LRO / LCROSS

Novinky o sondách a družicích

LRO / LCROSS

Příspěvekod Dugi » 28 říj 2009, 15:27

Tady můžete diskutovat o misi LRO/LCROSS
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Dugi » 28 říj 2009, 15:53

Amerika to s návratem na Měsíc, zdá se, myslí opravdu vážně. Od prosince 1972, kdy na Měsíci přistálo Apollo 17 s Eugene Cernanem na palubě, zůstal náš souputník osiřelý. Nové kolo Studené války dalším misím k Měsíci nepřálo. V současné době se ale náš přirozený satelit dostává znovu do hledáčku NASA.

Důvod je jasný. Pokud chce lidstvo pomýšlet na lety k Marsu (odhad okolo roku 2050), musí si technologii velmi dobře osahat. A kde nové metody a technologie zkoušet než na Měsíci. Na něm navíc panuje jen šestinová gravitace oproti Zemi - pokud by odsud startovala raketa pro Mars, musela by překonávat mnohem menší odpor. Tahle teorie je sice zatím z kategorie sci-fi. Když uvážíme kolik úsilí stojí vypravit raketu ze Země. Jen stěží můžeme předpokládat jakým problémům by čelili technici na Měsíci. Mnohem nadějněji ale vypadá možnost vytvoření "Měsíční základny". Na ní by mohli specialisté testovat nové technologie, které by se daly uplatnit pro lety k Marsu. Zkoumat by se zde dalo prakticky všechno. Od zajištění energetické soběstačnosti, přes obstarání vody, paliva až po sociologické problémy. jak zajsitit aby spolu posádka vycházela i když bude několik měsíců namačkána na miniaturním prostoru. I na tyhle otázky by mohla základna na Měsíci poskytnout odpovědi.

Prvním krokem k návratu na Měsíc je vyslání sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter => Družice pro průzkum Měsíce) se spolusondou LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite =>Satelit pro pozorování a snímání Měsíce), které se má uskutečnit ve středu 17. června na mysu Canaveral. Jaký bude osud těchto dvou družic? Pokud vše půjde podle plánu, mělo by to probíhat následovně: (čas T, označuje okamžik, kdy raketa dostane pokyn ke startu)

T - 2,7 sekundy = zážeh motorů
T + 1,1 sekundy = odlepení rakety od země
T + 4 minuty 10 sekund = od nosné rakety Atlas 5 se odděluje urychlovací stupeň Centaur
T + 4 minuty 20 sekund = urychlovací stupeň Centaur zapaluje svůj hlavní raketový motor
T + 4 minuty 30 sekund = urychlovací stupeň Centaur odhazuje svůj aerodynamický štít
T + 14 minut 30 sekund = Centaur poprvé vypíná svůj hlavní motor
T + 36 minut 42 sekund = Centaur znovu zapíná svůj hlavní motor
T + 41 minut 42 sekund = Centaur podruhé vypíná svůj motor
T + 45 minut = od urychlovacího stupně Centaur se odděluje družice LRO
T + 4 hodiny = od Centaura se odděluje i družice LCROSS

Takhle alespoň NASA start rakety Atlas 5 s nákladem dvou družic plánuje. V dalším průběhu dojde k tomu, že urychlovací stupeň Centaur nezbržděně vletí do dráhy Měsíce a narazí do jeho polární oblasti. Tento náraz bude sledovat jak LRO, LCROSS, Hubbleův vesmírný teleskop i řada pozemských teleskopů. V čem bude tento náraz tak zajímavý, že se na něj budou upírat tisíce očí? Tento impakt totiž vyvrhne velké množství horniny. V polárních oblastech - v kráterech kam miliony let nezasvítily sluneční paprsky se teploty pohybují okolo -200°C. Mohou tedy ukrývat velké zásoby ledu, který by mohla posádka na měsíci využívat. Z ledu se v první řadě dá získat voda pro astronauty. Chemickou cestou navíc může poskytnout kyslík a vodík. Oba plyny se pak mohou dál využívat a používat třeba jako palivo, resp. okysličovadlo při chemických reakcích. Využít k tomuto nárazu stupeň Centaur je naprosto unikátní až doposud jeho služba skončila vždy když udělil transportovanému materiálu dostatečnou rychlost. Pak se jen bezúčelně toulal vesmírnou pustinou.

