50 let od projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho
50 let od projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho
25.5.1961 – Projev J. F. Kennedyho
Dnes si připomeneme událost, která na dlouhé roky ovlivnila americký vesmírný program a přinesla největší dobrodružství v dějinách lidstva. V kosmických závodech Amerika prohrávala. Sověti měli první družici, prvního živého tvora a nakonec i prvního člověka ve vesmíru. Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale pouhých 43 dní po letu Jurije Gagarina předstoupil americký prezident John Fitzgerald Kennedy před kongres a nastínil další směřování amerického kosmonautického programu. Hlavním obsahem jeho sdělení bylo – do konce tohoto desetiletí dostaneme člověka na Měsíc a vrátíme ho zpátky.
Jednalo se o neskutečně smělé prohlášení – stačí si uvědomit kolik skutečných úspěchů tehdy Amerika měla. Ale NASA se tohoto úkolu zhostila se ctí. Rozběhl se neuvěřitelný kolotoč projektů, výpočtů, měření, testů a zkoušek. Pak to šlo ráz na ráz. Po Mercury se rozběhl program Gemini, který splnil všechny úkoly (výstupy do volného kosmu, spojování těles, manévrování na oběžné dráze), takže mohl přijít program Apollo. Ten vyvrcholil 20. července 1969, když Neil Armstrong s mise Apollo 11 otiskl své boty do měsíčního prachu. Bylo to pouhých 8 let od Kennedyho projevu. Sám JFK se ale tohoto velkého finále nedožil. 22. Listopadu 1963 jej v Dallasu zasáhly kulky vypálené s největší pravděpodobnostní Lee Harvey Oswaldem.
John Fitzgerald Kennedy bude ale nevždy zapsán v historii jako muž, který probudil americkou kosmonautiku a položil základ pro let člověka na Měsíc.
Dnes si připomeneme událost, která na dlouhé roky ovlivnila americký vesmírný program a přinesla největší dobrodružství v dějinách lidstva. V kosmických závodech Amerika prohrávala. Sověti měli první družici, prvního živého tvora a nakonec i prvního člověka ve vesmíru. Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale pouhých 43 dní po letu Jurije Gagarina předstoupil americký prezident John Fitzgerald Kennedy před kongres a nastínil další směřování amerického kosmonautického programu. Hlavním obsahem jeho sdělení bylo – do konce tohoto desetiletí dostaneme člověka na Měsíc a vrátíme ho zpátky.
Jednalo se o neskutečně smělé prohlášení – stačí si uvědomit kolik skutečných úspěchů tehdy Amerika měla. Ale NASA se tohoto úkolu zhostila se ctí. Rozběhl se neuvěřitelný kolotoč projektů, výpočtů, měření, testů a zkoušek. Pak to šlo ráz na ráz. Po Mercury se rozběhl program Gemini, který splnil všechny úkoly (výstupy do volného kosmu, spojování těles, manévrování na oběžné dráze), takže mohl přijít program Apollo. Ten vyvrcholil 20. července 1969, když Neil Armstrong s mise Apollo 11 otiskl své boty do měsíčního prachu. Bylo to pouhých 8 let od Kennedyho projevu. Sám JFK se ale tohoto velkého finále nedožil. 22. Listopadu 1963 jej v Dallasu zasáhly kulky vypálené s největší pravděpodobnostní Lee Harvey Oswaldem.
John Fitzgerald Kennedy bude ale nevždy zapsán v historii jako muž, který probudil americkou kosmonautiku a položil základ pro let člověka na Měsíc.
We Choose the Moon
Sice to je již trochu starší záležitost, ale narazil jsem na to až teď
Kdo neznáte stránku We Choose the Moon . org doporučuji navštívit. Jedná se o projekt Knihovny a muzea J.F.K. oslavující 40. výročí Apolla 11 - najdete zde průběh této mise krok za krokem se spoustou animací, fotografií a videí a na konci si rovněž můžete stáhnout i jakýsi certifikát...
Kdo neznáte stránku We Choose the Moon . org doporučuji navštívit. Jedná se o projekt Knihovny a muzea J.F.K. oslavující 40. výročí Apolla 11 - najdete zde průběh této mise krok za krokem se spoustou animací, fotografií a videí a na konci si rovněž můžete stáhnout i jakýsi certifikát...
- vai777
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3946
- Reputace: 375
- Bydliště: Opava
- Registrován: 26.4.2012 11:03
Re: 50 let od projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho
Včera uběhlo přesně 50 let od historického projevu J.F.Kennedyho na půdě Rice university v Houstonu.
Během tohoto projevu zazněla slavná věta "We chose to go to the Moon...". Tato řeč je asi nejznámější obhajobou rozhodnutí, které zaznělo před kongresem v květnu 1961.
Ironií je, že idea letu na Měsíc vznikla vlastně jako nouzové řešení vnitřních i vnějších politických problémů, do kterých se Kennedy během začátku svého volebního období dostal. Fiasko v Zátoce sviní, naprosto strategicky nezvládnuté rozmístění strategických jaderných nosičů v Turecku s odpovědí Ruska v podobě rozmístění téhož arzenálu na Kubě a eskalace napětí až na pokraj jaderné války, náskok Rusů v kosmickém zápolení.
J.F.K. potřeboval nějaký viditelný úspěch, motiv, který by odvedl pozornost právě od těchto problémů. Vybral si vesmír a požadoval nějaký cíl, kterého by USA mohly dosáhnout dříve, než SSSR. Poradci nadhodili let na Měsíc a Kennedy tuto ideu přijal za vlastní.
Nějakou dobu před svou smrtí byl Kennedy znepokojen bobtnajícím rozpočtem programu Apollo, který pomáhal nastartovat. Několik týdnů před atentátem v Dallasu si nechal vypracovat studii, která odhadovala, že náklady na let člověka k Měsíci několikanásobně překročí původní odhady. Spekuluje se o tom, že kdyby Kennedy nezemřel onoho listopadového dne v Dallasu, pravděpodobně by celý program stopnul dříve, než by se jeho původního cíle podařilo dosáhnout.
To ovšem víme až nyní a proto večer 20.7.1969 na Kennedyho náhrobek kdosi položil papírek se vzkazem "Mr. President, The Eagle has landed."
Ať už byly Kennedyho pohnutky jakékoliv, pravdou zůstává, že nebýt jeho výzvy, lidstvo by dnes na Měsíc hledělo stále jako na nedosažitelný cíl...
Během tohoto projevu zazněla slavná věta "We chose to go to the Moon...". Tato řeč je asi nejznámější obhajobou rozhodnutí, které zaznělo před kongresem v květnu 1961.
Ironií je, že idea letu na Měsíc vznikla vlastně jako nouzové řešení vnitřních i vnějších politických problémů, do kterých se Kennedy během začátku svého volebního období dostal. Fiasko v Zátoce sviní, naprosto strategicky nezvládnuté rozmístění strategických jaderných nosičů v Turecku s odpovědí Ruska v podobě rozmístění téhož arzenálu na Kubě a eskalace napětí až na pokraj jaderné války, náskok Rusů v kosmickém zápolení.
J.F.K. potřeboval nějaký viditelný úspěch, motiv, který by odvedl pozornost právě od těchto problémů. Vybral si vesmír a požadoval nějaký cíl, kterého by USA mohly dosáhnout dříve, než SSSR. Poradci nadhodili let na Měsíc a Kennedy tuto ideu přijal za vlastní.
Nějakou dobu před svou smrtí byl Kennedy znepokojen bobtnajícím rozpočtem programu Apollo, který pomáhal nastartovat. Několik týdnů před atentátem v Dallasu si nechal vypracovat studii, která odhadovala, že náklady na let člověka k Měsíci několikanásobně překročí původní odhady. Spekuluje se o tom, že kdyby Kennedy nezemřel onoho listopadového dne v Dallasu, pravděpodobně by celý program stopnul dříve, než by se jeho původního cíle podařilo dosáhnout.
To ovšem víme až nyní a proto večer 20.7.1969 na Kennedyho náhrobek kdosi položil papírek se vzkazem "Mr. President, The Eagle has landed."
Ať už byly Kennedyho pohnutky jakékoliv, pravdou zůstává, že nebýt jeho výzvy, lidstvo by dnes na Měsíc hledělo stále jako na nedosažitelný cíl...
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong