Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
- petrsida
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3884
- Reputace: 3050
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Co to zase je, to tady budeme druhým korigovat češtinu místo smysluplné diskuse?
- jakubv
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1579
- Reputace: 1864
- Registrován: 4.2.2017 23:23
- Kontaktovat uživatele:
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
je to poměrně složitá úloha, loď je velká, pohybuje se rychle a reakce na řízení má nezanedbatelné dopravní zpoždění
a kryt i když má říditelný padák, tak je tam taky nějaká reakční doba, navíc je to hodně citlivé na přízemní větry
z toho videa je vidět, že se snaží naladit ty reakce na sebe tak, aby se to potkalo v cílovém bodě
A ještě se jim to o pár metru nepovedlo. Vypadá to, že se to navíc navzájem asi ovlivňuje..
a kryt i když má říditelný padák, tak je tam taky nějaká reakční doba, navíc je to hodně citlivé na přízemní větry
z toho videa je vidět, že se snaží naladit ty reakce na sebe tak, aby se to potkalo v cílovém bodě
A ještě se jim to o pár metru nepovedlo. Vypadá to, že se to navíc navzájem asi ovlivňuje..
-----------------
xx jakubv
xx jakubv
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10832
- Reputace: 10279
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva a proto je tam ta nečekaná zatáčka/snos doprava, kterou se snaží MrSteven kompenzovat a taky ostře uhnul doprava pod padák. Bohužel, ještě ne dostatečně rychle. Vítr je svi*a.
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...
- petrsida
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3884
- Reputace: 3050
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
něco takového (rozuměj střih u země) coriolisova síla nemůže způsobitrorejs píše:Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:petrsida píše:něco takového (rozuměj střih u země) coriolisova síla nemůže způsobitrorejs píše:Ono to není tak neočekávané. Kvůli Coirolisově síle totiž bývá přízemní vítr (na severní polokouli) běžně stočený zhruba o 30 st. zleva. Počítám, že navigátoři manévru tohle vědí, ale problém je v tom, že je těžké odhadnout, v jaké výšce ten střih bude. To totiž záleží na vertikální termice, protože vzestupné proudy vynáší přízemní vítr nahoru, ale v sestupných proudech jde naopak výškový vítr skoro až k hladině.Pospíšil píše:Z toho videa bych řekl, že tak ve 30-40 metrech došlo ke směrovému střihu větru, kdy najednou začalo na padák s krytem foukat ostře zleva...
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Tak mne napadlo - nešlo by ten kryt "harpunovat" ve vzduchu? To je obrazně řešeno - prostře vystřelit lano mezi kryt a padák tak, aby se omotalo o lana toho padáku?
Pak už by stačilo jen přitáhnout.
Pak už by stačilo jen přitáhnout.
-
- Vesmírný průzkumník
- Příspěvky: 210
- Reputace: 112
- Bydliště: Most
- Registrován: 13.1.2014 23:38
- Kontaktovat uživatele:
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
Přidávám se jako Geo k podivu, že se ten padák v závěru vůbec nepokoušel srovnat směr letu. Prostě zatočil a letěl novým směrem bez jakékoliv viditelné snahy o korekci směru. Proč?
I kdyby ho snesl vítr, tak snad pořád mohl být natočen stejným směrem. Ale nebyl. Proč?
I kdyby ho snesl vítr, tak snad pořád mohl být natočen stejným směrem. Ale nebyl. Proč?
- Amper
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2129
- Reputace: 214
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů
treba proto ze proste nebyl cas na korekci kvuli vejsce ? Mam s tim pomerne minimalni zkusenosti ale nikdy jsem nevidel ze by bylo padakove kridlo schopno agresivniho manevru bez soucasne ztraty vejsky (a to znacne). Navic je potreba si uvedomit ze padak nema vlastni pohon a musi udrzovat letovou rychlost proti vetru. Treba letet po vetru nebo s bocnim vetrem neni uplne optimalni.
Takze pokud se u zeme zmenil smer vetru tak bylo mozna nejrozumnejsi ho proste nechat jit proti vetru a zkusit otocit lod.
Takze pokud se u zeme zmenil smer vetru tak bylo mozna nejrozumnejsi ho proste nechat jit proti vetru a zkusit otocit lod.