Sonda LRO dorazí k Měsíci během čtyř dnů od startu. Pak bude svůj úkol plnit na nízké oběžné dráze Měsíce (cca. 50 km nad povrchem). Nad Měsícem má kroužit cca. rok, během kterého bude sbírat cenná data a posílat je zpět na Zemi. Družice je osazena sedmi přístroji, které jí umožní detailně zkoumat radioaktivitu, topografii, teplotu na různých místech povrchu ve dne i v noci, obsah vodíku v atmosféře. Ještě důležitější ovšem bude její schopnost vytvářet detailní 3D mopy měsíčního povrchu a to v dosud nevídaném rozlišení jednoho metru. Družice se zaměří především na zhruba stovku předem vytipovaných míst, která by měla sloužit k přistání lidské posádky.

Oproti své sestřičce bude mít LCROSS mnohem "akčnější" úkol, který ji ovšem bude stát "život". Pravděpodobně v říjnu letošního roku se stane živoucím projektilem, který se v plné rychlosti zřítí z oběžné dráhy na povrch Měsíce (stejně jako pět dní před tím Centaur). jejím cílem bude střed některého z temných kráterů na Náraz vymrští horniny z okolí nárazu až do výšky okolo deseti kilometrů. Právě toho využije LRO, která cca. 4 minuty po nárazu proletí nad místem srážky a z bezprostřední blízkosti bude analyzovat obsah a složení vyvržených hornin. I tento náraz budou monitorovat pozemské dalekohledy. Ještě než ale dojde ke zničení sondy LCROSS, dočkají se práce i vědecké přístroje na její palubě. Jedná se o tři spektrometry, pro viditelné světlo i pro záření blížící se ultrafialovému záření. Dále na sondě nalezneme pět kamer pro snímání ve viditelné i infračervené části spektra. Výčet technických přístrojů využívá radiometr. Tyto vědecké přístroje najdou uplatnění hlavně při pozorování následků nárazu Centaura na Měsíc. Modul LCROSS byl vytvořený tak aby stál co nejméně peněz. Bude totiž zničen tak aby lidé neprotestovali, že se plývá penězi.

Prokázat existenci vody na měsíci se už snažila sonda Lunar prospector. I ona se zřítila na povrch našeho souputníka a z vyvrženého materiálu se mělo určit zda obsahuje vodu. Tehdejší pokus ale skončil neúspěchem. Ve vyvrženém materiálu se voda nenašla. Vědci u současné mise sází hlavně na to, že se zaměří na polární oblast kráterů, kam miliony let nesvítilo Slunce. Mohly se zde proto zachovat vodní zásoby. I kdyby voda nebyla znovu nalezena, dá nám LRO odpovědi na mnoho otázek, které se týkají měsíce. Věřme, že všechno dopadne jak má a první krok, který bývá vždycky těžký a rozhodující skončí úspěchem.

Jaký bude další osud cest k Měsíci? Na rok 2011 je plánována sonda GRAIL. (Gravity Recovery and Interior Laboratory). GRAIL bude obsahovat dvě družice, které poletí za sebou. Budou provádět detailní měření měsíčního gravitačního pole. O rok později, tedy na rok 2012 NASA chystá sondu LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer). Jejím úkolem bude zkoumat složení měsíční atmosféry a povrchového prachu. Navíc bude testovat novou technologii, kterou NASA nazývá "Modular Common Bus". Mělo by se jednat o flexibilní, nízkonákladovou technologii zaručující starty a přistávání na Měsíci.

EDIT 1 - 15.6.2009 - Kvůli startu raketoplánu Endeavour (mise STS-127), který je odsunutý na 17. června se start rakety Atlas V odkládá o jeden den na 18.6. Ačkoliv raketoplán a raketa startují každý z jiného místa, oba využívají měřící přístroje a systémy, které jsou společné. Odpálit proto Atlas V i Endeavour v jeden den by bylo příliš riskantní.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Přístroje a technické vybavení LRO

Příspěvekod Dugi » 28 říj 2009, 15:54

Není to zase až tak dávno, co jsem tady psal o tom, že raketa Atlas V vynese do kosmu americkou sondu LRO. Start se nakonec podařil a sonda nabrala očekávaný kurs k našemu přirozenému satelitu. Napětí vědců se stupňovalo. Vydržely citlivé měřící přístroje velké přetížení při startu? První snímky, které LRO poslala k Zemi však svědčí o tom, že sonda nejkritičtější část své mise, tedy start, přežila bez problémů.

