Program Discovery

[Dugi]

Program Discovery americké agentury NASA je zaměřen na nízkorozpočtové vysoce vědecky zaměřené kosmické mise. Program plnil požadavky administrátora NASA Daniela S. Goldina, který prosazoval přístup nazvaný „rychleji, lépe, levněji“ („faster, better, cheaper“). Mise navrhují týmy lidí z průmyslu, z menších firem, vládních výzkumných pracovišť či univerzit. V čele každého týmu stojí hlavní řešitel PI (Principal Investigator). Návrhy jsou voleny pomocí výběrových řízení, kdy musí být splněny podmínky:
Doba vývoje mise od zahájení prací až po odstartování sond nesmí překročit 36 měsíců
Celkové náklady nesmí překročit stanovenou hodnotu (pro rok 2006 byla stanovena cena 425 milionů dolarů)

Tolik říká o programu Discovery Wikipedie. Já jen doplním, že do něj patří například mise NEAR Shoemaker, Mars Pathfinder, Lunar Prospector, Deep Impact, Stardust, MESSENGER, Dawn, nebo Keppler. Z chystaných projektů můžeme zmínit například GRAIL. Ale program se nesmí zastavit a proto se připravují další projekty. Celkem se na stole sešlo 28 návrhů, sítem však prošly jen tři. Limitní cena je 425 mil USD (bez nákladů na nosnou raketu), přičemž start má proběhnout nejpozději v roce 2017. Všechny projekty přitom počítají se startem už o jeden, nebo dva roky dříve. NASA každému následujícímu projektu přiklepla 3 miliony dolarů na vypracování detailní studie.

Prvním projektem je GEMS (Geophysical Monitoring Station) - V jeho rámci by na povrchu Marsu přistála sonda, jejímž úkolem bude zkoumat vnitřní složení Marsu, díky čemuž by mohli vědci lépe pochopit mechanismus zrodu a vývoje planet. (Můj názor - Téhle misi příliš nevěřím. NASA počítá s průzkumem Marsu už delší dobu, myslím, že vyslání této mise by bylo zbytečné a jen by potvrdilo to, co už předešlé sondy objevily, ale mohu se mýlit)
Druhým uchazečem je sonda TiME (Titan Mare Explorer) - Na Saturnově měsíci Titan jsou jezera tvořená kapalnými uhlovodíky a předpokládá se tam analogie k pozemskému "koloběhu vody". Sonda by přistála na hladině jezera Ligeia Mare (velikostí srovnatelné s Hořejším jezerem) a zkoumala tento prazvláštní svět. (Můj názor - ze všech tří projektů mne právě tento oslovil nejvíc. Možná je to tím, že je nejoriginálnější - plovoucí sonda, to se nevidí každý den. Ale myslím, že by měla i velký vědecký přínos. Titan zatím leží stranou výzkumu. Skutečně zblízka ho krátce zkoumal pouze modul Huygens. A přitom se říká, že by na tomto měsíci mohl být život. Některé teorie předpokládají mikroorganicmy živící se uhlovodíky a produkující vodík).
Poslední adeptem na vyslání je mise Comet Hopper - robotická sonda, jejímž úkolem by bylo několikrát přistátá na jádru komety Wirtanen, kam měla původně zamířit Rosetta. Automat by zkoumal jak jádro komety, tak i její interakci se Sluncem. (Můj názor - Rozhodně to není špatný nápad, dalo by se říct, že je to taková "vylepšená Hayabusa" - i když jejím cílem byl asteroid, ale princip je podobný. Přesto se mi zdá vysílání dalších sond ke kometám trochu zbytečné. V současné době o nich máme dostatek informací, proto bych raději pozornost zamířil někam jinam).

[rebus]

Souhlasím s tebou. Ta plovoucí sonda se mi taky zamlouvá nejvíc. Je fakt originální ( ty další 2 mise už zas tak originální nejsou)

[Dugi]

Čas od zveřejnění první návrhů trochu pokročil a proto jsem zkusil na internetu zapátrat po animacích jednotlivých misí. A byl jsem ve všech třech případech úspěšný.

Comet Hopper:


Geophysical Monitoring Station:


Titan Mare Explorer:


EDIT 19.8.2011 9:49
Obrázek pro misi GEMS byl nahrazen novým. Děkuji tímto rebusovi za upozornění

[rebus]

Dugi, ten prostřední obrázek se bohužel nezobrazuje.

[tomas]

Vypadá to, že vyhrál Titan Mare Explorer(TiME). Start se předpokládá v roce 2016 a přistání v roce 2022.

Mise by měla trvat 2 roky, protože pak nastane přibližně desetiletá titanská zima, takže Titan bude stíněn Saturnem, čili komunikace s řídícím střediskem nebude možná. Vypadá to, že komunikaci se Zemí si bude zajišťovat sonda sama přímo bez retranslace. Na Zemi by měla posílat snímky pořizované výsuvným ramenem (vybavení by mělo umožnit i 3D snímky), údaje o teplotě kapaliny i atmosféry, hloubce jezera a analýzy odebraných vzorků.


