Raketoplány míří do důchodu
Vykuchaný raketoplán Discovery
Převelice smutný pohled se naskytl lidem, kteří byli svědky přesunu raketoplánu Discovery z haly OPF do VAB, kde bude dočasně "zaparkován". Raketoplán totiž vypadal značně zuboženě. V "nosní části" chyběl blok manévrovacích motorů, stejné to bylo i se zadními motory, SSME nevyjímaje, okna byla zabedněná. NASA sice všechny ubezpečuje, že než se raketoplány vydají v příštím roce do muzeí, dostanou znovu "normální vzhled", přesto jsou tyhle fotky hořkým připomenutím toho, že dny raketoplánů jsou u konce. Další fotky najdete zde.
Báseň o konci raketoplánů
Dnes skončila mise STS-135. Raketoplán Atlantis svým přistáním učinil tečku za třicetiletým fungováním raketoplánů. Všech se zmocňují smíšené pocity. Na jedné straně mají lidé radost, že se let podařil bez prolémů a posádka je ve zdraví zpátky na Zemi, ale na druhé straně je tu nostalgie a zklamání z toho, že program raketoplánů končí. Myslím si, že asi nejlépe tuto situaci vystihuje báseň, kterou dnes na svém blogu prezentoval Tomáš Přibyl. (autora jsem bohužel nedokázal dohledat).
Tajemná Atlantida
Dnes velký příběh uzavře
Když naposledy v letu křídla
Při cestě domů rozevře
Pak smutně klesne zpět do hnízda rodného
Kde vítězem se stane okov tíže
Dlouho byl králem, neměl rovného
Však zůstala jen vzpomínka o cestě výš - a výše
Orel pak smutně křídla svěsí
On létat by chtěl, leč nemá jak
Jak kvočna na vejcích pod hvězdami a pruhy sedí
A tupě zírá do oblak
Kde cíle není, každá cesta lichá
Že sen dál žije, že správný máme směr?
To povídejte rampám, kde zní meluzína tichá
Kde víra není, ni orel nemá per
My vrátíme se, zas dotkneme se hvězd
Až naplní se čas
Tisíc je možností a milión cest
V uších však smutně zní – kdy as?
Tajemná Atlantida
Dnes velký příběh uzavře
Když naposledy v letu křídla
Při cestě domů rozevře
Pak smutně klesne zpět do hnízda rodného
Kde vítězem se stane okov tíže
Dlouho byl králem, neměl rovného
Však zůstala jen vzpomínka o cestě výš - a výše
Orel pak smutně křídla svěsí
On létat by chtěl, leč nemá jak
Jak kvočna na vejcích pod hvězdami a pruhy sedí
A tupě zírá do oblak
Kde cíle není, každá cesta lichá
Že sen dál žije, že správný máme směr?
To povídejte rampám, kde zní meluzína tichá
Kde víra není, ni orel nemá per
My vrátíme se, zas dotkneme se hvězd
Až naplní se čas
Tisíc je možností a milión cest
V uších však smutně zní – kdy as?
Hodiny hanby
To, že Američané, kteří jsou zvyklí se honosit označením "kosmická velmoc" nebudou nadšeni z toho, že jejich astronauti musí spoléhat na místa v ruských Sojuzech se dalo očekávat. Zajímavou formou na tento problém ukazuje web spaceflightgap.com. Dalo by se říct, že jsou to takové "hodiny hanby", které odpočítávají čas od poslední chvíle, kdy se Američané svými silami dopravili na oběžnou dráhu (start STS-135).
Web zároveň apeluje na všechny své čtenáře, aby se obrátili na své zástupce v Kongresu a požadovali u nich plnou podporu pro těžkotonážní raketu SLS a z Orionu odvozenou loď MPCV.
Jak dlouho budou tyto hodiny povážlivě tikat můžeme jen spekulovat. Je ale jasné, že s každou další vteřinou bude Američany tahle nepříjemná pravda pálit čím dál tím víc.
Web zároveň apeluje na všechny své čtenáře, aby se obrátili na své zástupce v Kongresu a požadovali u nich plnou podporu pro těžkotonážní raketu SLS a z Orionu odvozenou loď MPCV.
Jak dlouho budou tyto hodiny povážlivě tikat můžeme jen spekulovat. Je ale jasné, že s každou další vteřinou bude Američany tahle nepříjemná pravda pálit čím dál tím víc.
Maketa Raketoplánu
Maketa raketoplánu, která sloužila 30 let k přípravě kosmonautů v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu se bude stěhovat do leteckého muzea v Seattlu.
Je vyrobena převážně z dřevěné překližky a chybí jí křídla. Kabina je ale vybavená přístroji, obsahuje i přechodový modul, umístěný v nákladovém prostoru. Ten se dá otevírat a zavírat.
Technici momentálně zkoumají, jak to udělat, aby se jim maketa při převozu nerozpadla, přecijen není z nejmladších.
Další fotky a celý článek zde
zdroj:collectspace.com
Je vyrobena převážně z dřevěné překližky a chybí jí křídla. Kabina je ale vybavená přístroji, obsahuje i přechodový modul, umístěný v nákladovém prostoru. Ten se dá otevírat a zavírat.
Technici momentálně zkoumají, jak to udělat, aby se jim maketa při převozu nerozpadla, přecijen není z nejmladších.
Další fotky a celý článek zde
zdroj:collectspace.com
Re: Raketoplány míří do důchodu
I když se to skládá z jednotlivých částí, tak to nejsou žádní drobečkové. No nezávodím jim jejich úkol.
Re: Raketoplány míří do důchodu
V Kenedyho kosmickém středisku na Floridě je momentálně demontována replika kompletní sestavy raketoplánu.
