Tianwen-2 (dříve ZhengHe) ¤ sonda k asteroidům

[Jayhawk]

Slappy
Díky za přehled přístrojů a jejich parametrů a plánu průzkumu. Čína ráda drží věci pod pokličkou a pak překvapí a jen tak mimochodem poskytnou oznámení viz sonda k Apophis.
Je to škoda v těchto situacích by jim spíše prospěla otevřenost a trochu toho vytahování. Jde bezpochyby o velký úspěch.

[slappy]

Jo, je to škoda, že Číňani o průběhu mise neinformují.. Pořád doufám, že prostě jen čekají, až budou mít obrázky z větší blízkosti, se kterými by se mohli pochlubit. Vypadá to, že přecijen dostaneme dva asteroidy dva dny po sobě: 4. července Kamo'oalewa, jakmile u něj Tianwen-2 dokončí parkování, a 5. července Torifune, když kolem prolétne Hayabusa2#, z níž to, předpokládám, Japonci budou streamovat jak „živě“ to jen půjde.

Do té doby můžeme fakt leda zobat drobky.. Jako třeba tenhle rozhovor pro Planetary Radio s Andrew Jonesem, který na twitteru o čínské kosmonautice hojně informuje, ale o téhle misi neví nic víc, než co zde již bylo řečeno:
China’s Tianwen-2 mission has (probably) arrived at a quasi-moon of Earth

Jinak dneska vyšla v pre-printu tahle práce, analyzující dosavadní fotometrická a spektroskopická data získaná velkými pozemními dalekohledy v letech 2016-2018:
Physical Characteristics of the Asteroid (469219) Kamo’oalewa as a target of the Chinese Tianwen-2 mission

---

A na asteroid Kamo'oalewa se podíval i JWST:
JWST Characterization of Earth Quasi-Satellite (469219) Kamo`oalewa

Podle něj to vypadá, že je ještě menší, než se dosud předpokládalo: snad i méně než 20 metrů! A jednoznačné spektrální zařazení do třídy S nyní také pokulhává a poukazuje se na absorpci naznačující vápníkaté pyroxeny a zařazení do třídy E. Čímž se kruh uzavírá: Se spektrální třídou E se spojují meteority aubrity, o kterých se říká, že vypadají jako z Měsíce.

Pár souvislostí: Zblízka vyfoceným asteroidem typu E je planetka Šteins, u které prolétla cestou ke kometě 67P sonda Rosetta. A jak krásně vypadají aubrity, jsme před dvěma roky probírali tady na fóru, jelikož aubritem se ukázal být jeden z předem známých impaktorů, co spadl kousek od Berlína: 2024 BX₁/Ribbeck meteorite

[slappy]

V uplynulém týdnu toho od Kamo'oalewy moc slyšet nebylo, nicméně již zítra by měla sonda dokončit přibližovací fázi a dostat se k asteroidu na 20 km.

Přidám odkazy na pár článků plných očekávání..
China Is About To Land On Earth’s ‘Mini-Moon’ | Forbes
China Prepares Its First Asteroid Landing on Earth’s Quasi-Moon | Gizmodo
China’s Secretive Probe Is Preparing To Attempt The First Landing On Earth’s ‘Quasi-Moon’ | DG

A tenhle příspěvek z observatoře Tsuchinshan je z nich nejfundovanější:
Cesta sondy Tianwen-2 za hvězdami: Zkoumání záhady pozemského „malého pomocníka“ | Weixin

Snad brzo budeme moci skutečný tvar porovnat s tímto hrubým modelem a také rozlousknout otázku původu Kamo'oalewy..

[slappy]

Inu v Číně už mají večer, ale žádnou zmínku jsem odtamtud během dneška nezaznamenal.. Ano, různé východní deníky o dnešním příletu čínské sondy k asteroidu píší, ale není v nich nic nového.
China’s Tianwen 2 spacecraft begins investigating an asteroid that could be a fragment of the moon
China's Tianwen-2 Mission: A Close Encounter with Quasi-Moon Asteroid 469219 Kamo'oalewa
Tianwen-2 Nears Kamo‘oalewa, China’s Probe Faces a Fast-Spinning Space Rock

Dle nezávislého trackování to v poslední době nevypadá na žádné větší manévry.

Je-li sonda skutečně už jen 20 km od asteroidu, měl by v jejích kamerách již býti rozlišitelný jako objekt s vlastním tvarem, nikoli jen jako vzdálená tečka.

[slappy]

Tady je, šutr jeden šišatej! Kamo'oalewa z dvaceti kilometrů:


Sonda Tianwen-2 dorazila k cílovému asteroidu a zahájila jeho vědecký průzkum | Xinhuanet

Neviděli jsme ho zatím ze všech stran, ale vypadá to, že je skutečně ještě pod spodní hranicí původně očekávaných rozměrů. JWST se nemýlil.


