DESTINY+

[slappy]

Sonda DESTINY+ pravděpodobně bude první, která poskytne blízké fotky asteroidu Apophis v předjaří 2029. Počkat, Apophis? Není snad cílem mise DESTINY+ aktivní asteroid Phaethon? Ano! DESTINY+ totiž bude startovat spolu s evropskou sondou RAMSES (jež k Apophisovi míří), ale nebude u něj brzdit, nýbrž prolétne kolem o několik týdnů dříve (zdroj video níže, čas 44:16).

[slappy]

Úspěšné pozorování zákrytu hvězdy Phaethonem:

Strojový překlad článku:

V září letošního roku došlo na Hokkaidu k zákrytu hvězdy asteroidem (3200) Phaethon, soukromým cílem mise DESTINY + . Vyzvali jsme univerzitní studenty a členy japonských skupin pro pozorování zákrytu k účasti a s podporou projektu DESTINY + jsme provedli pozorování v rámci pozorovací kampaně organizované Mezinárodní asociací pro časování zákrytů – Východní Asie (IOTA/EA).

　Z celého Japonska se sešlo třicet čtyři pozorovatelů, včetně 23 univerzitních studentů, čtyř výzkumníků a sedmi amatérských pozorovatelů. Jednalo se o pátou kampaň za pozorování zákrytu Phaethonu podporovanou projektem DESTINY + , ale poprvé se jí zúčastnilo více než 20 univerzitních studentů. Protože se zákrytový pás nachází na Hokkaidu, zúčastnili se i studenti z Hokkaidské univerzity. Pozorovatelé byli rozděleni do 13 pozorovacích míst, každé vybaveno dalekohledem, a čekali na okamžik zákrytu Phaethonu u jeho hvězdy. Pozorovací místa se nacházela v intervalech 500 m severně a jižně od středu zákrytového pásu, kudy měl podle předpovědi procházet Phaethonova stínu. Pozorovací data ze 13 pozorovacích míst měla být sloučena, aby se odhalil celkový tvar Phaethonova stínu.

　Hvězda, kterou tentokrát zakryje Phaethon, je UCAC4 660-021020, hvězda o jasnosti 13,1 magnitudy v souhvězdí Persea. Je slabší než kterákoli jiná hvězda dosud pozorovaná během pozorovací kampaně zákrytu na Phaethonu. Vzhledem k tomu, že předpokládaná doba trvání zákrytu je delší než obvykle, maximálně 0,66 sekundy, zdálo se možné ji pozorovat mírným zpomalením snímkové frekvence CMOS kamery a prodloužením expozičního času.

　Předpokládaný čas zákrytu je kolem 1:52 ráno 20. září 2025 japonského času. Předpověď počasí pro den pozorování předpovídala, že se v noci objeví mraky. Zakrytá hvězda je slabá, má jasnost 13. magnitudy, takže i tenká vrstva mraků by ji mohla zneviditelnit.

　Pozorovatelé byli požádáni, aby se v závislosti na počasí rozptýlili po široké oblasti v rámci zákrytové zóny, ale studenti z Hokkaidské univerzity, kteří oblast znali, a amatérští pozorovatelé zvyklí na mobilní pozorování se mohli volně pohybovat, aby se nepřekrývali s předem plánovanou vzdáleností od středu zákrytové zóny. Pozorovací skupiny z Kwansei Gakuin University a Kyushu Institute of Technology, které měly potíže s přesunem svých pozorovacích stanovišť, pokračovaly v pozorování na původně plánovaných místech.

Předpověď počasí předpovídala, že se obloha v době zákrytu postupně zatáhne, takže pozorovatelé byli rozptýleni od poloostrova Óšima až po Hidaku.

　Doprovázel jsem skupinu z Technologického institutu Kjúšú, která dosud neměla žádné zkušenosti s pozorováním zákrytu Phaethonu. Pozorovacím místem bylo parkoviště u řeky v obytné čtvrti na okraji města Date na Hokkaidu a bylo dostatečně velké pro instalaci dalekohledu. Obloha byla také jasně viditelná skrz stromy.

　Vyložili jsme dalekohled z pronajatého auta a začali s přípravami na pozorování. Studenti měli s nastavením dalekohledu velké potíže. Pro studenty Technologického institutu Kjúšú, kteří obvykle pozorují na Kjúšú, je Severka na Hokkaidu mnohem výše a i když se dívali dalekohledem s polární osou dalekohledu, který si přivezli z Kjúšú, nebyla v zorném poli, jak se očekávalo. Byli jsme ohromeni, jak odlišně vypadá obloha na Hokkaidu a Kjúšú, a připravili jsme se. Po zarovnání s několika jasnými hvězdami v zorném poli jsme zavedli hvězdu, kterou Phaethon zakryje. Zorné pole CMOS kamery je úzké, takže bylo obtížné dostat cílovou hvězdu do pole. Opatrně jsme dalekohledem krok za krokem pohybovali. A právě zde se nám hodil software pro asistenci při zarovnání, který vytvořil Fujikawa z Technologického institutu Kjúšú. Tento software používá šipku k označení, kterým směrem se má dalekohled pohybovat, aby se cílová hvězda dostala do zorného pole. Tito studenti inženýrství nejsou divu, vývoj takového softwaru je mistrovská třída.

　Zatímco jsme čekali na čas pozorování, začala stoupat vlhkost. Čekali jsme a občas jsme na dalekohled foukali fénem, ​​abychom zabránili kondenzaci. Jak předpovídala předpověď počasí, začala se objevovat oblačnost a my jsme se začali obávat, zda počasí vydrží až do doby zákrytu. Oblačnost se pohybovala rychle a zdálo se, že i ostatní pozorovatelé ve skupině měli problém najít místo, odkud by mohli spolehlivě pozorovat.

　Jak se blížil čas pozorování, na obloze foukal vítr a obrazy hvězd se rozmazávaly. Pan Miyashita, amatérský pozorovatel, který doprovázel pozorovací skupinu (člen IOTA/EA, který má vždy na starosti složité analýzy), dal studentům rady, jak se rozhodnout pro snímkovou frekvenci v tak nestabilních pozorovacích podmínkách.

　Jak se blížil předpovězený čas zákrytu, začalo nahrávání a všichni se zatajeným dechem zírali na monitor. „Ach, je to pryč!“ vykřikl někdo a jeden po druhém následovaly hlasy „Je to pryč“, „Je to pryč“. Pozorování bylo úspěšné!

　Přehrál jsem si nahrané video a na místě provedl rychlou analýzu, která potvrdila, že stmívání cílové hvězdy bylo skutečně to, co jsem viděl na vlastní oči: skutečně jsme byli ve stínu Faethona.

　Výsledky z dalších pozorovacích míst přicházejí jeden za druhým. Celkově bylo 5 úspěšných pozorování (4 body stmívání, 1 bod tranzitu) a 8 neúspěšných pozorování (oblačnost nebo problémy se zařízením). Zdá se, že oblačnost skutečně bránila pozorování na mnoha místech.

　Zredukovaný diagram na obrázku 6 byl vytvořen shromážděním výsledků pozorování všech pozorovatelů. Na základě umístění čtyř pozorovacích míst, kde bylo stmívání pozorováno, a doby trvání stmívání byl vytvořen redukovaný diagram a byl překryt průřezem Phaethonu, jak byl viděn ze Země v době zákrytu. Získání času GPS pro č. 7 se nezdařilo, takže čas je nesprávný, ale doba trvání stmívání je spolehlivá. Zdá se, že stín Phaethonu prošel dále na jih, než se předpokládalo.

　Ve skutečnosti, když byla v říjnu 2022 provedena poslední pozorovací kampaň Phaethon, Phaethon také prošel jižněji, než se předpokládalo (viz Fumi Yoshida, Tsutomu Hayamizu, Hayato Watanabe, Hiroshi Akitaya, Kazuhisa Miyashita, Hirotomo Noda, Mitsuru SôChhir, Chilong Hori Yuchi-Wachi a Sean Marshall, Formation of the International Occultation Timing Association/East Asia (IOTA/EA) a okultační pozorování asteroidu (3200) Phaethon A.38320240190 (2025) http://doi.org/10.1098.018 .

　Proč se odchýlila oběžná dráha Phaethonu, která by měla být dobře definovaná? Za příčinu jsme považovali negravitační efekty, které Phaethon zažívá v blízkosti periheliu, ale zdá se nepravděpodobné, že by takové efekty mohly vysvětlit odchylku oběžné dráhy Phaethonu (viz článek Senshu Hiroki, Noda Hirotomo, Yoshida Fumi, Ito Takashi, Hamm Maximilian a Marshall Sean, Yarkovsky a YORP effects simulation on 3200 Phaethon. Phil. Trans. R. Soc. A.38320240205 (2025) https://doi.org/10.1098/rsta.2024.0205 ).

　Musí existovat nějaký důvod, proč se i tentokrát posunula dále na jih, než se předpokládalo. Příčinu zkoumáme, ale zatím jsme nedokázali důvod posunu zjistit. Jak je znázorněno na níže uvedeném diagramu, v roce 2026 budou dvě příležitosti k pozorování hvězdného zákrytu Phaethonem. Plánujeme provést další pozorovací kampaň a tentokrát doufáme, že konečně identifikujeme příčinu odchylky oběžné dráhy.