Starship prototyp Mk1 v Texasu

[Pospíšil]

T -8 dní

[todtv]

Nemyslím si že by to takhle odflákly a nechaly to tak ( kdyby to bylo opravdu špatně ). Elon tam asi nenechá dělat kde koho co umí trochu svářet - přecejen mu jde o to aby to dostal bezpečně do vzduchu.

Tak u špičky už se právě kvůli průměru sekli a musí ji částečně zrovna předělávat. Tedy zde nevidím překážku se netrefit podruhé.
Připadá mi to jak dříve v Tesle, kdy nelícovaly díly karosérii. Zde než to odladí tak nelícují díly lodi. Z tohoto pohledu vidím u týmu na Floridě kvalitnější práci. Možná proto nakonec EM váhal překvapivě s prezentací zda bude v BC nebo na Floridě, místo jednoznačného určení, že v BC.

[petrsida]

své může hrát i teplota, ona roztažnost je potvora

když sestavovali Filadelfský oblouk, tak nahoře nelícoval o půl metru kvůli slunečnímu svitu, který se opíral do jedné poloviny, museli to schladit

pokud se mezi vařením dílů mění teplota, tak to může být problém

jiná věc je, že to vidíme zdálky a něco dělá optika, další zkreslení může být dané prohnutím hornímu lemu do eliptického tvaru, prostě toho může být mnoho, uvidíme, co se bude dít

měl bych dotaz, ten horní díl bude jenom plášť, nebo tam jsou přepážky pro zvýšení tuhosti? tušíte?

[todtv]

Náběžné hrany na sklápěcí nohy?


Na hlavní válcovou část se montují základy nohou a vnější potrubí.

[Pospíšil]

Náběžné hrany na sklápěcí nohy?

Spíš to vypadá na aerodynamické přechody mezi trupem a nohou.

[Pospíšil]

...ten horní díl bude jenom plášť, nebo tam jsou přepážky pro zvýšení tuhosti? tušíte?

Nějaká výztužná konstrukce ve špičce určitě bude - samotná skořepina by nedokázala přenést napětí od AD sil na kachních plochách. Například 18.9. instalovali do náhradního segmentu tyto konstrukční prvky:

[todtv]

Spíš to vypadá na aerodynamické přechody mezi trupem a nohou.

Ano, to myslím. Bylo to myšleno jako "vnitřní" hrany mezi trupem a nohou. Nikoliv jako hrany okraje jako u křídla.

U této série fotek jsem po zazoomování na vršek spodní části viděl, že přechod mezi předposledním a posledním prstencem, je i ze strany od západu nepřesný, ale obráceně. Tedy spodek je širší, od jihu je širší vršek. tedy možná je chyba v tvaru, který není kruhový, ale válcový a tím, že je v tom přivařený vrchlík, tak to nelze jen snadno na sebe natlačit a svařit.
Zazoomujte si na poslední a předposlední přidaný prstence na spoj mezi nimi zprava z 1/4 . Tam příchytné vnitřní sváry neuvidíte, ale ono nelícování, kdy je spodek odchlíplý jako u opravované špičky, jen né tolik. Tedy ani zatím nedělali finální svár v tomto spoji.


Kvalitu práce mezi týmem BC a na Floridě budeme moci za chvíli porovnat. Na Floridě zrovna pracují na tomto prstenci s vrchlíkem.

[Pospíšil]

Spíš to vypadá na aerodynamické přechody mezi trupem a nohou.

Ano, to myslím. Bylo to myšleno jako "vnitřní" hrany mezi trupem a nohou. Nikoliv jako hrany okraje jako u křídla.

OK, tak jen abychom si příště všichni rozuměli.

Křídlo, nebo obecně jakákoli aerodynamcká plocha podobného tvaru, ma náběžnou hranu tam, odkud na ni přichází/nabíhá proud vzduchu, nebo obecně proud kapaliny, ve kterém se těleso pohybuje (třeba voda). Na křídle nebo kormidle je tedy náběžná hrana vepředu ve směru pohybu a bývá většinou zaoblená pod větším rádiusem.

Na zadní straně křídla, nebo kormidla, je odtoková hrana, kde proud vzduchu (kapaliny) odtéká z tohoto tělesa pryč. Tato hrana bývá v drtivé většině ostrá, nebo jen s velmi malým rádiusem. Cílem je, aby se za odtokovou hranou proud na horní a spodní straně křidla (profilu) spoji pokud možno bez turbulentního víření, což by generovalo nežádoucí odpor a vibrace.

V místě napojení křidla a trupu není hrana, ale kout. Většinou je úhel mezi plochami v takovém místě kolem 270°, což generuje nežádoucí AD odpor. Proto bývá kout překrytý aerodynamickým přechodem o určitém poloměru, který zmenšuje úhel mezi sousedícími plochami a tím odpor snižuje.

Toto platí hlavně pro podzvukové proudění. U nadzvuku je to jinak, ale u těles, které rychle akcelerují a zároveň stoupají mimo atmosféru a pak zase skrze atmosféru klesají a přistávají jsou tyto principy používány také.

[Peter]

Na zadní straně křídla, nebo kormidla, je odtoková hrana, kde proud vzduchu (kapaliny) odtéká z tohoto tělesa pryč. Tato hrana bývá v drtivé většině ostrá, nebo jen s velmi malým rádiusem.

V ramci objetivity, neni to vzdy tak ... pro ovladaci plochy "naopak" plati to, ze musi vyvolat turbulentni proudeni, aby byly ucinejsi... Dukazem je smerovka anglickeho letounu Meteoru, ktera koncila profilem 'T', aby v rychlostech kolem M1 fungovala.

Aerodynamika je kouzleni, nejvice by o tom mohl povidal Alexander Lippisch.

[Pospíšil]

Na zadní straně křídla, nebo kormidla, je odtoková hrana, kde proud vzduchu (kapaliny) odtéká z tohoto tělesa pryč. Tato hrana bývá v drtivé většině ostrá, nebo jen s velmi malým rádiusem.

V ramci objetivity, neni to vzdy tak ...

Ano, to je pravda, u pohyblivých ovládacích ploch jsou požadavly na laminární vs. turbulentní proudění trochu jiné, ale to už jdeme hodně do detailu a OT. Někdy/někde zkrátka potřebujete laminár a jinde turbulent, třeba kvůli lepší ovladatelnosti v určitém rozsahu rychlostí a úhlů náběhu a podobně.