V porovnání se sondou Tianwen-2 zhruba ve stejném měřítku:


Kromě obrázku (pořízen 2. července) máme také upřesnění přibližovací fáze: 6. června sonda poprvé spatřila ​​asteroid; 7. června zabrzdila ve vzdálenosti 30 000 kilometrů; 19. června dosáhla vzdálenosti 2 000 kilometrů; a začátkem července 20 km.

[slappy]

Michal píše o osmi dalších snímcích, které čekají na zveřejnění.. Při mém přehrabování se v rozsypaném čaji (myšleny čínské klikyháky) jsem na ně ani na zmínku o nich však nenarazil. Přidám tedy alespoň dvě různě pojatá měření velikosti Kamo'oalewy na základě toho dosud jediného dostupného snímku:





Dále také stojí za zmínku jeden z prvních vědeckých výstupů: Upřesnění efemeridy (přesné polohy a orbitálního pohybu) asteroidu na základě měření jeho relativní pozice sondou Tianwen-2 během jejího přibližování v kombinaci s trackováním sondy ze Země.

Přikládám také pár zpravodajských článků.. Píše o tom někde někdo taky v českém rybníčku?
China's space probe reaches asteroid after 1-billion-kilometer chase for first sample return | Phys.org
Tianwen-2 Arrives at Kamoʻoalewa, Starts Surveying Ahead of Sample Grabs | China in Space
China’s Tianwen-2 Reaches Earth’s Quasi-Moon and Prepares to Grab a Sample | Gizmodo
China releases 1st photo of Earth's elusive 'quasi-moon' Kamo'oalewa | Space

Ještě jsem narazil na publikaci o plánovaných radarových pozorováních Kamo'oalewy..
Design of a Radar System for Detecting Asteroid 2016HO3

- Asteroid se sleduje způsobem, kdy nelze dobře využít Dopplerův jev (tzv. „zero-Doppler“), což ztěžuje rozlišení signálů.
- Slabé odrazy z nitra asteroidu jsou překryté silnými odrazy z jeho povrchu.
- Přístroj má omezený výkon a zdroje, ale zároveň je potřeba vysoké rozlišení.

Autoři navrhují nový radarový systém, který kombinuje tři hlavní přístupy:
- Pozorování z více míst a úhlů (sonda obíhá asteroid a využívá i jeho rotaci).
- Dlouhodobé „sčítání“ signálu (opakovaným měřením se zesiluje slabý signál z hloubky).
- Použití širokého frekvenčního pásma složeného z více kroků (lepší rozlišení).

Systém je navržen jako „software-defined“, takže lze flexibilně měnit frekvence a šířku pásma podle potřeby – tím se určuje, jak hluboko radar „vidí“ a jak přesně rozlišuje detaily.

- Dokáže oddělit slabé signály z nitra asteroidu od silného „šumu“ z povrchu.
- Funguje i bez užitečných Dopplerových dat.
- Využívá pohyb sondy i rotaci asteroidu k lepšímu zobrazení.

Výsledky ze simulací:
Při výkonu radaru jen 10 W a výšce oběžné dráhy 8 km:
- Rozlišení asi 6 cm (velmi detailní).
- „Dohlédne“ více než 100 metrů pod povrch.

Laicky řečeno:
Je to trochu jako když se snažíš „prosvítit“ kámen baterkou: Povrch hodně odráží světlo a to slabé zevnitř skoro nevidíš. Tady místo jedné baterky použiješ mnoho různých úhlů, opakuješ měření a chytře skládáš signály dohromady. Díky tomu se ti nakonec podaří „vidět“ i dovnitř.

Celkově jde o návrh technologie, která by mohla umožnit detailně zkoumat vnitřní strukturu malých asteroidů na dálku.

A na závěr malá upoutávka: Dnešní mohutný datový tok ze sondy:

[slappy]

Astronomové v podcastu Walkabout the Galaxy poukázali na fraktálovou povahu vesmíru tím, že snímek Kamo'oalewy jim připomíná zrnko regolitu pod mikroskopem.

Vskutku!



A také zmínili to pozorování JWST publikované pár dní před zveřejněním onoho snímku, které precizně předpovědělo menší než očekávanou velikost Kamo'oalewy.

[Jayhawk]

Tak to je fakt až nečekaně perfektní shoda.

[slappy]

Vyplavaly tři další snímky Kamo'oalewy pořízené na začátku července.. Nikoli tedy více detailů, ale pohledy na tvar z různých stran.



Vážně to trochu připomíná katalog zrníček regolitu přivezených Hayabusou.

[Alchymista]

Astronomové v podcastu Walkabout the Galaxy poukázali na fraktálovou povahu vesmíru tím, že snímek Kamo'oalewy jim připomíná zrnko regolitu pod mikroskopem.

Vskutku!

Na druhej strane... Keď vezmeme do úvahy, že oba objekty vznikli (takmer) rovnakými procesmi... nemalo by to byť až tak prekvapivé...