Hubble space telescope

[Gubarev]

Diiiky moc!

[Dugi]

Není zač

[chobolatom]

Teda, klobouk dolů! Články jsou super...

[Gubarev]

Dik moc! Jste fakt mili a trpelivi

[Gubarev]

Happy Birthday HST !

Predstavovat HST by asi pripominalo noseni drivi do lesa, jen maloktery vedecky pristroj je znam dokonce
i mezi laickou verejnosti. HST vynesl na obeznou drahu (do vysky 600km) raketoplan Discovery (mise STS-31)
v roce 1990. Uz dlouho predtim si astronomove uvedomovali mnoha omezeni zemske atmosfery a prvni
plany pro vesmirny teleskop se datuji do 2. poloviny 50. let minuleho stoleti. Nicmene slo o ukol tak
technicky narocny, ze jsme si na jeho realizaci museli pockat skoro 40 let. Dnes tvori neoddelitelnou soucast
tzv. Velkych vesmirnych observatori, ktere spravuje urad NASA - spolu s HST jde o Comptonovu observator
(obor gamma zareni, v r. 2000 stazena z orbity kvuli technicke zavade na jednom z palubnich gyroskopu),
teleskop Chandra (rtg. cast spektra), Spitzeruv kosmicky teleskop (infracerveny obor) a doufejme, ze se
k nim nekdy po roce 2018 pripoji JWST - dalekohled James Webb, rovnez pracujici v infracervene oblasti
(zrejme jasny budouci smer vetsiny vyzkumu vzdaleneho vesmiru, vzhledem k posunu svetla techto dalekych
zdroju do infracervenych vlnovych delek). Prave JWST by mel prevzit zezlo krale kosmickych dalekohledu
na konci ery HST.



Jen velmi letmo k vlastni konstrukci.
Opticka soustava HST pouziva system hyperbolickych zrcadel, ktera bylo nutno jednak upravit pro prostredi
kosmickeho prostoru, jednak vybrousit s vetsi presnosti, nez u zrcadel pro opticka pozorovani - pocitalo
se s oblastmi od ultrafialove az po blizkou infracervenou - zrcadla bylo nutno vylestit s presnosti 10 nanometru.
Celek doplnuje odrazova vrstva hliniku (tloustka 75nm) a ochranny nater z fluoridu horciku (25nm)

Prvni tydny po vypusteni byly zjisteny problemy se systemem optiky, kvalita snimku byla pod hranici ocekavani.
Analyza poukazala na chybne vybrousene primarni zrcadlo (na okrajich bylo prilis ploche a odchylovalo se
od pozadovaneho tvaru o 2,3 mikrometru). Existovala sice dve zalozni zrcadla, ale nebylo mozne je vymenit
v kosmickem prostoru a dopravit dalekohled znovu na zem a zpet by bylo velmi nakladne. Nakonec se vedci
rozhodli pro korekcni zarizeni, velmi zjednodusene receno - se stejnou chybou, jako u zrcadla, ale s opacnym
znamenkem. Pro ostatni opto-elektronicke prvky byla rovnez navrzena externi korekcni zarizeni.
Dalsi soucasti vybavy jsou:
-sirokouhla kombinovana planetarni kamera WFC3, oblasti: od UV pres viditelne az po infracervene spektrum
-kamera ve viditelnem spektru ACS
-spektrometr vysokeho rozliseni v ultrafialove oblasti COS
-dalsi spektrometr STIS pro obory UV pres viditelne, az po IR
-Infracervena kamera a spektrometr NICMOS
Tolik jen ve zkratce. Zaber a pouziti techto pristroju by vydal na samostatny clanek..

snimek pred a po korekci:


Vedecke rizeni dalekohledu a distribuci vysledku ma na starosti Vedecky institut kosmickeho dalekohledu
(Space Telescope Science Institute - STScI), ktery sidli v prostorach univerzity Johna Hopkinse v Bal-
timoru (stat Maryland) a ridi ho Asociace univerzit pro astronomicky vyzkum (AURA) - tvori ji 34 insti-
tuci (vetsinou univerzit) a 7 mezinarodnich pobocek. V Evrope ma na starosti distribuci dat astronomum
Space Telescope−European Coordinating Facility (ST–ECF), sidlici od r. 1984 v Mnichove. Dalekohled
nepretrzite monitoruji 4 tymy letovych kontroloru, kteri zajistuji plynuly chod pristroje.

