Rentgenová astronomie

[Dugi]

Postarám se o to

[Gubarev]

V roce 2011 detekoval teleskop Chandra společně s observatoří VLA zatím nejzřetelnější výtrysk z centrální galaktické černé díry, který potvrdil, že střed Galaxie zdaleka není mrtvým a klidným místem. Připomeňme, že Sag A* má hmotnost přibližně čtyř milionů Sluncí, ale kdybychom ji umístili do centra naší sluneční soustavy, vešla by se dovnitř oběžné dráhy Jupitera. Měření výtrysků může astronomům prozradit některé detaily, jako například rychlost rotace černé díry. Výtrysk dosahuje délky několika světelných let a v místech, kde se sráží s hustými oblaky prachu a plynu v centru Mléčné dráhy, můžeme pozorovat masivní „šokové vlny“ kolidujícího materiálu.
http://chandra.harvard.edu/photo/2013/sgra/

[Gubarev]

Detektor Chandra už mnohokrát zaznamenal zatím nevysvětlitelné záblesky v rentgenovém pásmu. Podle jedné ze studií může jít o jev způsobený kolizemi stovek trilionů asteroidů, jež jsou gravitací přitáhnuty z orbitálních drah svých mateřských hvězd (v okolí centra Galaxie je doslova našlapáno mezihvězdným materiálem, ale i hvězdami; vzdálenosti mezi nimi jsou daleko menší než vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší hvězdou Proxima Centauri). Když se asteroid dostane na vzdálenost přibližně 150 milionů kilometrů (1 AU), je doslova roztrhán intenzivními slapovými silami černé díry. Úlomky tělesa jsou poté vypařeny při podobném procesu, který potká meteor při průniku do naší atmosféry. Levou část snímku tvoří expozice asi milionu sekund detektoru Chandra. Červeně jsou zobrazeny rentgenové záblesky o nižších energiích, zeleně středně silné a modře ty nejenergetičtější záblesky.
http://chandra.harvard.edu/photo/2012/sgra/

[Gubarev]

neskutečný kompozit!
3C321: Black Hole Fires at Neighboring Galaxy
http://chandra.harvard.edu/photo/2007/3c321/

[Gubarev]

Nepříjemné zprávy přišly na počátku roku z Ruska. Start jejich teleskopu Spektr-RG, jenž by měl pozorovat interakce galaktických kup, se posouvá až na rok 2015. Důvodem jsou technické problémy s jedním z přístrojů pro teleskop, který je vyvíjen v Německu. Sonda by svá pozorování galaktických klastrů měla provádět v rentgenové části spektra a mohla by nám pomoci odhalit podstatu „odpudivé“ temné energie, která už na úrovni galaktických kup rozpíná prostor a tím i vše v něm.

Původní start byl plánován na příští rok, bohužel jeden ze senzorů pro první ze dvou palubních teleskopů začal mít tak velké problémy, že zřejmě bude nutné systém přístroje celkově změnit, což si samozřejmě vyžádá delší čas. Druhý z hlavních teleskopů sondy, vyvíjený v ruském Sarově, zatím údajně funguje bez problémů.

Spektr-RG (pojmenován dle zkratky rentgenového a gama pásma, na kterých bude detekce probíhat) bude umístěn v libračním bodě L2 se stejnou dobou rotace kolem Slunce jako Země. Primární pracovní doba mise byla stanovena na osm let.

První (zatím vadný) detektor pod jménem eRosita vyvíjí institut Maxe Plancka. Třetí součást pro vesmírný teleskop je vyvíjena univerzitou v britském Leicesteru. Rusové vypustili do vesmíru v roce 2011 předchůdce této sondy – teleskop Spektr-R, který je zatím největším fungujícím teleskopem v kosmickém prostoru.

http://www.astrowatch.net/2013/12/russi ... ation.html

[indian22]

Chandra zaměřil svůj rentgenový zrak - jež je stále zcela prost stařeckých vad - na objekt jednoho ze svých prvních pozorování. Galaxii Centaurus A ke které se příležitostně stále vrací, momentálně je Centaurus A nasnímána ekvivalentem více než 9 a půl dne pozorování.
Na snímku lze pozorovat velkolepý polární výtrysk generovaný místní centrální černou dírou táhnoucí se ze středu snímku do levého horního rohu. Mimo to je zřetelně patrný prachový pruh obepínající pas zobrazené galaxie, tento pruh je považován za pozůstatek srážky Cen A s nějakou menší galaxií v několik miliónů let vzdálené minulosti.
Barevný klíč snímku je červená - nejnižší energie, zelená - střední a modrá - nejvyšší energie.

Díky pravidelným pozorováním Cen A obsahuje Chandrův archiv i jiná cenná data. Například minulý rok byly zveřejněny výsledky pozorování bodových rentgenových zdrojů, ty jsou většinou tvořeny dvojitými systémy, kde těžší společník - neutronová hvězda nebo černá díra - přetahuje plyn z povrchu aktivního souputníka. Výsledky naznačují rozložení hmotností kompaktních objektů do dvou výrazných kategorií: méně než dvě sluneční hmotnosti a více než pět slunečních hmotností. Limitní hmotnost pro neutronovou hvězdu je okolo dvou sluncí, ale očekávali bychom, že hmotnosti hvězdných černých děr na tuto řadu plynule naváží. Místo toho tu pozorujeme mezeru která končí na pěti slunečních hmotnostech, tam se už černé díry vyskytují dle očekávání. Tato mezera je pozorována i v naší mléčné dráze, toto je však první náznak obdobného pozorování i v jiné galaxii. Pokud by se ukázalo, že jde o obecnější jev, tak lze předpokládat, že nám může napovědět něco o zvláštních dějích při některých výbuších supernov.

Tak nějak soukromě mě napadá zda se nemůže jednat o starého známého v nové podobě, totiž o pozorovací problém. Jako že třeba černá díra o hmotnosti méně než oněch pět sluncí, disponuje v podstatně menším procentu takovými okázalými projevy jako je akreční disk. Ale na druhou stranu doufám, že astrofyzici mají solidní představu, ohledně typických oběžných drah a schopnosti menších černých děr odebírat materiál z průvodce.

[Dugi]

Zajímavé, ale obrázek chybí

[Gubarev]

Zajímavé, ale obrázek chybí

Já byl předtím v práci, tam vidím tak 30% odkazů na obrázky, ale už jsem doma a fakt chybí.
Indy, poprosím rovnou o zdrojový link článku.
Díky moc!

[Gubarev]

Už mám, tak s dovolením doplním, pač Indián tu nebýva tak často...



http://chandra.si.edu/photo/2014/cena/? ... ign=buffer

[indian22]

šmankote děkuju za doplnění.