LRO se v pořádku dostala na polární oběžnou dráhu Měsíce a její kamera označená LROC ( Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) začala pořizovat první snímky. Znovu opakuji, že snímkování Měsíce z oběžné dráhy sice probíhalo už dříve, ovšem LRO dokáže pořizovat fotky v rozlišení okolo půl metru, což je hranice, ke které se sondy doposud ani nepřiblížily. Právě tohle detailní snímkování má detailně zmapovat celý povrch Měsíce, čímž vzniknou jeho detailní mapy, které pak poslouží k vyhledávání ideálních míst pro přistání lidské posádky. NASA v těchto dnech uvolnila na internet první snímky měsíčního povrchu. Podívat se na ně můžete na oficiálních stránkách agentury NASA. Ještě musím dodat, že první fotky povrchu pochází z oblasti, které se přezdívá Moře mraků (ENG - Sea of clouds, LAT - Mare Nubium). Postupem času ale LRO zmapuje valnou většinu měsíčního povrchu. Tato fáze by měla trvat cca.rok. Po jejím dokončení bude sonda stále obíhat po orbitě a bude připravená k použití jako komunikační satelit mezi očekávanou měsíční základnou a Zemí. Aby si ale někdo nemyslel, že LRO slouží jen a pouze k focení povrchu Měsíce, musím připomenout, že na palubě sondy vážící 1846 kg se nachází řada vědeckých přístrojů. jejich funkce si představíme na dalších řádcích.

CRaTER - má za úkol monitorovat úroveň radiace na povrchu Měsíce a zkoumat jeho případné dopady na živé organismy. Tento výzkum je velmi důležitý. Posádky, které zatím přistály na povrchu tam zůstaly jen krátce, pokud ale lidstvo chce Měsíc kolonizovat, vybudovat na něm stálou základnu, musí znát bezpečnostní rizika spojená s dlouhodobým pobytem na tělese, jehož atmosféra propouští většinu nebezpečného záření.
DLRE - Tenhle přístroj měří emise tepla, které uvolňuje povrch Měsíce.
LAMP - Propátrává povrch našeho satelitu v ultrafialovém pásmu světelného spektra a jeho hlavním úkolem je pátrat do povrchovém ledu.
LEND - Měří povrch Měsíce, pomáhá automaticky skládat snímky povrchu do detailních map. Navíc dokááže odhalit podpovrchové zásoby vody.
LOLA - další modul, který slouží a mapování povrchu Měsíce. Jeho úkolem je vytvářet topografickou a souřadnicovou síť porvchu.
LROC - Detailní kamera, která focení ke snímkování povrchu Mědíce a poskytuje snímky v detailním rozlišení.
LCOROSS - sonda, která se oddělí od LRO a má za úkol bombardovat povrch Měsíce, načež vyvrhne velké množství horniny, které pak LRO bude moci zkoumat při průletu atmosférou.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Na měsíci je opravdu voda!

Příspěvekod Dugi » 13 lis 2009, 21:50

Je to tady! Mise LCROSS přinesla ovoce. NASA dnes potvrdila, že říjnové bombardování věčně zastíněného kráteru Caebus vydalo lunární tajemství. V oblaku vyvržené horniny totiž vědci analyzovali velké množství vodní páry. Vyvržené množství se pohybovalo v řádech desítek litrů. Odteď už je tedy konec veškerým spekulacím. Otázka už nebude znít „Je na měsíci voda?“ Ale spíš „Kolik jí tam je?“ Na to ale zatím bohužel nikdo nezná odpověď.
Voda na Měsíci se dá využít hned k několika účelům – plánované lunární stanici by pokryla spotřebu tekutin, takže by zásoby ze Země nemusely být tak objemné. H2O se dá navíc rozložit na vodík a kyslík. První jmenovaný by se dal využít při nejrůznějších chemických reakcích a vodík by se mohl stát surovinou pro výrobu paliva. Nesmíme zapomínat ani na schopnost vody mírnit následky škodlivého záření. Pokud by na Měsíci vznikla trvale obydlená základna, bylo by možné vytvořit půl metru silnou vodní stěnou dostatečnou bariéru proti škodlivému záření. Možností využití životodárné tekutiny je ještě mnohem víc. NASA, jak sama agentura říká, otevřela novou kapitolu porozumění Měsíci. Zároveň si myslím, že získala ohromnou pomoc a hybnou páku pro další rozvoj plánované základny. Dnešní výsledek zavřel pusu jejím kritikům a vzal jim jeden trumf z rukávu. Už se nebudou moct ohánět tvrzením, že by základna potřebovala mnoho vody, která by se pracně dovážela ze Země. Dnešek je pro další průzkum a osidlování vesmíru přelomovým dnem.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: Na měsíci je opravdu voda!

Příspěvekod Tommy » 13 lis 2009, 23:11

Dugi píše:...na vodík a kyslík. První jmenovaný by se dal využít při nejrůznějších chemických reakcích a vodík by se mohl stát surovinou pro výrobu paliva

- že by chybička? :mrgreen:

Ale jinak to je opravdu úspěch a velkej pokrok vpřed :!:

Jinak mě taky zaujala ta myšlenka půlmetrový vodní stěny... :shock: Jestli to dobře chápu, tak to by se tam pak ta případná posádka mohla cítit jak v podvodním tunelu v mořským akváriu... :lol: ;)
-------------------------------------------
Obrázek
» Dobývání vesmíru na ČSFD - KLIK! «
Uživatelský avatar
Tommy
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 817
Registrován: 23 říj 2009, 19:42

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Dugi » 14 lis 2009, 11:35

Tommy: jj trošku jsem to pomotal :D

Obyvatelé základny by si asi jako v podmořském světě nepřipadali. Už jen proto, že by ty stěny asi nebyly průhledné. Tak mě napadá, že by mohla být sranda, kdyby si tam pak chtěl někdo na stěnu přibít obrázek :D (vtip ;) )

Každopádně se ale jedná o jeden z největších objevů na Měsíci v posledních letech.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Tommy » 14 lis 2009, 12:08

Dugi píše:Tak mě napadá, že by mohla být sranda, kdyby si tam pak chtěl někdo na stěnu přibít obrázek :D

- nevím proč ale vzpomněl jsem si na Mr. Beana v hotelu :D

Jinak že se jedná o významnou událost dokládá i Google speciálním logem:

Obrázek
-------------------------------------------
Obrázek
» Dobývání vesmíru na ČSFD - KLIK! «
Uživatelský avatar
Tommy
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 817
Registrován: 23 říj 2009, 19:42

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Tano » 14 lis 2009, 13:24

Jednou mě napadlo, že voda se do vesmíru nevypaří, tak o vodu by jsme přijít nikdy neměli,ale co kdyby se právě z důvodů osídlování nových planet vyvážela na ty planety a odčerpávala se ze země. To by byl asi jediný způsob jak o vodu přijít. Takže jsem rád, že na měsíc se odčerpávat nebude :)
Uživatelský avatar
Tano
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 234
Registrován: 01 lis 2009, 10:31
Bydliště: Ostrava

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Tano » 14 lis 2009, 13:26

Jééé už mám 2 hvězdičky, hurááá. .......... pardón nechal jsem se unést :D
Uživatelský avatar
Tano
Vesmírný průzkumník
Vesmírný průzkumník
 
Příspěvky: 234
Registrován: 01 lis 2009, 10:31
Bydliště: Ostrava

Re: LRO / LCROSS

Příspěvekod Dugi » 14 lis 2009, 21:11

Gratluju ti ke druhé hvězdičce ;)
Tím, že je voda na Měsíci se fakt hodně přiblížila možnost realizace stavby lunární základny. Dovážet tam vodu by bylo hodně nákladný a složitý, tohle je obrovský plus.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 23259
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Další

Zpět na Sondy a družice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků