Chang´e 2

[Dugi]

Družice Chang´e 2 nazývaná též někdy Čchang-i 2, nebo v originále 嫦娥二号 je čínským příspěvkem pro průzkum Měsíce. Sonda odstartovala dnes z kosmodromu Xichang na palubě rakety Dlouhý pochod 2.



Za pět dní dorazí k Měsíci a usadí se na oběžné dráze ve výšce 100 - 15 km nad povrchem. Jejím úkolem bude mapování Měsíce a vyhledávání vhodných míst k případnému přistání. Svým způsobem se dá v nadsázce říct, že se jedná o čínský ekvivalent americké sondy LRO, která má podobné úkoly.



Získané znalosti mají být použity pro sondu Chang‘e 3, která má obsahovat průzkumný rover. Lunární družice Chang‘e 2 má pracovat minimálně půl roku.

[Dugi]

Dnes zažehl sonda Chang'e 2 svůj korekční motor. Zážeh trval okolo 11 minut a díky tomu se těleso usadilo na eliptické dráze kolem Měsíce s pericentrem ve výši přibližně 115 km a periodou zhruba 12 hodin.

[Dugi]

Čínská sonda se teprve rozkoukává na lunární oběžné dráze a inženýříi už plánují co s ní udělají až skončí očekávaná půlroční pracovní fáze. Díky správné práci nosné rakety CZ-3C totiž sonda provedla méně korekcí dráhy, čímž spálila méně paliva oproti původním očekáváním. A právě toho chtějí Číňané využít. Až sonda dokončí své vědecké úkoly, čeká ji možná navedení na kolizní dráhu s Měsícem - zřítí se na jeho povrch. Druhou možností je změna dráhy, takže sonda opustí Měsíc a zamíří pryč do meziplanetárního prostoru. A konečně třetí možnost - sonda zamíří k Zemi v jejíž atmosféře shoří. Na první pohled se mohou zdát všechny možnosti zbytečné, ale Číňané by si díky nim otestovali potřebné postupy pro další mise a zpřesnili by svoje výpočty ohledně nebeské dynamiky.

[Dugi]

Čína uvolnila na internet pětici videí z lunární sondy Chang'e 2. A myslím, že se je na co dívat.

Rozvinutí solárních panelů (1.10.2010):


Zážeh pro vstup na lunární oběžnou dráhu (6.10.2010):


První korekční manévr (8.10.2010):


Druhý korekční manévr (9.10.2010):


Průlet ve výšce 15 km nad povrchem Měsíce (29.10.2010):

[Dugi]

Jak jsem zmínil v úvodním příspěvku, budou všechny získané zkušenosti uplatněny při vývoji následující sondy Chang'e 3, která má přistát na Měsíci i s roverem, který bude odebírat vzorky. Sonda bude zároveň radarem prozkoumávat regolit do hloubky. Tato mise má odstartovat v roce 2013.
Dalším krokem má být Chang'e 4 vypuštěná v roce 2014, resp. 2015. Tato mise bude velmi podobná své předchozí sestřičce, ale bude mít k dispozici modernější vybavení.
Chang'e 5 v roce 2017 má dokonce dobravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Stejný úkol bude mít i Chang'e 6, která se k Měsíci vydá okolo roku 2019.
Čína si tak postupně dláždí cestu k vyslání taikonautů na Měsíc. Nedávno dokonce nejlidnatější země světa oznámila, že zvažuje zahájení vývoje rakety s nosností 130 tun (pravděpodobně na LEO), která by našla využití k cestám na Měsíc. Zatím se ale neví, kdy by měly práce začít, doonce ani žádný termín dokončneí není pevně stanoven.

[Dugi]

Sonda Chang’e 2 dokončila 9.6. svou primární část mise. Následně zažehla svůj motor a opustila oběžnou dráhu Měsíce. Jejím dalším cílem je librační centrum Slunce – Země L2. Číňané tak chtějí provést několik měření, která v budoucnu použijí pro cestu k Marsu.

[Dugi]

Sonda Chang'e 2 dosáhla libračního centra L2 soustavy Slunce - Země. V tomto místě má setrvat asi rok.

Zdroj: Kosmo.cz, příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

[tomas]

Jenom doplním, že je to vůbec první sonda, která takovýto manévr provedla.
Tady přikládám pár ilustračních obrázků


Číňani předpokládájí, že by sonda mohla pomoci i při komunikaci s novou sondou Chang´e 3 na odvrácené straně Měsíce (jestli bude v té době ještě fungovat). Zřejmě by to bylo asi při usazování na oběžné dráze, před tím než se Chang´e 3 pokusí přistát v Sinus Iridum (Záliv duhy). Na Mare Imbrium je dobře vidět i ze Země, tam už by prostředník nebyl třeba.
zdroj:CNSA

[tomas]

Čína uveřejnila zatím nejpodrobnější mapu Měsíce poskládanou ze snímků sondy Chang´e 2. Rozlišení je 7 metrů na pixel, což je hodně slušné. Kdyby jste nafotili ve stejném rozlišení mezinárodní letiště, tak si budete moci prohlížet jednotlivá letadla.
Dá se říct, že kompletní 100% mapové pokrytí v takovém rozlišení, nemá v tuto chvíli žádná jiná agentura.

LRO sice dokáže pořídit snímky s rozlišením pod 1 m na pixel, ale zatím k dispozici nejsou, i když k tomu vědci NASA vyzývají. Zatím nejlepší z LRO jsou k dispozici 100 metrů na pixel zde.

Čínská mapa Měsíce zabírá celých 800GB dat. Tvoří jí 746 snímků, které sonda pořizovala z polární oběžné dráhy. Na té postupně klesala z 607 až na 100 km výšky nad povrchem. Sonda byla pomocí svých přístrojů schopna detekovat i výškové rozdíly povrchu a to až do 15 km. Takže možná můžeme do budoucna očekávat i 3D mapu.

Ortografická projekce obou polokoulí


Eliptická (Mollweidova) projekce


Válcová projekce

Snímky se samozřejmě musely ještě upravovat, aby se vyrovnaly geometrické a fotometrické rozdíly, čímž celá mapa získala konzistentní vzhled. Celá práce trvala čínským vědcům asi půl roku.
Bohužel jsem nikde nenašel odkaz na stažení map v plném rozlišení. Snad se během krátké doby někde objeví. Jako útěchu můžu nabídnout mapu z předchozí sondy Chang'e 1.
zdroje:novosti-kosmonavtiki.ru, CNSA, wms.lroc.asu.edu, wikipedie, moonviews.com

[Dugi]

Zajímavé a gratulace do Číny. O to víc se těším na kompletní nasnímkování z LRO.
Jen se mi zdá, že zobrazování obrázků trochu vázne