Raketa SLS

[chobolatom]

Animace přípravy a samotného letu rakety SLS.

[Dugi]

Raketa SLS má za sebou významný krok. Její centrální část prošla tzv. PDR (preliminary design review). Jde o jakési základní shrnutí, které má ukázat, zda všechno funguje jak má. Například jak se bude centrální tělo chovat spolu s urychlovacími bloky, nebo hlavními motory.
Podle všeho se zdá, že vývoj šlape dobře a vývojáři od Boeingu zatím nenarazili na žádný problém.
V roce 2014 má přijít zevrubnější varianta - tzv. CDR (critical design review). Ta se už bude vším zabývat mnohem pečlivěji a půjde do větších detailů.
O samotnou výrobu centrálního těla rakety SLS se v budoucnu postará závod Michoud Assembly Facility v New Orleans, kde se např. vyráběly externí palivové nádrže pro raketoplány. Na přiložené fotce je vidět jeden z testovacích plátů, pro nádrže kapalného vodíku.

[tomas]

V Marshallově kosmickém středisku se testoval parogenerátor legendárního motoru F-1 z raket Saturn V.
Jeho modernizovaná verze by měla být součástí nových boosterů, které připravuje NASA pro pokročilejší verzi rakety SLS. Má tedy zatím dost času na testování, protože první verze SLS využijí modifikované verze boosterů SRB z programu raketoplánu.

V zásadě jde o to vymáčknout z nich ještě víc a přitom je vyrobit pomocí pokročilých postupů levněji a efektivněji.
Tato série testů pomocí moderních měřících přístrojů a metod by měla odpovědět na otázku:"Jak dostat z parogenerátoru F-1 vyšší výkon než v éře Apolla. F-1 je v hledáčku NASA jako jedna z variant pokročilejší verze SLS, jež by měla mít boostery na kapalná paliva. Spolu s lepšími motory centrálního stupně a větším objemem nádrží by se měla nosnost rakety postupně až zdvojnásobit.


zdroj:NASA

[Dugi]

Pro hlavní nádrže kapalného kyslíku a vodíku se na raketě SLS využije slitina Al-2219, která se dříve používala na výrobu externích nádrží raketoplánů. Když byla nádrž vyrobena z této slitiny, vážila 34 tun. Od roku 1998 nahrazen novou slitinou s přídavkem lithia označovanou SLWT. Taková nádrž byla navíc lehčí.
Proč se tedy NASA vrací ke starší a těžší slitině? Důvod je prostý. SLWT se oproti Al-2219 hůř svařuje a je i křehčí. SLS bude mít vyšší nádrže, tím pádem bude na dno působit větší tlak. NASA proto raději zvolí těžší Al-2219. Raketa tím sice ztratí na nosnosti tři tuny, ale přinese to úspory 30 milionů dolarů za jediný start!
Navíc se pracuje na vývoji nové slitiny s přídavkem magnesia Al-2050. Ta se již používá u civilních letadel. Její výhoda je, že umožňuje opracování z až 3x silnějšího plechu a je o 20 - 30% lehčí.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele PINKAS J

[tomas]

Pokud budu počítat cenu za vynesení kg nákladu stejnou jako u raketoplánů (uvažoval jsem 22 000,- USD), tak jsme naopak přes 30 miliónů v mínusu.

Ovšem při startu STS raketa vlastně nosila i "mrtvou váhu" orbiteru. Tady tu mrtvou váhu bude představovat jen aerodynamický kryt, takže by ten poměr měl být výhodnější. Pak jsou tu ale další faktory jako, že vše co bylo součástí Orbiteru (tedy i hlavní motory) bylo znovupoužitelné, ovšem nutno připočíst ještě cenu údržby, která u SLS odpadá (vyjma SRB).

Jelikož se mi to nechce počítat, tak budu věřit NASA, že ví, co dělá.

[Wopat]

NASA oznámila, že je při vývoji rakety SLS napřed oproti plánu. Navíc se drží plánovaného rozpočtu. Tento náskok je půlroční. Což je určitě skvělá zpráva To se nestává často.

[Samo1995]

Tak vieš... Vedia čo robia. Veď už majú za sebou Saturn, Space Shuttle. Superrakety teda zvládajú. Ale aj tak je to obdivuhodný výkon. Ak im to pôjde rovnako dobre aj s MPCV, tak sa máme na o tešiť.

[Wopat]

No právě! Člověk by řekl, že s takovými zkušenostmi jim to musí jít od ruky. Bohužel časové plány projektu SLS tomu neodpovídají a finanční nároky jsou nepochopitelné. Začínám si myslet, jestli peníze určené pro NASA v USA nemizí v kapsách nenažraných úředníků podobně, jako je tomu u nás. Osobně nejvíce fandím nastupujícím soukromým firmám a slibnější budoucnost dávám Falconu Heavy než SLS. Snad se pletu a SLS bude mít taky zářivou budoucnost.

[Dugi]

Tak se zdá, že SLS bude ještě dražší, než se nám na začátku zdálo. Podle aktuálních odhadů má jeden start základní 70tunové verze vyjít o 80% dráž než kolik stála mise raketoplánu.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele alamo

[tomas]

Záhada. Jak může vyjít dráž o 70%, když jenom vzali SRB a SSME motory z raketoplánů a dali je dohromady. Ano, avionika musí akceptovat jiný tvar rakety, jiný počet segmentů a motorů, je třeba vyvinout další komponenty, ale neříkejte mi, že tohle dělá takový cenový skok. To započítali do prvního startu náklady na celý vývoj a nerozpustili je do předpokládaného množství startů.

Předpokládám, že MPCV do toho není započten.