O napájení nic psáno nebylo. Na povrchu jsou vidět solární články, které by teoreticky mohly stačit, protože sonda nebude mít žádný aktivní pohon. Po hladině jí budou posunovat jenom jezerní proudy a vítr (jestli na Titanu nějaký je). Pohon to nebude nijak divoký, protože jezera na Titanu jsou výrazně klidnější než na Zemi. Podle dosavadních měření dosahují vlny na jezeře průměrně pouze 1 mm.

zde je článek i s krátkým videem přistání sondy na hladinu uhlovodíkového jezera.
zdroj:Popscience

[Dugi]

Pokud to opravdu vyhraje TiME, budu mít velkou radost, tohle byl od začátku můj favorit.

[rebus]

Tomasi, díky za zajímavé informace. Tomuhle projektu jsem fandil nejvíc, jenom ty solární panely se mi nezdají, tak daleko od Slunce a ještě atmosféra Titanu musí taky oslabovat to sluneční záření, navíc na ang. wikipedii píšou:
Titan's thick atmosphere rules out the use of solar panels like the ones that have kept the Mars rovers and landers functioning for years, while batteries would only provide some hours of power at most. If selected by NASA, the TiME lander would be the test flight of the new Advanced Stirling Radioisotope Generator (ASRG). Takže to bude poháněno radioizotopovým generátorem (jako třeba Voyagery).

[tomas]

Díky Rebusi. Všechny možné zdroje projedu a na wiki se nepodívám. Zmátnul mě ten obrázek, asi byl ilustrátor moc aktivní a dokreslil tam i solární články. Radioizotopový generátor je určitě lepší řešení. Hlavně aby ho dobře tepelně odizolovali, jinak si rozpustí hladinu pod sebou. Ta má -180°C.

[Andy]

Dovolím si založit trochu obecnější tému, pokud tu nějaká podobná je, tak to tam prosím přesuňte.

V červenci se rozhodne o tom, jakou sondu ze tří NASA vyšle v rámci programu Discovery.

Vybírá se mezi:

InSight - Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport


Mise na Mars - lander vychází ze sondy Phoenix a na palubě ponese velmi citlivý seismometr, který bude moct zaznamenávat nejen slabá marsotřesení, ale například také dopady případných impaktů atp. Z naměřených dat bude samozřejmě možné zjistit mnoho informací o vnitřku planety, zda-li a jak moc jsou její části ještě tekuté atp. Jak řekl vedoucí projektu Bruce Banerdt, tak o vnitru Marsu víme zatím sakra málo, jelikož seismometr na palubě měly jen landery Viking a to jednomu z landerů navíc nefungoval. Jak psal Machi na vedlejším fóru, tak se jedná o velmi zajímavou misi, avšak s letovým oknem, které se dá lehce a takřka ob rok nahradit.

TiME - Titan Mare Explorer


Další mise na výběr je TiME, který by měl v roce 2024 přistát v Mare Ligeia, tedy moře z tekutých uhlovodíků, které se nachází nedaleko severního pólu Titanu. TiME by mělo vycházet z Huygensu a mělo by být schopné v moři na Titanu pracovat několik měsíců a to díky vylepšenému Stirling radioizotopovému generátoru (mělo by se jednat o jeho první ostrý test). Tento generátor je schopný vyprodukovat stejné množství energie jako jeho starší bratříčci a to s pouze 1/4 plutonia 238.

TiME má mnohem složitější požadavky na letové okno. V podstatě se jedná na dlouhou dobu poslední šanci. Jediná malá možnost by byla ho poslat s plánovanou "vlajkovou lodí" NASA/ESA, která je k Titanu a Saturnu plánovaná na 2020 a dále, avšak bůhví, jestli se nakonec na ní najdou prostředky .

CHOPPER - Comet Hopper


Poslední mezi vybíranými je Chopper. Jedná se o sondu ke kometě 46P/Wirtanen a měla by se s ní setkat v roce 2021 přibližně 5 AU od Slunce a bude s ní pokračovat blíže směrem ke Slunci. Tedy bude mít možnost studovat z minimální vzdálenosti chování kometárního jádra ve vzdálenostech od Slunce, kdy už dochází k sublimaci a vytváření kometárního hala. Protože jádro komety má mít maximálně 2 km v průměru, tak Chopper nebude moct po jeho povrchu jezdit z důvodu velmi nízké gravitace, ale bude muset poskakovat , z čehož taky vychází jeho název (Comet Hopper - Chopper). Poskoků mezi lokalitami na kometě by mělo být celkem 12. Letové okno také prý není tak náročné.

Podrobnější popis každé z nich je v přiloženým článku:

http://www.nature.com/news/nasa-set-to- ... on-1.10982

Osobně jsem hlasoval pro TiME a tajně doufám, že to vyhraje . I když i ostatní dva návrhy jsou moc hezké. Škoda, že není víc peněz...

[Dugi]

Super, že jsi tohle vlákno založil. Pěkně jsi shrnul jednotlivé kandidáty. Dobrá práce.
Vlákno velmi podobné tomuhle tématu tu už máme, ale to vůbec nevadí. Já velmi rád tohle Tovje nové vlákno začlením do stávajícího.
Ještě jednou palec nahoru za pěkné shrnutí.