moc nejsem, ale ohledně sondy Dawn proběhla nedávno zpráva, že celková změna rychlosti, které její iontový motor dosáhl už je více než 10 km/s (viz tenhle příspěvek). To pro představu asi stačí.