Super Heavy (BFR)

[laik]

Jako jediný mi dávají smysl zavírací čelisti, podobný jako jsou na TELu. Tohle nedává smysl, sestupující raketa se do toho špatně trefí, resp. se tím těžko s jistotou bez úhony prosouká.

Marně jsem hledal, s jakou přesností přistávají Falcony. Zdá se mi to jako jednotky metrů, což je pořád docela velkej rozptyl na takovejhle manévr.

A vzpomínáte, jak jsme tady obhlíželi SN5 a SN6 pomačkaný po přistání a spekulovali, jak to hodlají řešit u boosteru? Přistávání do závěsu může být odpovědí.

Pořád však nevím, zda se nejedná o výkřik podobnej přistávání druhých stupňů F9.

[petrsida]

já bych si to představoval širší a ve tvarů U, ne tak sevřené, stupeň přilétá ze směru otvoru a při zavisení těsně před dosednutím se posune do strany a sedne

zároveň mi dává větší smysl sedat jenom na dvě kormidla, ne na všechny 4, dá to větší toleranci

ty kormidla budou tak obří, že klidně může být na každé straně metr díra, a pořád budou 2/3 kormidla na záchytu

dál bych čekal protizávaží a hlavně pneumatické odpružení, nesmí to být hrc do tvrdého


falcony sedají na zem podle všeho +-1 m

[Geo]

Jo. Mě vychází jako ideální, tři obří učka uvnitř značně dimnezovaného otvoru , cca +1m oproti trupu, s čepy vytaženými mimo učko, při přistání by poté stačilo zachytit jeden čep do šlicové díry u spodní hrany trupu válce,
takže dvě kormidla, tři opory v podobě učka a alespoň jeden zajištěný čep.
Navíc myslím že by i NASA vyhovovalo doladit a vzájemně zkonzultovat, softwarově automatické přistání do předem určené pozice na základě spolupráce vizuálního vidění a GPS ( to již dnes umí určit s přesností na méně než 20 cm )

[laik]

Zkus to nakreslit. Moc nerozumím.

[Navi]

Jo. Mě vychází jako ideální, tři obří učka uvnitř značně GPS ( to již dnes umí určit s přesností na méně než 20 cm )

Za použití vhodných metod umožňuje GPS určovat polohu v reálném čase s přesností cca 2cm.

[Peter]

Za pouziti vojenskeho pristupu k datum GPS!

[Sajri]

I bez něj. Přístroje, které používají geodeti, mají v reálném čase tuto přesnost. Využívá se k tomu tzv. diferenciální měření: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Diferen ... %C3%AD_GPS

[Peter]

Ano, to spravne mereni trva minimalne 24 hodin ... Byl jsem toho svedkem!!!

S GPS prakticky pracuji vic jak 23 let... Neco malo o presnosti vim... Zvlaste rok 2001 byl vazne zajimaci!
(Pro neznale... Pokracovani War in Gulf II... A nad Brnem letajici B-52)

[Sajri]

Pokud máš tolik zkušeností s GPS, mohl bys nám tedy vysvětlit, jak funguje metoda RTK ( https://spszem.cz/storage/files/1363/Mo ... a-GNSS.pdf ) a proč odborné zdroje u ní uvádějí, že se s ní dosahuje přesnosti 30 – 50 mm v reálném čase, tedy okamžitě?
Případně, v čem se ty odborné zdroje tedy mýlí? (A ideálně bez zbytečných vykřičníků).

[Geo]

Geodet mi něco vyměřoval nedávno, udával přesnost na 1 cm, ale museli jsme čekat na potvrzený signál, což bylo pokaždé jinak dlouho. Od vteřin po cca desítku plus. Což je přesně to co u přistávající lodě není to pravé ořechové.
ad @laik,
po 120° do středu vedoucí masivní otevřené U, do kterého dosedne okraj pláště zhruba jako na TELu jen masivněší ale ne jako pohyblivá čelist.
Mimo přistávací otvor pak pohyblivé masivní čepy ( odhaduji 70 až 100mm v průměru ), vedoucí tím širokým účkem, a po projití jisticími otvory v konstukci něčeho jako oktagonu na spodní hraně kruhového pláště, který v okamžiku dosednutí zajistí stabilitu - znemožní naklonění, překlopení, do podélných otvorů v konstrukci na spodní straně pláště, předpokládám, že by to zvládly všechny tři, ale stačil by jeden zasunutý.
Pak by mohly být jen dvě ocasní plochy a ne čtyři.