HST absolvoval 4 servisni mise (od pocatku byl navrzen tak, aby bylo mozno provadet udrzbu, coz uz treba
u JWST mozne nebude, vzhledem k jeho vzdalenosti od Zeme), z toho prvni probehla koncem roku 1993 a
posledni (Service Mission Nr.4) na jare 2009 za pomoci raketoplanu Atlantis (mise STS-125). Zadna dalsi
zatim neni planovana, zvlast po ukonceni provozu raketoplanu. Navic NASA jasne preferuje udrzbu stanice ISS.
Ukonceni provozu HST a jeho postupne navedeni do svrchnich vrstev atmosfery bylo puvodne planovano na
letosni rok, avsak zatim, vzhledem k bezproblemovemu provozu a kvalite poskytovanych vedeckych dat je
mise HST prodlouzena. Pokud nedojde k uprave drahy, HST zapocne sestup do atmosfery nekdy mezi roky
2019 - 2032, presne datovani zavisi na vice faktorech, napriklad intenzite slunecni aktivity. Nektere soucasti
by mely preckat nerizeny sestup atmosferou, coz z nich cini potencialni riziko na zemskem povrchu,
zatim je vsak brzy cokoli resit - dokonce jedna pozitivni informace zaverem - NASA nevyloucila moznost
budoucich, byt uz vyhradne robotickych servisnich misi... Takze, mily HST - vse nejlepsi k narozeninam
a at slouzis co nejdele!

Nektera zajimava fakta v datech:
-HST poridil pres milion snimku
-zameril pres 33 000 objektu
-poskytl data pro 8 500 vedeckych praci, publikovanych astronomy a fyziky
-s dobou obehu kolem Zeme kazdych 96 minut HST uz urazil vzdalenost kolem 5.1 miliard km
-vyse zminovany Space Telescope Science Institute ma ulozeno v archivu HST vice nez 42 TB dat


PS: soucasti posledni servisni mise bylo porizeni zaberu pro dokument Hubble 3D, ktery byl promitan
i u nas v Imaxu, jestli jeste rotuje a nahodou jste ho nevideli, vrele doporucuji !
http://hubblesite.org/hubble_20/imax_hubble_3d/

uryvek Hubble 3D:


zdroje:
http://hubblesite.org/
http://hubblesite.org/the_telescope/hubble_essentials/
http://en.wikipedia.org/wiki/Hubble_Space_Telescope
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9909
http://hubblesite.org/the_telescope/hubble_essentials/
http://www.lockheedmartin.com/us/news/p ... s-hst.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5% ... dalekohled
http://www.nasa.gov/mission_pages/hubbl ... index.html
http://www.stsci.edu/hst/

[indian22]

Pěkně napsané ukončení, pro nás asi vesměs notoricky známá data, ale příběh by bez nich nebyl úplný.
Když říkám vesměs notoricky známá tak to myslím tak, že třeba o robotické misi k HST jsem vůbec nevěděl. Zdá se, že NASA o tom skutečně uvažovala kolem roku 2004, osobně si však myslím, že z toho nic nebude, tehdy se moc nepočítalo s adaptivní optikou, která v optickém oboru HST už teď tvrdě konkuruje a po zprovoznění takových oblud jako je E-ELT a TMT už to celé zase bude úplně jinde. Její rozvoj je druhý důvod, proč se kosmické dalekohledy budou nadále zaměřovat spíše na IR oblast, která je z povrchu Země nedosažitelná.

[Gubarev]

Mas pravdu. A navic pripominky od tebe jsou vzdycky jasne, konkretni a presne mirici.
Za tohle nejvetsi dik, kdybys treba mel chvilku a chtelo se ti text editovat, tak budu jenom rad,
i kdyz ho uplne promazes, tohle je prvni pokus, navic vznikajici v takovym presu,
ze vubec nechapu, jak jsem to mohl takhle verejne prezentovat.

Velky dik, vazim si jasneho, konstruktivniho nazoru -
a od tebe je to tak vzdy. To je nejvic.

[indian22]

No editovat přímo nemůžu, nejsem ani admin ani moderátor a nikdo jiný nemá potřebná práva.
A náhodou píšeš moc pěkně, jinak bych se s nějakými připomínkami neobtěžoval, taky nemám času nazbyt abych jím mrhal na zbytečnosti. Navíc to bývají jen úplné maličkosti.

Poslední příspěvek bych považoval spíš za určité zamyšlení nad technickým vývojem, který nás přímo před očima dokázal překvapit.

No a za věcnou kritiku se neděkuje, já to považuji za samozřejmost, jinou kritiku nejen odmítám uznat, ale dokonce mě popouzí, a to i tehdy když se netýká mé osoby.

[Dugi]

Mám tam tedy něco opravit?

[tomas]

Já bych to tam nechal, protože je klidně možné, že se nakonec robotická mise vyplatí. Je to nyní prudce se rozvíjející obor. Do robotických opravářů investují jak agentury, tak i vojáci, takže peněz je v tom dost. Pokud budou muset opravovat a dotankovávat satelity, které k tomu nebyly uzpůsobené, tak by měly zvládnout i servis zařízení, u kterého se s opravami v kosmu počítalo.