Obecně o projektu ExoMars
Napsal: 12.8.2010 11:16
ExoMars (Exobiology on Mars) je poměrně nový projekt NASA a ESA, který si klade za úkol prozkoumat rudou planetu. Část projektu vede ESA samostatně, ovšem spolupráce s NASA je široká a proto jsem tohle téma zařadil do Mezinárodních projektů.
Projekt si klade za cíl pátrat po životě na Marsu. Buď ho odhalit, nebo prokázat, že tam dříve byl a pokud ani to nevyjde tak sondy prozkoumají možnosti terraformingu planety (vytvoření podmínek pro život jako jsou na Zemi). Jako první vyrazí na cestu sonda Mars Trace Gas Orbiter v roce 2016. O její vypuštění se postará americká raketa Atlas V 411. Mezi úkoly sondy bude patřit zkoumání marsovské atmosféry s důrazem na její chemické složení a hledání metanu (jeho přítomnost potvrdila už v roce 2003 sonda Mars Expres), který může být produkován mikroorganismy. Sonda navíc ponese i cvičné přistávací pouzdro. Na projektu se podílejí vědci z obou břehů Atlantiku a obě zúčastněné vesmírné agentury nyní vybrali z 19 vědeckých přístrojů pětici, která se na sondu dostane.
MATMOS (Mars Atmospheric Trace Molecule Occultation Spectrometer) – infraspektrometr, který bude zkoumat koncentraci látek v atmosféře
SOIR/NOMAD – infraspektrometr, který se zaměří na přítomnost stopových prvků v atmosféře a povrchu Marsu
EMCS (ExoMars Climate Sounder) – radiometr, který bude zkoumat množství vodní pár, prachových částic, a dalších látek v atmosféře
HiSCI (High-resolution Stereo Color Imager) – Kamera s rozlišením 2 metry/pixel, která poskytne čtyřbarevné stereoskopické snímky
MAGIE (Mars Atmospheric Global Imaging Experiment) – Multispektrální širokopásmová kamera, která vytvoří globální snímky.
Sondou Mars Trace Gas Orbiter ale projekt ExoMars neskončí. V roce 2018 má raketa Atlas V 551 vynést k rudé planetě dva rovery. Ten evropský bude disponovat vrtákem, který umožní zkoumat planetu i pod povrchem, americké vozítko zase poslouží k uchování vzorků pro případný návrat na Zemi. Výzkum těchto vozítek bude vycházet z objevů, které nám přinesly rovery Spirit, Opportunity a snad i Curiosity. Vrcholem celého projektu má být mise Mars sample-return mission v roce 2020. Díky ní by se měly na Zemi dostat vzorky hornin z Marsu.
Celý projekt je zatím v plenkách a za několik let může vypadat úplně jinak. Rozhodně ale ukazuje, že vztahy mezi NASA a ESA jsou na velmi dobré úrovni a proto se můžeme těšit na to, co přinesou další roky.
Projekt si klade za cíl pátrat po životě na Marsu. Buď ho odhalit, nebo prokázat, že tam dříve byl a pokud ani to nevyjde tak sondy prozkoumají možnosti terraformingu planety (vytvoření podmínek pro život jako jsou na Zemi). Jako první vyrazí na cestu sonda Mars Trace Gas Orbiter v roce 2016. O její vypuštění se postará americká raketa Atlas V 411. Mezi úkoly sondy bude patřit zkoumání marsovské atmosféry s důrazem na její chemické složení a hledání metanu (jeho přítomnost potvrdila už v roce 2003 sonda Mars Expres), který může být produkován mikroorganismy. Sonda navíc ponese i cvičné přistávací pouzdro. Na projektu se podílejí vědci z obou břehů Atlantiku a obě zúčastněné vesmírné agentury nyní vybrali z 19 vědeckých přístrojů pětici, která se na sondu dostane.
MATMOS (Mars Atmospheric Trace Molecule Occultation Spectrometer) – infraspektrometr, který bude zkoumat koncentraci látek v atmosféře
SOIR/NOMAD – infraspektrometr, který se zaměří na přítomnost stopových prvků v atmosféře a povrchu Marsu
EMCS (ExoMars Climate Sounder) – radiometr, který bude zkoumat množství vodní pár, prachových částic, a dalších látek v atmosféře
HiSCI (High-resolution Stereo Color Imager) – Kamera s rozlišením 2 metry/pixel, která poskytne čtyřbarevné stereoskopické snímky
MAGIE (Mars Atmospheric Global Imaging Experiment) – Multispektrální širokopásmová kamera, která vytvoří globální snímky.
Sondou Mars Trace Gas Orbiter ale projekt ExoMars neskončí. V roce 2018 má raketa Atlas V 551 vynést k rudé planetě dva rovery. Ten evropský bude disponovat vrtákem, který umožní zkoumat planetu i pod povrchem, americké vozítko zase poslouží k uchování vzorků pro případný návrat na Zemi. Výzkum těchto vozítek bude vycházet z objevů, které nám přinesly rovery Spirit, Opportunity a snad i Curiosity. Vrcholem celého projektu má být mise Mars sample-return mission v roce 2020. Díky ní by se měly na Zemi dostat vzorky hornin z Marsu.
Celý projekt je zatím v plenkách a za několik let může vypadat úplně jinak. Rozhodně ale ukazuje, že vztahy mezi NASA a ESA jsou na velmi dobré úrovni a proto se můžeme těšit na to, co přinesou další roky.