Starship SN1 (Mk3) v Texasu

[petrsida]

Na LP streamu je počítadlo hotových prstenců. První, který byl delší dobu pod stanem byl rozřezán. Aktuálně jsou hotovy další 4.

Mimochodem, pravděpodobně u takto velkých průměrů musí řešit i teplotu okolí, rozdílná roztažnost materiálu při sváření brzo ráno x odpoledne není moc OK pro přesné sestavení pro svaření prstenců na sebe. Ranní prstenec bude mít o něco větší průměr za stejné teploty než svařený odpoledne.

Jo, teplota je v tomhle potvora, na tohle je přeci jenom dobrej klimatizovaném barák

[todtv]

Tak jsem to američanům spočítal. Vezmeme nyní ocel 304 17,3 *10-6 m/mK (pro 301 jsem údaj narychlo nenašel, ale dané koeficienty se u nerezů pohybují mez cca 10 - 20 *10-6 m/mK) a prý je Mk3 asi stejně nyní z něčeho blíže 304, nikoliv 301.
Teplotní změna průměru ráno 10 a odpoledne 25 °C, tedy dt 15 je při průměru 9 m cca 2 mm. Myslel jsem jsem, že je to horší. Ovšem při tloušťce plechu 3 mm to znamená, že prstence se mohou vařit vlastně jen i po hranách po obvodu při takovém rozdílu průměru na všechny strany - svár nebude tak pevný.

Samozřejmě při namáhání celé konstrukce za letu a dt např 500 °C jsou rozdíly mnohem větší, ale zase se to roztahuje, smršťuje jako celek ze stejného materiálu.

Když tak to můžete ještě přepočítat.

Proto spekulace zda nový prstenec svařují vždy ráno za stejné minimální denní teploty, resp. při stejné teplotě vzduchu v danou dobu během dne kdy se svařovaly ty předchozí.

[laik]

Velmi zajímavej rozbor. Není však v tomto případě vliv tepelně a teplotně ovlivněné oblasti okolo svaru větší, než nestejnoměrnosti vlivem takové dilatace? Zbytkový pnutí a degradace materiálu...

[petrsida]

Velmi zajímavej rozbor. Není však v tomto případě vliv tepelně a teplotně ovlivněné oblasti okolo svaru větší, než nestejnoměrnosti vlivem takové dilatace? Zbytkový pnutí a degradace materiálu...

To určitě ne, svařením ohrejes jenom malou část v okolí spoje, na celku se to neprojeví

Ale na druhou stranu, do automatu se kalibrace na okolní teplotu dá zadat poměrně snadno, řezačka může dělat různé prumery podle teploty

[laik]

Neměl jsem na mysli rozměr ovlivněné oblasti. Celek je vždycky jen tak silnej jako jeho nejslabší článek.

[packa]

podle mě je vlastně jedno kdy a zajaké teploty to budou vařit , pokud budou mít všechny pásy při stejné teplotě stejnou délku tak je přeci jedno při jaké teplotě to svaří - pro svár stejně musí vždy nastavit stejnou spáru jinak nebude svár ok .

[laik]

Jenže, a to bylo podstatou příspěvku, kterej debatu otevřel, teplota během dne, natož během roku, moc konstantní není.

[Pospíšil]

Holt jsou jen 2 možnosti:
a) vyrábět monstr raketu v klimatizované hale za stále stejných podmímek
b) stavět to venku pod přístřeškem s nutností započítat korekce na teplotu při dělení a obrábění materiálu

U Mk1 se to evidentně nepovedlo, takže u Mk3 si na to snad dají majzla.
Jak už zaznělo v jiném vlákně, svařování v ochranné atmosféře potřebuje hlavně ochranu proti větru a dešti, aby měla ta ochranná atmosféra nějaký smysl. Potom bývá svar pevnější, než základní svařovaný materiál.

[petrsida]

Neměl jsem na mysli rozměr ovlivněné oblasti. Celek je vždycky jen tak silnej jako jeho nejslabší článek.

Nojo, tak to ale musíš napsat, ta diskuse od začátku je o rozměrech...

Svár nutně nemusí být slabší, než materiál

[todtv]

V Cocoa bylo několik prstenců zlikvidováno asi právě proto, že rozměrově na sebe nelícovali. Buď získávali s tímto způsobem zkušenosti nebo obecně kvůli teplotě, nastavení korekcí apod. to neměli zkušenostně odladěné. I první takto vyrobený prstenec v Texasu už je zlikvidovaný.

Uvidíme zda poslední vršek nádrže budou dělat jako u Mk1, kde ho "vvařili" do posledního prstence a ten teprve navařili na vršek nebo jako u Mk2 až do hotového pláště přivařili samotný vrchlík. Tipuji, že nyní to u Mk3 udělají jako u Mk2. První způsob u Mk1 ukázal velké rozměrové nepřesnosti při přivařování posledního prstence s vrchlíkem. V okolí těchto svárů to pak při testu prasklo.