Pozorování komet

[Alchymista]

Vysledok bude rovnaký... ale len pre toho, kto o problematike nič nevie. Na pooranom poli aj pri obrázku komety...

MaG by mohol popísať (a v podstate aj popísal), ako "jeho" obrázok vznikol. O "obrázku NASA" by sa to mohlo dať dohľadať... Tie procesy budú podobné, ale určite nie rovnaké - počínajúc už vstupnými "surovými" snímkami, ich expozíciou veľkosťou, rozlíšením... pokračujúc softwarovým spracovaním ... a končiac úpravami pre zverejnenie.
O vedeckom spracovaní snímkov, ktoré "NASA" robila zrejme cez rôzne spektrálne filtre, ani nehovoriac... "NASA" nerobí snímky komét pre "pekný" či "zaujímavý" obrázok - to je len "vedľajší produkt" pre laickú verejnosť.

[MaG]

Vybavení sond NASA, kterým to bylo pořízeno je v mnoha případech podobné. Jiný je účel. Jejich kamery nejsou určeny na snímání komet v meziplanetárním prostoru, ale na snímání povrchu mnohem jasnějších těles, jako jsou Mars nebo planetky. Není fér srovnávat snímek Lucy na 240 mil km, MRO na 30 mil km a můj na 307 mil km. Navíc kometa byla u Marsu mnohem méně aktivní. Jediná podobnost je fakt jen v tom, že jsme fotili stejný objekt, ale různým vybavením v různou dobu, různými expozicemi a s různým zpracováním.

Pro zajímavost
Můj RC8 měl ohnisko 1175 mm, WO FLT98 měl 510 mm.
MRO HiRISE je 500/12000 mm
Lucy L-LORRI je kamera podobná mému většímu teleskopu 208/2620 mm (stejná snímala např. Pluto - LORRI na New Horizons)

jak uvádí Alchymista, u NASA je cílem se něco zajímavého dovědět (použijí filtry a jiné expoziční časy) a u mě šlo o snímek pro radost, líbívý, vědecky nepříliš hodnotný až nezajímavý.

Martin Mašek snímal kometu 135 mm teleobjektivem na observatoři FRAM a použil fotometrický V a R filtr a mohl tím pádem kromě snímku uvést i velmi zajímavé informace o produkci plynu a prachu v kometě (tedy například to, že ho produkuje zhruba půl na půl stejně a není jasnější ani v R ani ve Vis). Takový způsob snímání už je blízký tomu, co snímají sondy NASA.

... ved hej ... aj orat mozes konom alebo traktorom, vysledok je rovnaky ... ale za aku cenu

Snímat kometu můžeš dnes nebo v době, kdy byla za Sluncem ze Země neviditelná, ale za jakou cenu? Za cenu toho, že bych tam musel poslat sondu se svým dalekohledem. NASA a ESA to dokázaly a nestálo je to mnoho, jen trochu zacvičit se sondami a natočit je jiným směrem a věřit, že to vše zvládnou bez újmy na hlavním pozorovacím programu. Přínos snímků obrovský, cena nízká.

[dym]

Je pozoruhodne ze vplyvom negravitacneho zrychlenia objektu v oblasti perihelia, preleti objekt len 0,357 au od Jupitera ...

[MaG]

Za tento zcela nesmyslný příspěvek bys už zasloužil alespoň BAN na jeden den a ne jen výtku slovní a palcovou. Co to pořád píšeš za nesmysly? Kam až s tím hodláš zajít? Není vůbec pravda, cos napsal. Kometa projde v nějaké vzdálenosti od Jupiteru zcela podle toho, po jaké dráze a kdy přiletěla a negravitační efekty na tuto dráhu prakticky nemají vliv.

[jakubv]

ESA zveřejnila snímek z navigační kamery sondy JUICE, komplet data budou až v koncem února, protože sonda aktuálně používá hlavní anténu jako sluneční štít.
článek a vysvětlení
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Imag ... era_teaser
náhled fotky

[Alchymista]

nejaké novinky za posledné štyri mesiace?

[slappy]

K 3I/ATLAS? Jasně : ) Nasázím sem alespoň nějaké odkazy..

NASA space telescope sees interstellar visitor comet 3I/ATLAS flare up while exiting the solar system | Space


Interstellar Object 3 I/atlas Observed from Mars by China's Tianwen-1 Spacecraft | Astrobiology


Coma Physics Of An Interstellar Object: JWST Spatial-Spectral Mapping Of 3I/ATLAS | Astrobiology


Subaru Telescope Captures Comet 3I/ATLAS Composition Change | Subaru Telescope


How Open NASA Data on Comet 3I/ATLAS Will Power Tomorrow's Discoveries | NASA Science


ALMA Detects Extremely Abundant Alcohol in Interstellar Comet 3I/ATLAS | NRAO
An interstellar comet packed with alcohol? What ALMA found in 3I/ATLAS | Phys.org


Five things Juice has revealed about Comet 3I/ATLAS | ESA


Astrometry with Interplanetary Spacecraft: Determination of the Non-Gravitational Accelerations of the Interstellar Object 3I/ATLAS

Inferring the mass and size of 3I/ATLAS from its non-gravitational acceleration

Isotopic Evidence for a Cold and Distant Origin of the Interstellar Object 3I/ATLAS

A post-perihelion constraint on the CO2/H2O ratio of interstellar comet 3I/ATLAS from [O I] forbidden lines

[Alchymista]

Vďaka.
Zaujal text "Isotopic Evidence for a Cold and Distant Origin of the Interstellar Object 3I/ATLAS" so zistením, že 3I/ATLAS má pravdepodobne vek 10-12 miliárd rokov... Takže je nielen starší ako Slnečná sústava, ale aj starší ako pradávna hviezda, ktorá vyrobila materiál na planéty slnečnej sústavy...

V texte "Astrometry with Interplanetary Spacecraft..." ma pobavila použitá "jednotka zrýchlenia"

10⁻⁹ au day⁻²

na čo je taká "divná" jednotka vlastne dobrá, resp. v čom lepšia ako klasická ms^-2? Nejak to uľahčuje/zjednodušuje výpočty orbitálnej balistiky/dynamiky?

[slappy]

Ano.. To její potenciální stáří je fascinující! Poukazovalo se na něj už v souvislosti se směrem, odkud kometa přiletěla, a tohle izotopické měření to krásně potvrzuje : )

A ta „divná“ jednotka mi teda vrtala hlavou, tak jsem si to nechal vysvětlit od Perplexity.. Musím, říct, že mě překvapilo, jak dobře AI mojí otázku pochopila a jak srozumitelně to vysvětlila:

Ano — používají to hlavně proto, že je to přirozená astronomická jednotka pro popis malých negravitačních zrychlení v dynamice Sluneční soustavy. V téhle literatuře se AU a den berou jako pohodlná škála pro oběžné pohyby, takže čísla vycházejí v „praktické“ velikosti; samotný článek navíc přímo uvádí, že hodnotu a=8,9×10⁻⁸ au day⁻² lze přepočíst na asi 5,3×10⁻⁷ m s⁻².

Proč právě AU za den na druhou
V astrodynamice se často používá soustava „AU, den, hmotnost Slunce“, protože je navázaná na pohyb těles ve Sluneční soustavě a usnadňuje práci s oběžnými drahami. Historicky byla astronomická jednotka dlouho svázaná s Gaussovou konstantou a s denním měřítkem času v dynamice Sluneční soustavy, takže zápis typu au day⁻² je v tomto oboru zcela běžný.

Co ta jednotka znamená
10⁻⁹ au day⁻² znamená zrychlení, při kterém se rychlost mění o velmi malý zlomek astronomické jednotky za den za den. Přibližně platí, že 1 au day⁻² je zhruba 20 m s⁻², takže 10⁻⁹ au day⁻² je asi 2×10⁻⁸ m s⁻², tedy extrémně slabé zrychlení typické pro negravitační efekty u komet nebo mezihvězdných objektů.

Proč to nepíšou rovnou v m/s²
V SI by to bylo fyzikálně ekvivalentní, ale čísla by byla méně „čtivá“ pro orbitální výpočty. V tomhle typu článků je důležité hlavně srovnání s jinými modely a parametry dráhy, ne každodenní intuice v metrech a sekundách. Proto je pro astronomy přehlednější držet se AU a dne, stejně jako chemik může raději používat mol než počet molekul.

Jak to číst v té publikaci
V tom PDF jde o negravitační zrychlení 3I/ATLAS; autoři uvádějí komponenty A₁, A₂, A₃ v jednotkách 10⁻⁹ au day⁻² a pak je také převádějí do SI, aby byla velikost efektu srozumitelná i mimo astrodynamiku. Jinými slovy: jednotka není „zvláštní“, jen je to standardní astronomický způsob, jak vyjádřit velmi malé zrychlení na drahách kolem Slunce.

[Edemski]

"a=8,9×10−8 au day−2 lze přepočíst na asi 5,3×10−7 m s−2."

Divný, vychází mi 1,78e-6