Historie kosmických programů: Díl čtvrtý: Program Gemini

[Lakely]

Program Gemini (1962 – 1966)

Program Gemini byl mezistupněm, mezi programem Mercury a Apollo. Byl to velice důležitý program, který je poněkud neprávem odsouván a poměrně málo se o něm hovoří.
Původně měl projekt Mercury projít vývojem, který by vedl k vylepšení kabiny Mercury tak, aby se do ní vešli dva kosmonauti a loď měla dostat také stykovací zařízení. Nakonec se přikročili ke stavbě lodi úplně nové, protože přestavba původní kabiny se ukázala jako příliš náročná. Začít s úplně novým strojem bylo výhodnější. V roce 1962 se proto začalo pracovat na projektu Gemini.
Tento program byl významný hlavně svými cíli, které kdyby nebyly splněny, tak by se nemohl realizovat projekt Apollo. V rámci tohoto projektu došlo k vyzkoušení operací a úloh, nezbytně nutných pro přistání a let k Měsíci, jako byla možnost manévrování na oběžné dráze, dlouhodobý let vícečlenné posádky a hlavně setkávání a vzájemná koordinace dvou těles na oběžné dráze. Dlouho se totiž uvažovalo, že let k Měsíci se musí uskutečnit jediným strojem, který vzlétne, přistane a zase odstartuje z Měsíce. Dlouho bylo s obavami se hledělo na možnost, že by se během cesty měla spojovat a zase rozdělovat dvě tělesa. Systém jednoho stroje propagoval z počátku i Wernher von Braun.
Nakonec se ukázalo, že idea jednoho stroje, který by tohle vše zvládl, je technicky nereálná. Proto se přistoupilo k druhé možnosti a tehdy vznikl program Gemini a jeho nejdůležitější úkoly. Všechny hlavní úkoly, které si tento program vytyčil, byly nakonec splněny.
23. března 1963 se tak uskutečnil první Americký let vícečlenné posádky v lodi Gemini3.
Při letu Gemini4 v červnu 1963 byl uskutečněn první americký výstup do volného prostoru, který provedl Edward White.
Let lodí Gemini6A a 7 v prosinci 1965 se zase poprvé pasivně setkaly dvě kosmické lodě. Let Gemini7 byl zase rekordně dlouhý (14. dní).
Při letu Gemini8 v březnu 1966 se podařilo Neilu Armstrongovi poprvé spojit s jiným tělesem na oběžné dráze.

Kosmická loď Gemini

Loď Gemini měla přibližně stejný tvar jako předešlá Mercury. Na rozdíl od ní však byla celkově větší. Kabina měla délku 3,35m a na ní navazoval servisní modul, který na rozdíl od lodí Mercury měl mnohem komplexnější výbavu. Tato servisní sekce o maximálním průměru 3,05m a délce 2,32m nebyla určena k návratu a před sestupem se odhazovala.
Právě pokud šlo o servisní sekci, tak v ní bylo provedeno mnoho podstatných změn. Pro dlouhodobé lety přibyly nové kyslíko-vodíkové palivové články, zajišťující energii až na 20 dní. Na servisní sekci byly také čtyři hlavní motory, které při sestupu dostatečně zbrzdili loď a celkem šest orientačních trysek pro korekce dráhy.
Samotná kabina pak byla o něco málo větší, než Mercury. Skýtala prostor 1.62m krychlového. Většina přístrojů byla umístěna mezi dvojitými stěnami stroje. Při posledních dvou letech Gemini přibyl i palubní orientační počítač, který až doposud nahrazovalo logaritmické pravítko a znalosti astronomie kosmonautů. Podobný způsob orientace používal už Kryštof Kolumbus. Počítače v té době byly v plenkách a do tak malého prostoru se dlouho nedařilo požadovaný přístroj vměstnat. Tento počítač byl stejný, který byl pak používán v lodích Apollo. Atmosféra v kabině byla tvořena čistým kyslíkem.
Na přídi kabiny přibylo aktivní stykovací zařízení, které sloužilo pro spojování s pasivním zařízením Agena, které bylo před každým startem lodi posláno na oběžnou dráhu před ní. Po prvním výstupu kosmonauta do vonného prostoru pak na lodi přibylo několik úchytů, protože se přišlo na to, že bez úchytů není možné mimo loď pracovat.
Kabina byla vybavena systémem orientačních trysek, se kterými se dala loď orientovat v prostoru. Při sestupu byla loď chráněna tepelným štítem z fenolové pryskyřice.


Schéma lodi Gemini


Systém setkání lodi Gemini a pasivního zařízení Agena.


Startovní sestava Gemini-Titan2


Setkání lodí Gemini 6A a Gemini 7. Na obrázku je vidět Gemini7.


Vyzvednutí lodi po přistání.


Předstartovní příprava.

[tomas]

Díky za další pěkný díl. Dobře jsem si početl.

[Dugi]

Dobrý práce, Lakely, ostatně jako vždy.

[baranka]

Velice zajímavé, jen doufám, že se Lakely bude (po popsání a ukončení všech programů) věnovat i některým letům podrobně.

[rebus]

Super, díky za skvělé informace

[Lakely]

Všem děkuji za kladné reakce a hlavně za přečtení, jsem rád, že i historická témata mají své čtenáře.
A pokud jde o další pokračování mých historických výprav do minulosti světové kosmonautiky, tak se můžete těšit ještě na program Apollo, na který budou navazovat kapitoly o Apollu 1, 9, 11, 13 a pravděpodobně i Apolla 17, kde bych se rád věnoval E. Cernanovi, jakožto poslednímu muži na Měsíci, který je pro nás zajímavý tím, že měl České předky a ke svým českým kořenům se rád hlásí.
Dále mám ještě připravený článek o důvodech proč se Sovětský svaz nedostal na Měsíc. Budu se věnovat i stanicím Saljut, Skylabu a také MIRu. Pokud vás ještě bude historie bavit, tak se někdy v budoucnosti dostaneme k některým významným sondám, abychom se nevěnovali jen pilotované kosmonautice.
Celé je to program tak na rok, tak se snad máte na co těšit.

[Dugi]

Už se těším. Nedokážu říct, na co víc, prostě na celek .

[indian22]

Taky musím připojit pochvalu. Vůbec sem nevěděl, že se v Gemini používalo logaritmické pravítko, nám už ho ve škole spíš ukazovali jen jako zajímavost a to jsem studoval ještě za totáče.

Na další články se těším.

[Johnny]

Parádní počtení Lakely, po přečtení předchozích tří dílů, jsem se na další moc těšil a dočkal jsem se

[Lakely]

Ještě jednou děkuji za kladné reakce, jsem skutečně rád, že se seriál líbí.