Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod AlesH » 08 led 2019, 14:20

Přidávám se jako Geo k podivu, že se ten padák v závěru vůbec nepokoušel srovnat směr letu. Prostě zatočil a letěl novým směrem bez jakékoliv viditelné snahy o korekci směru. Proč?

I kdyby ho snesl vítr, tak snad pořád mohl být natočen stejným směrem. Ale nebyl. Proč?
AlesH
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 136
Registrován: 13 led 2014, 23:38
Bydliště: Most

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Amper » 08 led 2019, 15:06

treba proto ze proste nebyl cas na korekci kvuli vejsce ? Mam s tim pomerne minimalni zkusenosti ale nikdy jsem nevidel ze by bylo padakove kridlo schopno agresivniho manevru bez soucasne ztraty vejsky (a to znacne). Navic je potreba si uvedomit ze padak nema vlastni pohon a musi udrzovat letovou rychlost proti vetru. Treba letet po vetru nebo s bocnim vetrem neni uplne optimalni.

Takze pokud se u zeme zmenil smer vetru tak bylo mozna nejrozumnejsi ho proste nechat jit proti vetru a zkusit otocit lod.
Uživatelský avatar
Amper
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1536
Registrován: 20 črc 2012, 11:53
Bydliště: Plzeň

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod rorejs » 08 led 2019, 15:30

Bohužel, v tom videu je v klíčové chvíli střih. Napřed je kryt ještě dost vysoko a snad i trochu napřed. A pak je střih a kryt je už moc nízko, malinko pozadu a hlavně moc vpravo. Co se stalo mezi tím?
Každopádně, z dostupných záběrů to opravdu vypadá, že padák nijak moc nemanévruje.
Což mě vede ke dvěma otázkám:
1. Jak je vlastně řízení vyřešené? Jsou v krytu nějaké navijáky, které stahují řídící šňůry?
2. Jak se to řídí? Ovládá to nějaký chytrý SW, anebo to řídí "na vysílačku" operátor z lodi?
rorejs
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 20
Registrován: 30 čer 2017, 23:37

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod petrsida » 08 led 2019, 15:37

rorejs píše:
Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.



kdyby to bylo jak popisuješ, tak nemůže foukat víc zleva, ale bylo by to naopak, protože by síla byla menší, a míň by se stáčel vír doprava

rozdíl coriolisovy síly na krátké vzdálenosti je tak malý že její vliv nepoznáš, brzdění o povrch povede k turbulentnímu proudění, které bude všechno jiné, jen ne laminární proudění, které bys pro zaznamenání takového efektu potřeboval

ad řízení - jo tahá za šňůry, ale řídit padák není jako otočení volantem, zatáhneš za lanko, padák se zkroutí a s prodlevou reaguje, prodleva je tím větší, čím je větší padák a čím větší váhu má naloženou

a řídit něco automatikou s tím, že je v systému prodleva neurčité velikosti je ta největší pakárna, co může být
Uživatelský avatar
petrsida
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1467
Registrován: 27 led 2012, 22:17

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Pospíšil » 08 led 2019, 15:52

Se střihem větru a klouzavými padáky nějakou zkušenost mám, ale nevím přesně jak je to jiné nad otevřeným mořem a s rozměrným břemenem cca 800 kg těžkým.

Při seskocích na osobním klouzavém padáku na pevninu nastává střih přízemního větru většinou ve výškách 10-20 m nad povrchem a to už je opravdu velice málo času na nějakou klidnou a bezpečnou korekci směru. Speciálně v létě kolem poledne a ještě na místě s blízkými překážkami (tribuny, hangáry, stromy) to pak při závodech na přesnost přistání vypadá trochu jako boj o život, nebo "rej divokých sviní", protože se ty směry i rychlosti větru mění celkem rychle a nečekaně (i během seskoku 10 sportovců z 1 letadla) a mají s tím plné ruce práce i repre profíci (Dukla Prostějov).

Dalším faktorem, pro omezené možnosti reakce padáku na prudkou změnu směru větru, může být jeho konstrukce.
U sportovních klouzavých padáků, určených primárně pro přesnost přistání je optimální, aby měl poměr stran cca 3:5 a zároveň velkou tloušťku profilu. Počet komor/kanálů bývá většinou 7 nebo 9. Není požadována velká klouzavost jako u paraglajdu, ale naopak co největší vztlak pri finálním přiblížení na přistání - možnost zastavení padáku nad "nulou" - elektronickým terčem, aby sportovec došlápl přesně na střed terče při co nejnižší vertikální i horizontální rychlosti.

