Konečně se objevila zpráva, která místo věčných hádek, kdo všechno misi ExoMars zaplatí a jakou část kdo zajistí, se zabývá poněkud kosmonautičtější tématikou.
V chilské poušti Atacama proběhlo testování prototypu roveru Seeker, který by se měl v rámci ExoMarsu podívat v roce 2018 na povrch rudé planety. Tato poušť měla pro techniky testující rover dvě výhody. Jednak má hodně podobný terén, jaký se nachází na Marsu a jednak jim mohla jako útočiště posloužit Evropská jižní observatoř, která se zde nachází.
rover Seeker
Jak víme, řízení martského roveru není jednoduchá věc. Není možné ho řídit přímo, protože zpoždění signálu ze Země a zpět může trvat až 40 minut a také není k pochopitelně k dispozici GPS, pomocí níž by rover určoval svou polohu.
Roveru se tedy pouze může dát příkaz, kam má jet a on už se musí na místo dopravit sám. Přitom stále musí vědět, kde zrovna je. Trik je v rozpoznávání terénu a kontrole výchozího bodu, odkud ten který martský den vyjel. Takto sice za 1 den neurazí velkou vzdálenost, ale pořád se stačí správně orientovat.
snímek z hlídkujícího dálkově ovládaného letadla
U tohoto konkrétního roveru se počítá s tím, že za 1 martský den ujede pouze okolo 150 metrů a za celou plánovanou dobu životnosti urazí nejvýše 3 km. S prodloužením mise se v případě funkčnosti roveru počítá, jeho přesnost orintace v prostoru však bude s přibývající vzdáleností klesat.
Co všechno rover vydrží a jak si poradí v náročném terénu, měl právě za úkol nyní zjistit technický tým okolo něj.
Půl roku od začátku prací na způsobu orientace v prostředí cizích planet, vyrazil tým vybavený prototypem roveru, řídící aparaturou a dálkově ovládaným modelem letadla, které monitorovalo pohyb roveru, do pouště Atacama.
Prvních 14 dní se odlaďovalo spojení s roverem, probíhaly jeho první nesmělé metry v terénu a pak přišel závěrečný test. Vytýčený cíl - udělat za 1 den okružní cestu 6 km byl sice na hranici splnitelnosti, ale nikoliv nereálný.
Rover se dokáže pohybovat maximální rychlostí 0,9 km/h, takže byste ho snadno předehnali i pěšky. Jenže tuto rychlost nevyužije po celou dobu, protože musí neustále zastavovat, aby zkontroloval terén a určil svou polohu, navíc se musí vyhýbat překážkám a plánovat další směr jízdy.
časosběrné fotografie roveru
Ten den obvyklý pouštní vítr bohužel ustal, takže Slunce rozpálilo rover natolik, že musel být okolo poledne odstaven, protože došlo k přehřívání některých jeho komponent a mohl v jízdě pokračovat až když žár Slunce polevil a vítr začal opět foukat, čímž teplota roveru klesla na únosnou mez. Celou trasu 6 km tak rover Seeker nestihl, ale i tak ujel slušných 5,1 km. To se dá považovat za úspěch. Test rozhodně nebyl poslední, takže se můžeme těšit na další překonávání překážek a vzdáleností.
zdroj:ESA