Astronomie vs. družicové megasítě

[MaG]

Včera jsem nereagoval. Myslím, že pro určitou komunitu lidí to je provokace, takže vyčkám pár měsíců nebo let, jak se to vyvine. Cokoli pod 400 km bude ale pro astronomy problém, to už máme vyzkoušeno.

[todtv]

Jako bývalý fotitel astrokrajinek a amatérský pozorovatel, kdy mi občas do zorného pole vlétla družice, připadně jsem jich již kdysi při pozorování meteorů očima viděl běžně několik před 15 a více lety, bych asi řval. Dovedu si to představit nyní, 5 mag je na rel. OK obloze docela ještě vidět. Bude to jako lítačka bodů po obloze. Jedině by se snažili opravdu značně snížit odrazivost, ale má to meze kvůli přehřívání. Protože jsem bývalý, tak je mi to nyní z 90 % jedno, ale jestli se to splní + další konstelace, tak bude řev. S tím ať provozovatelé těchto sítí počítají.

Pokud je toto navýšení pravda, tak je cíleno na zvýšení přenosové kapacity. Ono to po rozpočítání z 1 družice zase není tak moc extra. Asi bude cíleno i na hustěji osídlené oblasti. Z chudých a málo osídlených zase tak moc financí relativně nebude.

Při varování k AI + toto se mi neustále vybavuje něco jako Skynet apod..

[todtv]

Nějak to dopadne. Hledejme na tom případné pozitivum v laicky atraktivních umělých bolidech, když se něco nepovede a i běžný člověk tak občas zvrátí hlavu k obloze.

[lamid]

graf znázorňujúci, koľko satelitov preletí ponad 50° zemepisnej šírky.
graf je pre 11927 satelitov SpaceX , ďalšie grafy pre 3236 od Amazon a 1980 OneWeb.

https://twitter.com/cgbassa/status/1185561454214336512
autor Cees Bassa



Graf ukazuje, koľko satelitov Starlink, Kuiper a OneWeb bude nad horizontom v danej zemepisnej šírke.
autor Benjamin Winkel

[EdgarPo]

graf znázorňujúci, koľko satelitov preletí ponad 50° zemepisnej šírky.
....

ten prvý graf z twítru znázorňuje koľko ich bude osvetlených slnkom, a nie koľko ich preletí

[EdgarPo]

je tu aj iniciatíva vedcov v podobe online petície proti starlinku a pod. konšteláciam

https://secure.avaaz.org/en/community_p ... newuser=1#

[skeblon]

Myslím, že lepší řešení by bylo zavést poplatek za každou družici a peníze takto získané by se použili na dalekohledy ve vesmíru. Mohlo by to iniciovat samo SpaceX - fond, ze kterého by přispívalo na pozorovací techniku, aby mohla být umístěna mimo Zemi - ať už na oběžné dráze a nebo dál.

[todtv]

Myslíte dalekohledy menší ráže do 100 mil. USD za kus nebo plnohodnotné s cenou 1 - 10 miliard USD za kus? Kolik astrodružic za rok by to mělo ufinancovat? Když bych to přepočet na cenu za 1 vypuštěnou internet družici, tak aby to nezvedlo její cenu o desítky %.

Poznání více do hloubky nyní posunou hodně velké dalekohledy nebo konstelace dalekohledů ve vesmíru. Menší jim mohou sloužit jako filtry pro přípravu zajímavých míst pro pozorování. Např. u pohledů do hlubokého vesmíru potřebujeme již infradalekohledy kvůli červenému posunu s vysokým rozlišením (JWT), hodí se i pro sledování předvybraných exoplanet. U exoplanet jsme ve stádiu, že už je potřebné mít k dispozici sestavy s ještě vyšším rozlišením a sběrnou plochou pro spektrální analýzu atmosfér exoplanet a v kombinaci s koronografickou technologií i možnost pozorovat přímo planety kolem hvězd (viz i zde zmiňovaný navrhovaný projekt obřího vesmírného koronografu). Zatím převažují, kvůli metodice, exoplanety na drahách, kdy jejich rovina "ekliptiky" je namířena k Zemi, tedy tyto systémy pozorujeme z boku. Což je jen malá část možných systémů.
Menší dalekohledy mohou ještě sloužit pro rychlé přehlídky oblohy - asteroidy, ale pro pátrání např. po deváté planetě jsou na hranici svých možností.

Tedy celkově nás nyní posunou skokově dále jen velké drahé kosmodalekohledy, které jsou za vysokou cenu. Tedy dle toho by se odvíjeli potřebné prostředky ve fondu a cena za vypuštěnou družici. Druhým přístupem je spíše roj lehkotonážních dalekohledů, které by se pronajímali a tím by se získávali nějaké dodatečné prostředky. Ovšem to by zase zvýšilo množství družic výrazněji.
Fantarízovat o tomto řešení můžeme v dalších několika varietách.

[stana85]

Takže doteď není znám vlil komunikační sítě na světovou astronomii o vzhledu oblohy radši ani nemluvím a SpaceX dál chrlí satelity jako by nic? A měl bych jeden dotaz. Jsou známy parametry a přístrojové vybavení satelitů starlink?
Nějak se mi nechce věřit že budou sloužit jen pro šíření internetu.

[Dugi]

Detaily nejsou, stejně jako nenajdeš podobně detailní rozbory u jiných komunikačních družic. Myslím si, že je zbytečné sahat ke spekulacím, které trochu hraničí s konspiracemi.
P.S. Jestli tím vzhledem noční oblohy myslíš pozorování neozbrojeným okem, tak ty družice člověk prakticky neuvidí.
P.P.S. SpaceX neporušuje žádná nařízení, takže nevidím důvod, proč by měla omezit vypouštění dalších družic. Pokud by to neudělala SpaceX, udělá to někdo jiný - viz již realizovaný OneWeb nebo zvažovaný projekt Kuiper.
P.P.P.S. Astronomové sami tvrdí, že jim Starlinky v plném očtu zhorší pozorování o 30%. Není to nula, ale zároveň to není žádná extrémní katastrofa. Přínosy Starlinku to podle mého názoru jednozančně vyváží.