Starship SN1 (Mk3) v Texasu

[packa]

jim by stačilo aby jim dodávaly pásy plechu vždy stejné délky - to znamená klimatizovat místo dělení materialu .
Pro vlastní sváření už by to mělo být jedno .

[Ketivab]

Loď GO Discovery se dvěma podstavci a přepážkou nádrže pro Starship dorazila do přístavu v Brownsville. Foto bocachicagal, Zdroj: Fórum NSF

[Pospíšil]

Loď GO Discovery se dvěma podstavci a přepážkou nádrže pro Starship ...

Plus 8 svitků nerezového plechu.

[todtv]

Vypadá to, že betonové podstavce pro konstrukci prototypů budou z části nahrazeny novějšími kovovými. Jeden ze dvou kovových podstavců byl přemístěn na novou montážní 3. plochu vedle 2 již vybetonovaných v řadě. Tedy se 3. už betonovat nebude a když jim stálo za to ty 2 podstavcové konstrukce převážet do Texasu z Cocoa, tak jim přikládají váhu.
Viz video, čas 3:45, na videu můžete vlevo vidět hranu 2. nejnovějšího betonového podstavce, je to severní část konstrukčního areálu, kde měli/mají být 3 podstavce vedle sebe:


Ovšem plácli to tam jako by to mělo být dočasně, resp. pokud jim to tam jen takto stačí postavit?

Místo půvpdního velkého stanu je nyní velká plocha ohraničená kontejnery a zakončená na západě středním stanem. Protože přivezli konstrukce na 1-2 větší rámové jeřáby, tak mi to připadá, že v tom novém stanu se budou svařovat možná "ringy" pro plášť, rámovým jeřábem se přemísti na obehnanou plochu a tam se s nimi bude pracovat, než se pak použijí velkým jeřábem na stavbu prototypu (např. se aspoň 2 navaří v závětří na sebe s nějakými předem přidanými výztuhami). Také tam můžou dělat i další konstrukce potřebující při svařování větší ochranu proti větru. Ve středním stanu by pak bylo to co vidíme nyní v malém stanu, kde je to nyní možná pouze dočasně než bude dokončen a vybaven větší stan.

[todtv]

To by mě zajímalo proč už nepoužívají plně automatizovanou techniku svařování, včetně automatického přivařování ringů/skruží dospod. Čímž jim aspoň částečně odpadne starost o teplotní roztažnost. Nyní používají tuto techniku jen částečně. Musí se tak hodně spoléhat na kvalitní obsluhu stroje, včetně jejího citu k teplotní kompenzaci.
Pro Mk3 už celkem v Texasu vyrobili 8 skruží, z toho 3 už rozřezali jako nepoužitelné (cca 63 %ní použitelnost, zatím).
Když kouknu na toto video (hlavně cca od času 0:50):

Tak vidím, jak lze v automatice i několik skruží navařit na sebe, včetně toho, že spodní mohou být se silnějšího plechu, jak se předpokládá.

I kdyby takto dali na sebe 3-4 skruže, dodělali vzpěry a výztuže apod, tak to přece musí značně urychlit práci. Asi tam mají svářeči silné odbory a tento stroj by rozmlátili, aby jim nebral práci.

Ještě novější video této firmy.


Vyrábějí i zásobníky i na CO2, kde je tlak.

[Amper]

podle ceho vis ze ty co je rozrezali byly nepouzitelne a ze by byly pouzitelne kdyby vypadli z toho stroje ?

[todtv]

Proč by je jinak likvidovali? V Cocoa jich hodně zlikvidovali, protože nelícovaly. Vyrobeny byly stejnou metodou.

Jinak se stále používá ocel 301, viz zoomněte si tuto fotku, je to dnešní dodávka, baleno 11.12.2019:

[Ketivab]

Starship Mk3 se nyní jmenuje SN1. Testovací let by měl přijít za 2-3 měsíce. Elon Musk byl nedávno v Boca Chica při výrobě kupole nádrže. Video

[Lukas59]

Pri už existujúcej špičke nosa sa objavila podivná "guľa" (strašne mi to pripomína toho žruta supaplex účel zatiaľ nepoznáme, ale môj predpoklad je že buď idu testovať čo zvládne alebo sa môže jednať o vnútorné nádrže pre pristátie...

[todtv]

Pak je změněný jejich design. EM uvažoval, že by tvořily přímo součást špičky, ale asi je problém, že pak by O2 a CH4 byli v přímém styku s pláštěm lodi a po čase by hrozilo za daného tlaku jejich "vyvaření" a kapaliny by se změnily v plyn, který potřebuje zhruba 1000x vetší objem, než kapalina ve varu se stejným celkovým tlakem nad ní. Samozřejmě můžete udržet kapalinu, ale za cenu mnohem vyššího tlaku (pokud nejste mimo specifikací kritické teploty nad kterou není již látka zkapalnitelná za žádného tlaku - pro metan je to -82 °C). Příklad voda. Papiňák má uvnitř tlak 3 atmosféry, bod varu vody se tím zvýší ze 100 na 125 °C. Kolik by to bylo by ohřátí kapalného metanu na -100 o 60 °C nad jeho bod varu, teplotu jsem jen hrubě nastřelil.
Navíc zde detailně nerozvádím závislost bodu varu na tlaku. Bod varu metanu kolem -160 je za tlaku 1 atmosféry. Vyvařováním v uzavřené nádobě, která se ohřívá na -100 °C vroste tlak metanu na zhruba 27 atmosfér. To asi těžko vydrží 4 mm nerez ocel, když vidíme jak praskají svary při 7 atm a vlastní nádrž s perfektními sváry praskne mimo svar možná kolem 10 atmosfér.
Ano F9 druhý stupeň řešil problém i se zamrznutím, ale ropného paliva RP1, nikoliv O2. SS má mít podchlazené i palivo, tedy metan.
-100 pro příklad vybráno pro rotující loď - kolem Země je o pár desítek stupňů chladněji, díky skleníkovému efektu + loď by byla např. polovinu oběhu ve stínu Země, kde viz noční strana Měsíce hluboko pod -100, tak jsem to intuitivně zprůměroval na -100. Třeba by se to ohřálo méně nebo více.
Pro detailisty, ano když část lodi nechám směrem ke slunci, tak se může neustálým osvitem Sluncem elmag zářením 1300 W/m2 ohřát za nějaký čas klidně na +100 a více, když nebude odváděno ze strany ke Slunci teplo.
Pro kapalný kyslík si to zájemci najdou.