Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
- Lakely
- Správce profilu na Facebooku
- Příspěvky: 1131
- Reputace: 155
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 11.2.2010 21:50
- Kontaktovat uživatele:
Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Program Mercury (1958 – 1963)
Často se uvádí, že projekt Mercury byl americkou odpovědí na Sovětský úspěšný let Jurije Gagarina, jakožto prvního člověka, jenž se dostal do vesmíru a bezpečně se vrátil. Pravdou je, že USA zahájily projekt Mercury už na jaře roku 1954. Urychlený a státem podporovaný program byl zahájen a schválen kongresem v roce 1958. Původní rozvrh vývoje projektu byl rozdělen do deseti let. V roce 1964 se měl uskutečnit první orbitální let. Události roku 1961 však vedly k urychlení prací.
Werner von Brown věděl, že Sovětský svaz má náskok a na dokončení vývoje lodi, jakou si představoval, zkrátka nebyl čas. Takže došlo k zmenšení a zjednodušení lodě. Problémem byl také fakt, že Sovětský svaz měl k dispozici silnější raketu, kdežto americký raketový program byl v tomto ohledu pozadu. Problém byl hlavně ten, že po druhé světové válce se vývoji raket nevěnovala pozornost, kdežto Rusové s vývojem začali ihned po druhé světové válce. To vedlo k tomu, že Američané byli pět let ve vývoji pozadu.
Byl proto zvolen koncept jednoduší lodě. Dále se využily stávající balistické nosné rakety. Nosným prvkem se stala balistická raketa Redstone. Raketa měla menší nosnost a menší dolet, než ruská R7. Proto lety s touto raketou byly pouze suborbitální - raketa nevynesla loď na stabilní oběžnou dráhu, ale pouze se v nejvyšším bodě stoupání dostala za hranice zemské atmosféry, do vesmíru a pak začala okamžitě klesat zpět k zemi.
Takto proběhly celkem dva lety (Mercury-Redstone). Po Sovětské porážce se zkrátka musela Amerika smířit jen se suborbitálním letem. Brzy byl však dokončen vývoj nosné rakety Atlas - D, která byla jako vůbec první americká raketa určená pro lety do vesmíru.
V tomto programu (Mercury-Atlas) se uskutečnilo celkem šest pilotovaných letů. První dva byly suborbitální, čtyři orbitální s raketami Atlas. Nyní se pojďme podívat blíže na kosmickou loď Mercury.
Kosmická loď Mercury
Samotná kosmická loď byla skutečně minimalistická a co možná nejjednodušší. Americký deník The Times v létě roku 1961 vtipně poznamenal, že zatímco Sovětská loď Vostok má na palubě kosmonauta, tak Americká Mercury funguje jinak. Tu si astronauti přímo navlékají. Upozorňoval tak na to, že loď byla menší než Vostok. Vnitřní prostor byl skutečně tím nejmenším minimem, co šlo. Byl velký asi jako prostor pro řidiče v běžném osobním automobilu. Čísly to bylo 1.7m3.
Samotná loď byla klasické konstrukce návratové kapsle. Skládala se ze spojeného přístrojového úseku a prostoru pro kosmonauta. Při startu bylo na jejím vrcholu umístěno zařízení, pro případné odnesení lodi od nosné rakety v případě poruchy při startu. Loď byla vybavena několika korekčními motory, jež ale neumožňovaly ovládání lodě na oběžné dráze. Používaly se akorát ke změně orientace vůči zemi, těsně před přistávacím manévrem. Loď vlastně brzdily.
Je zajímavostí, že John Glenn, při svém prvním orbitálním letu měl začít sestupovat, tak měl tyto motory, které se měly před samotným sestupem odhodit, stále připevněné na zádi své lodi. Důvod byl bezpečnostní. Chybný údaj z přístrojů lodě oznámil středisku, že tepelný štít je uvolněn a tak tyto motory měly sloužit jako druhý štít.
Loď přistávala na hladině oceánu. Je zajímavostí, že při jednom přistání se loď potopila. Kosmonaut Virgill Grisson se však stačil z potápějící lodi dostat. O 38 let později byla loď nalezena a s velkou slávou vyzvednuta.
Je holým faktem, že většina letů lodi Mercury byla dost problémová. Několikrát dělil kosmonauty od smrti skutečně jen příslovečný krůček. I přes svoji jednoduchost a fakt, že mnohé systémy byly pro jistotu zdvojeny, se několikrát stalo, že se loď dostala do velkých problémů. Přítomnost kosmonauta se nakonec ukázala v celkem pěti případech jako nezbytný fakt, pro zdárné dokončení letu.
První sedmička astronautů z projektu Mercury.
Dobový obrázek kosmické lodi Mercury.
Sestava Redstone-Mercury pro suborbitální lety.
Atlas-Mercury, který už dokázal vynést loď na orbitální dráhu.
John Glenn u své lodi Mercury-Freindship7 (Lodě si každý astronaut pojmenovával dle své libosti. Číslovka sedm u každého z letů Mercury značila původní sedmičku astronautů.)
Často se uvádí, že projekt Mercury byl americkou odpovědí na Sovětský úspěšný let Jurije Gagarina, jakožto prvního člověka, jenž se dostal do vesmíru a bezpečně se vrátil. Pravdou je, že USA zahájily projekt Mercury už na jaře roku 1954. Urychlený a státem podporovaný program byl zahájen a schválen kongresem v roce 1958. Původní rozvrh vývoje projektu byl rozdělen do deseti let. V roce 1964 se měl uskutečnit první orbitální let. Události roku 1961 však vedly k urychlení prací.
Werner von Brown věděl, že Sovětský svaz má náskok a na dokončení vývoje lodi, jakou si představoval, zkrátka nebyl čas. Takže došlo k zmenšení a zjednodušení lodě. Problémem byl také fakt, že Sovětský svaz měl k dispozici silnější raketu, kdežto americký raketový program byl v tomto ohledu pozadu. Problém byl hlavně ten, že po druhé světové válce se vývoji raket nevěnovala pozornost, kdežto Rusové s vývojem začali ihned po druhé světové válce. To vedlo k tomu, že Američané byli pět let ve vývoji pozadu.
Byl proto zvolen koncept jednoduší lodě. Dále se využily stávající balistické nosné rakety. Nosným prvkem se stala balistická raketa Redstone. Raketa měla menší nosnost a menší dolet, než ruská R7. Proto lety s touto raketou byly pouze suborbitální - raketa nevynesla loď na stabilní oběžnou dráhu, ale pouze se v nejvyšším bodě stoupání dostala za hranice zemské atmosféry, do vesmíru a pak začala okamžitě klesat zpět k zemi.
Takto proběhly celkem dva lety (Mercury-Redstone). Po Sovětské porážce se zkrátka musela Amerika smířit jen se suborbitálním letem. Brzy byl však dokončen vývoj nosné rakety Atlas - D, která byla jako vůbec první americká raketa určená pro lety do vesmíru.
V tomto programu (Mercury-Atlas) se uskutečnilo celkem šest pilotovaných letů. První dva byly suborbitální, čtyři orbitální s raketami Atlas. Nyní se pojďme podívat blíže na kosmickou loď Mercury.
Kosmická loď Mercury
Samotná kosmická loď byla skutečně minimalistická a co možná nejjednodušší. Americký deník The Times v létě roku 1961 vtipně poznamenal, že zatímco Sovětská loď Vostok má na palubě kosmonauta, tak Americká Mercury funguje jinak. Tu si astronauti přímo navlékají. Upozorňoval tak na to, že loď byla menší než Vostok. Vnitřní prostor byl skutečně tím nejmenším minimem, co šlo. Byl velký asi jako prostor pro řidiče v běžném osobním automobilu. Čísly to bylo 1.7m3.
Samotná loď byla klasické konstrukce návratové kapsle. Skládala se ze spojeného přístrojového úseku a prostoru pro kosmonauta. Při startu bylo na jejím vrcholu umístěno zařízení, pro případné odnesení lodi od nosné rakety v případě poruchy při startu. Loď byla vybavena několika korekčními motory, jež ale neumožňovaly ovládání lodě na oběžné dráze. Používaly se akorát ke změně orientace vůči zemi, těsně před přistávacím manévrem. Loď vlastně brzdily.
Je zajímavostí, že John Glenn, při svém prvním orbitálním letu měl začít sestupovat, tak měl tyto motory, které se měly před samotným sestupem odhodit, stále připevněné na zádi své lodi. Důvod byl bezpečnostní. Chybný údaj z přístrojů lodě oznámil středisku, že tepelný štít je uvolněn a tak tyto motory měly sloužit jako druhý štít.
Loď přistávala na hladině oceánu. Je zajímavostí, že při jednom přistání se loď potopila. Kosmonaut Virgill Grisson se však stačil z potápějící lodi dostat. O 38 let později byla loď nalezena a s velkou slávou vyzvednuta.
Je holým faktem, že většina letů lodi Mercury byla dost problémová. Několikrát dělil kosmonauty od smrti skutečně jen příslovečný krůček. I přes svoji jednoduchost a fakt, že mnohé systémy byly pro jistotu zdvojeny, se několikrát stalo, že se loď dostala do velkých problémů. Přítomnost kosmonauta se nakonec ukázala v celkem pěti případech jako nezbytný fakt, pro zdárné dokončení letu.
První sedmička astronautů z projektu Mercury.
Dobový obrázek kosmické lodi Mercury.
Sestava Redstone-Mercury pro suborbitální lety.
Atlas-Mercury, který už dokázal vynést loď na orbitální dráhu.
John Glenn u své lodi Mercury-Freindship7 (Lodě si každý astronaut pojmenovával dle své libosti. Číslovka sedm u každého z letů Mercury značila původní sedmičku astronautů.)
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
A. C. Clarke
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Díky moc za tenhle článek, už se těším na další pokračování.
K samotnému programu Mercury. Upřímně se divím a skoro nechápu, že měla Amerika tehdy tak nehorázné štěstí a nikdo v té době nezahynul. Jak psal Lakely - loď byla minimalistická a na bezpečnost se moc nehledělo. Veřejnost má dones podvědomou představu, že jediní "blázni" v historii kosmonautiky byli Rusové, kteří chtěli být všude první a tak kašlali na bezpečnost. Ano, v některých momentech tomu tak bylo (například Voschod-1 - stejný obytný objem jako předchozí loď Vostok určená pro jednoho člověka, ale Rusové do něj "nacpali" trojici kosmonautů - ti tak nemohli mít skafandry a letěli jen v lehkých oblecích. Loď navíc neměla bezpečnostní záchranné prvky). Myslím, že by se lidé asi dost divili, kdyby se dozvěděli o tom, jak v případě Mercury hráli ruskou ruletu Američané. Můžeme děkovat náhodě a prozřetelnosti, že program Mercury dál nepokračoval. Protože jinak by to byla otázka času, kdy dojde k neštěstí.
Součástí programu Mercury, která předcházela letům s lidskou posádkou bylo vyslání několika šimpanzů, na které se většinou dost často zapomíná. Byli to Sam, Miss Sam, Ham a Enos.
K samotnému programu Mercury. Upřímně se divím a skoro nechápu, že měla Amerika tehdy tak nehorázné štěstí a nikdo v té době nezahynul. Jak psal Lakely - loď byla minimalistická a na bezpečnost se moc nehledělo. Veřejnost má dones podvědomou představu, že jediní "blázni" v historii kosmonautiky byli Rusové, kteří chtěli být všude první a tak kašlali na bezpečnost. Ano, v některých momentech tomu tak bylo (například Voschod-1 - stejný obytný objem jako předchozí loď Vostok určená pro jednoho člověka, ale Rusové do něj "nacpali" trojici kosmonautů - ti tak nemohli mít skafandry a letěli jen v lehkých oblecích. Loď navíc neměla bezpečnostní záchranné prvky). Myslím, že by se lidé asi dost divili, kdyby se dozvěděli o tom, jak v případě Mercury hráli ruskou ruletu Američané. Můžeme děkovat náhodě a prozřetelnosti, že program Mercury dál nepokračoval. Protože jinak by to byla otázka času, kdy dojde k neštěstí.
Součástí programu Mercury, která předcházela letům s lidskou posádkou bylo vyslání několika šimpanzů, na které se většinou dost často zapomíná. Byli to Sam, Miss Sam, Ham a Enos.
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
John Glenn obdržel 29. května 2012 v Bílém domě od prezidenta Baracka Obamy Medaili Svobody (Medal of Freedom). Má na svém kontě dvě prvenství. Jednak se stal prvním Američanem na oběžné dráze, když dva jeho předchůdci podnikli pouze suborbitální let. Také se stal nejstarším člověkem ve vesmíru, když se ve svých 77 letech podíval do kosmu na palubě raketoplánu STS-95.
zdroj:NASA, wikipedie
zdroj:NASA, wikipedie
- vai777
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3949
- Reputace: 381
- Bydliště: Opava
- Registrován: 26.4.2012 11:03
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Dobrý článek, ti chlapi byli fakt odvážní, když se do tohole vehiklu "obouvali"- jak sami říkali. Jen bych chtěl opravit jednu drobnost- číslovka 7 v pojmenování lodí neznamenala sedmičku astronautů. Znamenala fakt, že Shepardova loď byla sedmým kusem, který sjel z výrobní linky. A protože jsou astronauti (i kosmonauti) národ pověrčivý, sedmičku přebrali i ostatní jako druh talismanu.
Mimochodem- na pojmenovávání lodí se podíleli i lidé mimo program- třeba pro Friendship 7 Johna Glenna s přispěním slovníků a po seškrtání spousty možností vybraly jméno jeho děti.
A ještě k tomu Glennovi- každoročně pořádá Smithsonian museum "Výroční Glennovu přednášku", na které jsou dost zajímaví hosté. Na YT se myslím dají skouknout nějaké záznamy, až budu mít čas, pohledám to a dám do odkazů.
Mimochodem- na pojmenovávání lodí se podíleli i lidé mimo program- třeba pro Friendship 7 Johna Glenna s přispěním slovníků a po seškrtání spousty možností vybraly jméno jeho děti.
A ještě k tomu Glennovi- každoročně pořádá Smithsonian museum "Výroční Glennovu přednášku", na které jsou dost zajímaví hosté. Na YT se myslím dají skouknout nějaké záznamy, až budu mít čas, pohledám to a dám do odkazů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
- Lakely
- Správce profilu na Facebooku
- Příspěvky: 1131
- Reputace: 155
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 11.2.2010 21:50
- Kontaktovat uživatele:
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Děkuji za upřesnění a nové informace k programu Mercury
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
A. C. Clarke
- vai777
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3949
- Reputace: 381
- Bydliště: Opava
- Registrován: 26.4.2012 11:03
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Andrew Chaikin sesynchronizoval dohromady audio a video z Glennova prvního letu, konkrétně z období těsně před vstupem do atmosféry až do okamžiku, kdy Friendsip 7 klesá na padáku. Velmi zajímavá podívaná i s občasnými vysvětlivkami.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
- tonda
- Vesmírný badatel
- Příspěvky: 419
- Reputace: 225
- Bydliště: Světlá n.S.
- Registrován: 5.9.2012 8:00
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Zajímavý článek pana Karla Pacnera na Technetu http://technet.idnes.cz/americanky-ve-v ... vesmir_vse
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
NASA lidstvu připomněla výročí prvního pilotovaného komického letu: : 63 years ago, Alan Shepherd made history when he launched to space as the pilot of the Mercury-Redstone 3 mission. This marked the first ever crewed flight to space.
https://twitter.com/NASA_Johnson/status ... 0985686173
Tak si pamatujme, podle aktuální oficiální historie byl Alan Shepherd první člověk ve vesmíru.
A kdo říká něco jiného je ruský dezinformátor, pomatenec a čínský špión.
https://twitter.com/NASA_Johnson/status ... 0985686173
Tak si pamatujme, podle aktuální oficiální historie byl Alan Shepherd první člověk ve vesmíru.
A kdo říká něco jiného je ruský dezinformátor, pomatenec a čínský špión.
- vai777
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3949
- Reputace: 381
- Bydliště: Opava
- Registrován: 26.4.2012 11:03
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
To byla v podání admina twitteru NASA Johnson velká minela, ale asi nebude nutné do toho zatahovat podobnou rétoriku, ne?
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Re: Historie kosmických programů: Díl druhý - Mercury
Takováhle - a ještě mnohem ostřejší - rétorika je na tomhle webu norma.
Její nepoužívání by vás vyřadilo z řádných, normálních, diskutérů a zařadilo mezi nenormální trolly. Protože jsou tu nějaká pravidla a zvyklosti a admini trvají na jejich dodržování. Můžete s tím nesouhlasit, ale ne moc nahlas.
Její nepoužívání by vás vyřadilo z řádných, normálních, diskutérů a zařadilo mezi nenormální trolly. Protože jsou tu nějaká pravidla a zvyklosti a admini trvají na jejich dodržování. Můžete s tím nesouhlasit, ale ne moc nahlas.