Jedná se o kombinaci skutečné nádrže s replikou raketoplánu zvanou Explorer a motorů SRB. Každý SRB je kombinací repliky ze skelných vláken a dvou skutečných segmentů vprostřed sestavy.
Celé "sousoší" by se mělo přestěhovat do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu v Texasu. Uvolněné místo by měl zabrat v roce 2013 raketoplán Atlantis.
Celá fotogalerie z demontáže je zde a původní článek s dalším množstvím fotek zde
zdroj:collectspace.com
Jedná se o kombinaci skutečné nádrže s replikou raketoplánu zvanou Explorer a motorů SRB. Každý SRB je kombinací repliky ze skelných vláken a dvou skutečných segmentů vprostřed sestavy.
Celé "sousoší" by se mělo přestěhovat do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu v Texasu. Uvolněné místo by měl zabrat v roce 2013 raketoplán Atlantis.
Celá fotogalerie z demontáže je zde a původní článek s dalším množstvím fotek zde
zdroj:collectspace.com
Re: Raketoplány míří do důchodu
Mám otázku, ty raketoplány skončilli z jakého hlavního důvodu..?
Já jen vím, že je má nahradit ta nová raketa, která se taky snadno připojí k ISS.. ale proč skončily? Takový krásný stroje to byly..
Já jen vím, že je má nahradit ta nová raketa, která se taky snadno připojí k ISS.. ale proč skončily? Takový krásný stroje to byly..
Re: Raketoplány míří do důchodu
Hlavním důvodem byla jejich vysoká cena. Když je NASA zaváděla do provozu, měly významným způsobem zlevit lety do vesmíru a udělat z nich prakticky rutinní záležitost. Důležité bylo, že tehdy se počítalo s několika desítkami letů ročně! A to byl právě problém. Raketoplány potřebovaly rozsáhlou poletovou údržbu, než mohly být přistaveny na další start. Když to přeženu - i kdybys potřeboval vyměnit jen jeden šroubek, musel jsi kvůli němu rozebrat půlku stroje. Po každém letu se letoun prakticky rozebral - odstranily se motory, které se poslaly na kontrolu, odebraly se i manévrovací trysky a další součásti. Pak se to celé skládalo dohromady. Tím pádem raketoplány startovaly jen málo. Navíc se ukázalo, že není dostatečný počet nákladu, který by mohly raketoplány vynášet. Po havárii Challengeru dala od raketoplánů ruce pryč i armáda - do té doby jeden z hlavních zákazníků na vynášení družic.
A to byl začátek konce. Když provozuješ nosiče do vesmíru, jsou dva druhy nákladů - jedny, které se platí pouze když je start (například palivo atd.) a druhé (tzv. fixní), které platíš pořád bez ohledu na to, jestli stroj startuje, nebo ne. To jsou například platy zaměstnanců, údržba hangárů a celkově infrastruktura. Čím víc startů máš, tím víc se fixní náklady "rozmělní". Tím pádem klesá cena za jeden start. Ale když je startů málo, tak se fixní náklady nemají mezi co rozložit - a cena za start je pak obludně vysoká.
Dalším problémem byla bezpečnost raketoplánů. Klasické rakety mají záchranné věžičky, které v případě problémů odnesou kosmickou loď s pasažéry daleko od v tu chvíli nebezpečné rakety. Ale raketoplán žádný takový systém neměl. Při jeho misi, byla bílá místa, ve kterých by byla záchrana posádky hodně nebezpečná, neřku-li nemožná. A přidej si k tomu i na nárazy citlivý tepelný štít z keramických dlaždic, které se mohou snadno poškodit a pak způsobit katastrofu (Columbia). Ve výsledku ti vyjde, že raketoplány byly vlastně nebezpečné a drahé. Kdyby se nestavěla ISS, šly by do důchodu už dřív. O raketoplánech se říká, že to byl technický zázrak, ale ekonomická pohroma. Myslím, že tahle věta nejlépe vystihuje jejich charakteristiku.
A to byl začátek konce. Když provozuješ nosiče do vesmíru, jsou dva druhy nákladů - jedny, které se platí pouze když je start (například palivo atd.) a druhé (tzv. fixní), které platíš pořád bez ohledu na to, jestli stroj startuje, nebo ne. To jsou například platy zaměstnanců, údržba hangárů a celkově infrastruktura. Čím víc startů máš, tím víc se fixní náklady "rozmělní". Tím pádem klesá cena za jeden start. Ale když je startů málo, tak se fixní náklady nemají mezi co rozložit - a cena za start je pak obludně vysoká.
Dalším problémem byla bezpečnost raketoplánů. Klasické rakety mají záchranné věžičky, které v případě problémů odnesou kosmickou loď s pasažéry daleko od v tu chvíli nebezpečné rakety. Ale raketoplán žádný takový systém neměl. Při jeho misi, byla bílá místa, ve kterých by byla záchrana posádky hodně nebezpečná, neřku-li nemožná. A přidej si k tomu i na nárazy citlivý tepelný štít z keramických dlaždic, které se mohou snadno poškodit a pak způsobit katastrofu (Columbia). Ve výsledku ti vyjde, že raketoplány byly vlastně nebezpečné a drahé. Kdyby se nestavěla ISS, šly by do důchodu už dřív. O raketoplánech se říká, že to byl technický zázrak, ale ekonomická pohroma. Myslím, že tahle věta nejlépe vystihuje jejich charakteristiku.
Re: Raketoplány míří do důchodu
díky! Bylo to hezky řečeno..
Re: Raketoplány míří do důchodu
Ukončení provozu raketoplánů byla největší událost letošního roku. Proto je určitě na místě zhlédnout tohle video, které rekapituluje jejich třicetiletou misi.