forum.kosmonautix.cz

je to poměrně složitá úloha, loď je velká, pohybuje se rychle a reakce na řízení má nezanedbatelné dopravní zpoždění
a kryt i když má říditelný padák, tak je tam taky nějaká reakční doba, navíc je to hodně citlivé na přízemní větry

z toho videa je vidět, že se snaží naladit ty reakce na sebe tak, aby se to potkalo v cílovém bodě

A ještě se jim to o pár metru nepovedlo. Vypadá to, že se to navíc navzájem asi ovlivňuje..

Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva a proto je tam ta nečekaná zatáčka/snos doprava, kterou se snaží MrSteven kompenzovat a taky ostře uhnul doprava pod padák. Bohužel, ještě ne dostatečně rychle. Vítr je svi*a.

Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...

Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.

rorejs píše:

Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...

Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.

něco takového (rozuměj střih u země) coriolisova síla nemůže způsobit

petrsida píše:

rorejs píše:

Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...

Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.

něco takového (rozuměj střih u země) coriolisova síla nemůže způsobit

Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.

Tak mne napadlo - nešlo by ten kryt "harpunovat" ve vzduchu? To je obrazně řešeno - prostře vystřelit lano mezi kryt a padák tak, aby se omotalo o lana toho padáku?
Pak už by stačilo jen přitáhnout.

Přidávám se jako Geo k podivu, že se ten padák v závěru vůbec nepokoušel srovnat směr letu. Prostě zatočil a letěl novým směrem bez jakékoliv viditelné snahy o korekci směru. Proč?

I kdyby ho snesl vítr, tak snad pořád mohl být natočen stejným směrem. Ale nebyl. Proč?

treba proto ze proste nebyl cas na korekci kvuli vejsce ? Mam s tim pomerne minimalni zkusenosti ale nikdy jsem nevidel ze by bylo padakove kridlo schopno agresivniho manevru bez soucasne ztraty vejsky (a to znacne). Navic je potreba si uvedomit ze padak nema vlastni pohon a musi udrzovat letovou rychlost proti vetru. Treba letet po vetru nebo s bocnim vetrem neni uplne optimalni.

Takze pokud se u zeme zmenil smer vetru tak bylo mozna nejrozumnejsi ho proste nechat jit proti vetru a zkusit otocit lod.

Bohužel, v tom videu je v klíčové chvíli střih. Napřed je kryt ještě dost vysoko a snad i trochu napřed. A pak je střih a kryt je už moc nízko, malinko pozadu a hlavně moc vpravo. Co se stalo mezi tím?
Každopádně, z dostupných záběrů to opravdu vypadá, že padák nijak moc nemanévruje.
Což mě vede ke dvěma otázkám:
1. Jak je vlastně řízení vyřešené? Jsou v krytu nějaké navijáky, které stahují řídící šňůry?
2. Jak se to řídí? Ovládá to nějaký chytrý SW, anebo to řídí "na vysílačku" operátor z lodi?

rorejs píše:
Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.

kdyby to bylo jak popisuješ, tak nemůže foukat víc zleva, ale bylo by to naopak, protože by síla byla menší, a míň by se stáčel vír doprava

rozdíl coriolisovy síly na krátké vzdálenosti je tak malý že její vliv nepoznáš, brzdění o povrch povede k turbulentnímu proudění, které bude všechno jiné, jen ne laminární proudění, které bys pro zaznamenání takového efektu potřeboval

ad řízení - jo tahá za šňůry, ale řídit padák není jako otočení volantem, zatáhneš za lanko, padák se zkroutí a s prodlevou reaguje, prodleva je tím větší, čím je větší padák a čím větší váhu má naloženou

a řídit něco automatikou s tím, že je v systému prodleva neurčité velikosti je ta největší pakárna, co může být