Exoplanety

[Wopat]

Ono se lehce řekne “jen cubesat”. Ale už třeba jen jeho napájení může být pořádný oříšek.

[Saturn1234]

Jaké jsou vlastně možnosti napájení sond během meziplanetárních letů? Plutoniové generátory tak dlouho asi nevydrží. (?)
U plachetnic mě napadlo použít jako plachtu obří solární panel, ale asi ani to by nestačilo.

[milantos]

Už u Jupitera je potřebná plocha fotovoltaiky 150x větší než u Země. A to jsme na začátku cesty , hluboko ve sluneční soustavě.

[petrsida]

Technika před desítkami tisíc let byla trochu horší než teď. To je vždycky problém s dlouhodobými misemi.

Já vidím ještě jiný, zajímavější problém. Jestliže něco vypustíme k nejbližší hvězdě dnes, budeme doufat, že to do cíle doletí za x let. Ale třeba za 200 let můžeme vypustit ke stejné hvězdě mnohem pokročilejší sondu, která tu první předstihne, čímž se ta první stane tak nějak zbytečná. A za dalších x let můžeme vypustit zase něco pokročilejšího, co zase svého předchůdce předežene. A tak dále... Otázkou tedy je, kdy se na mezihvězdnou cestu vydat? A jak dlouhý projekt jsme schopni provozovat a udržovat při životě?

Přesně tak, v tuhle chvíli to opravdu není na pořadu dne, nejdřív pokročilé pohony po sluneční soustavě

mezihvězdná mise ve chvíli, kdy to dokážeme za 50 let, delší mise nemá smysl

[Alchymista]

S takou logikou sa sporiť nedá.... A tak všetci sedia doma.

[Alchymista]

Ono se lehce řekne “jen cubesat”. Ale už třeba jen jeho napájení může být pořádný oříšek.

IMHO neriešiteľné. A nielen napájanie - i prevádzková teplota...
Do akej teploty sú "prevádzkyschopné" elektronické súčiastky? Nielen polovodiče, ale i kondenzátory, batérie, a iné súčiastky?
Ako rýchlo vychladne taký systém na "teplotu zlyhania"? Koľko watt tepelného výkonu by potreboval na "udržanie sa pri živote"?

Spoliehať sa na "rozmrznutie pri priblížení k hviezde" je zrejme nezmyselné - tuším sajri dával v príspevkoch o 'Oumuamua grafy "prehrievania sa" komét pri veľmi tesných obletoch Slnka - systém by sa ohrevom od svetla blízkej hviezdy prebudil až v tesnej blízkosti periastra alebo dokonca až po periastre...

Čo sa týka slnečnej plachty a "urýchlovania v periheliu" - celkom by ma zaujímali vzťahy povrchovej teploty plachty a tlaku žiarenia, respektíve dosiahnuteľného zrýchlenia, a doby, po ktorú tieto zrýchlenia pôsobia... Pretože akonáhle začne rásť vzdialenosť od Slnka, dosiahnuteľné zrýchlenie začne rýchlo klesať...

V podstate to isté platí i o nápadoch s "laserovým urýchlovaním solárnych plachetníc" - do akej vzdialenosti od Zeme dokážu sondy urýchlovať?

[Hawk]

Zajimave poznatky muze nabidnout i vyzkum mezihvezneho prostoru.
Duvod proc tu a tam nejakou sondu ven ze slunecni soustavy poslat.


"Jak se sonda Voyager vzdaluje od Sluneční soustavy, hustota vesmíru roste"
..
"Zajímavé rovněž je, že na pomyslném předělu mezi naší soustavou a mezihvězdným prostorem, v popisované heliopauze, aparát loni identifikoval nečekaně vysoké teploty."
..
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... .seznam.cz

[Wopat]

To nepochybně. Ale tady řešíme let k nejbližší hvězdě. Výzkum mezihvězdného prostoru je něco úplně jiného a dnes to na té nejnižší úrovni zvládají stroje ze 70. let. K tomu nemusíme posílat nic k exoplanetám.

[milantos]

Přesně tak. Sondy jsou v současnosti v 1/1700 vzdáleností od Proxima Cent. Naše raketové možnosti se od jejich vyslání nijak výrazně nezměnily, takže k Proximě by se tímto stylem letělo nějakých 70.000 let. K jásání nad průzkumenm meziplanetárního prostoru je dobré si uvědomit to měřítko: je-li na jedná straně kancelářského stolu Slunce a na druhé Proxima, tak jsme se zatím za tu dobu posunuli o 1 mm do prostoru

[Hawk]

To nepochybně. Ale tady řešíme let k nejbližší hvězdě. Výzkum mezihvězdného prostoru je něco úplně jiného a dnes to na té nejnižší úrovni zvládají stroje ze 70. let. K tomu nemusíme posílat nic k exoplanetám.

Voyager 2 vstoupil do mezihvezdneho prostoru v roce 2018, startoval v roce 1977, vice nez 40 let je trochu moc, chtelo by to opravdu neco rychlejsiho.

https://www.idnes.cz/technet/vesmir/voy ... vesmir_kuz