U padákového křídla, které vidíme nad AD krytem F9, to ale vypadá jinak. Křídlo nemá zespodu i z vrchu uzavřené komory, ale spodní strana profilu úplně chybí. Vrchlík se skládá pouze z horní strany profilu křídla a nízkých žeber, které jednak roznášejí síly z vrchlíku na šňůry, ale zároveň mají udržovat stranovou stabilitu letu.
A tady vidím problém - profil je nízký, žebra krátká a celé je to zespodu otevřené. Tak trochu hybrid mezi klouzavým padákovým křídlem a klasickým kulatým padákem. Důvodem asi bude požadavek na co nejmenší hmotnost a potřebný prostor na padák v zabaleném stavu uvnitř AD krytu.
Proto si myslím, že ve výsledku tato konstrukce padáku neumožňuje moc prudké stranové manévry - rychlou změnu směru letu v reakci na střih větru, což nízko nad zemí znamená, že se nemusí trefit do cílové oblasti.
---


"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Uživatelský avatar
Pospíšil
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 4718
Registrován: 22 črc 2012, 18:00
Bydliště: Pardubice

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Raul » 08 led 2019, 16:12

Osobně z toho mám následující pocit...
Z prvního snímku kdy je padák vidět společně s lodí (v čase 0:40) je vidět, že Mr Steven právě provedl jasné vybočení o cca 30° vlevo.
To zřejmě provedl proto, že padák začal v této výšce snášet vítr zprava.
Padák ale tento snos plynule začal korigovat bočením vpravo.
Mr Steven reagoval postupnou změnou kurzu vpravo, ovšem v závěrečné fázi se už dostal příliš vlevo.

Mr Steven musí udržet jak pozici pod padákem, tak jeho letový směr, což je ve střihu větru chápu trochu oříšek.

EDIT: Obrázek
https://i.imgur.com/NZMpbPR.jpg

Pozn.k cyklóně: Přízemní proudění směřuje oproti výškovému zprava - tedy do leva
Naposledy upravil Raul dne 09 led 2019, 08:32, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Raul
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 763
Registrován: 11 čer 2012, 08:41
Bydliště: Ústí nad Orlicí ... Jméno : Radovan Kubrt ... Email: r.kubrt@seznam.cz

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod rorejs » 08 led 2019, 16:15

petrsida píše:
rorejs píše:
Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.



kdyby to bylo jak popisuješ, tak nemůže foukat víc zleva, ale bylo by to naopak, protože by síla byla menší, a míň by se stáčel vír doprava

rozdíl coriolisovy síly na krátké vzdálenosti je tak malý že její vliv nepoznáš, brzdění o povrch povede k turbulentnímu proudění, které bude všechno jiné, jen ne laminární proudění, které bys pro zaznamenání takového efektu potřeboval

Nejde o krátké vzdálenosti: cyklóna má průměr stovek nebo tisíců kilometrů a směr (výškového) větru je určen její celkovou dynamikou. Vítr jde skoro po izobaře, proti směru hodinových ručiček. Přízemní vítr jde ale ve směru spádu tlakového pole. Nemůžu si pomoct, směřuje víc zleva.
U anticyklóny jsou oba vektory opačné, takže ve výsledku je efekt stejný, opět zleva.
Ano, turbulence mohou efekt zakrývat, ale nad mořem nejsou tak výrazné.
Nechci se s tebou pořád hádat, ale já jsem si to celé nevymyslel. Je to spolehlivě doložený fakt, který dobře znají nejen meteorologové, ale taky třeba balonáři, závodní jachtaři, atd.
Namátkou jsem teď našel tenhle zdroj, str. 34, odst. 3.1:
https://www.unob.cz/fvt/struktura/k206/ ... chtare.pdf
Naposledy upravil rorejs dne 08 led 2019, 16:33, celkově upraveno 1
rorejs
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 20
Registrován: 30 čer 2017, 23:37

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod rorejs » 08 led 2019, 16:29

Pospíšil:
Díky za přínosný výklad, tohle dává smysl.
A ještě bych doplnil domněnku: kryt má hodně velkou plochu vzhledem ke své váze a také vzhledem k velikosti padáku. Myslím, že i to má neblahý vliv na působení větru na sestavu. Jenže určitě nechtějí moc velký padák kvůli váze při startu.
rorejs
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 20
Registrován: 30 čer 2017, 23:37

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod todtv » 08 led 2019, 16:40

1. Chce to větší síť.
2. Když to chytnou krajem sitě, tak se jim AD možná skutálí ke středu a poláme se.
3. Po zalétání SH/SS kokuákm s radostí tyhle martyria zahodí do zapomnění,
todtv
Zájemce o vesmír
Zájemce o vesmír
 
Příspěvky: 94
Registrován: 18 lis 2018, 23:11

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Dugi » 08 led 2019, 22:22

Každopádně bylo vidět, že se netrefili jen o kousek.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 22316
Registrován: 23 říj 2009, 14:36
Bydliště: Jihlava

PředchozíDalší

Zpět na Kosmodromy, startovací rampy a přistávací plochy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron