Raul píše:Prozatím tedy otázky a odpovědi z r/SpaceX AMA kampaně s EM zpracované do následujících grafik.
http://imgur.com/a/NlhVD
... a pro neangličtináře i volný překlad
Současný plán:
1. RedDragon mise zpočátku k ověření způsobu přistání a nalezení nejlepšího způsobu těžby vody pro Sabatierovu reakci.
2. První starty ITS (Heart of Gold) budou hlavně nákladní lety za účelem vybudování palivové základny.
3. První lety s menší posádkou s vybavením pro výstavbu prvotní obytné základny a dokončení palivové základny.
4. Snaha zdvojnásobení počtu letů každé 26 měsíční okno do doby, než marsovská základna-město začne být schopna soběstačného rozvoje.
Co se týče dalšího vývoje Raptoru, zaměření na vývoj nových slitin extrémně odolných vůči oxidaci, tj. hlavně v na kyslík bohatém prostředí horkých plynů kyslíkového turbočerpadla, operující s tlakem spalovací komory 300bar.
Turbočerpadla (zmenšeného) Raptoru při zkušebním zážehu sice nevykazovaly opotřebení, ale stále je zde prostor k optimalizaci.
Zásadní otázkou je těsnící schopnost LOX nádrže z uhlíkových vláken za použití autogenního tlakování ohřátým kyslíkem a také oxidační vlastnosti samotného uhlíku v tomto prostředí. Téměř jistě bude potřeba aplikace nějakého druhu inertní vrstvy na vnitřní straně nádrže - ideálně nastříkané. Nebo pokud bude třeba, tenkých plátů určité slitiny svařených uvnitř nádrže.
Letová nádrž by měla být o něco delší než představený prototyp. Průměr by ale měl být už zachován.
Při výrobě prototypu uhlíkové nádrže byly použity nejmodernější vlákenné vrstvy. Teoreticky by měly dobře těsnit kryogenické palivo i bez dodatečného dotěsňování, což naznačily i první testy.
V nejbližších týdnech by se měl také provést test natlakování až na 2/3 maximální meze, který by měl být uskutečněn na plovoucí plošině.
Na otázku, zda některou technologii považuje Musk za již zvládnutou, odpověděl že snad nastartování motorů.
Detaily obytné sekce lodi ITS (interně stále používaný název BFR/BFS) budou zveřejněny až tak za rok či dva.
Konstrukce lodi ITS by měla při vstupu do atmosféry odolávat přetížení nominálně 5g s maximem až 20g. Booster nominálně 20g s maximem možná až 30-40g .
Při vstupu do atmosféry by mělo být klopení a klonění ITS (loď i tanker) řešeno pomocí dělených aerodynamických klapek (pravděpodobně tedy na způsob evropské IXV). Pomocí RCS tedy pouze zatáčení.
Samotné motorické přistání pak opět samozřejmě s přetížením, bez zbytečného visu.
První stupeň ITS by také díky nižšímu poměru váhy k objemu, měl ve srovnání s F9 do atmosféry vstupovat i méně razantně.
V nádržích ITS boosteru i lodi jsou umístěny malé kulové nádrže pro palivo určené pro přistání. Měly by tak zajistit lepší tepelnou izolaci, zamezit přelévání paliva, nebo nutnost tlakování hlavní nádrže. V případě LOX prvního stupně by pak tuto funkci mělo plnit samotné přívodní potrubí.
Ohlášená finální verze F9, plánovaná na příští rok, by měla obsahovat několik modifikací, z nichž ta hlavní bude opět zvýšený tah a vylepšené přistávací nohy.
Tato finální verze by měla mít tedy ještě vyšší výkon a učená k ještě snadnější znovupoužitelnosti, která by mohla být s plánovanou údržbou a pečlivou kontrolou prakticky nekonečná. Tato verze interně nese označení Falcon 9
Block 5, její výroba by se měla spustit za 3 měsíce a první lety za 6-8 měsíců. Nemá tedy moc smysl testovat předchozí verze více než na několik znovupoužití.