Inmarsat 5-F4

[Navi]

V té rychlosti, kterou má stupeň v perigeu, by z něj asi zbyl tak akorát cednik.

[Jardax]

V té rychlosti, kterou má stupeň v perigeu, by z něj asi zbyl tak akorát cednik.

Takhle uvazuje pozemstan.
A co presne by z nej ten cednik udelalo?

[Dugi]

Tam jde spíš o to, jak zajistit rozevření padáku ve vakuu, aby měl správný tvar. Myslím, že ta konstrukce, která by to zajišťovala není nejlehčí.

[Jardax]

Tam jde spíš o to, jak zajistit rozevření padáku ve vakuu, aby měl správný tvar. Myslím, že ta konstrukce, která by to zajišťovala není nejlehčí.

Ano, to je spravna uvaha. Ja to moc nepitval, proste jsem si rekl ze vystreleni padaku tesne pred perigeem uz ho tak nejak autostabilne naplni, a jak to bude pri dalsim pruletu se uvidi... Kazdopadne nejaka vypruzena konstrukce, ktera by alespon prvnich par metru drzela v nejakem smeru od stupne by jiste pomohla.
Koneckoncu my se bavime o vyrazu padak, ale ona by to spis byla takova plachta... urcite by neco slo vymyslet, pokud by to mela byt vhodna cesta.
Ale myslim si, ze par desitek ctverecnich metru v perigeu kolem 150km dokaze docela slusne pribrzdit.

[petrsida]

Problém je, že bržděním v perigeu snižuješ apogeum, ale neupravíš perigeum. Sice trochu přibrzdíš, a apogeum mírně klesne, ale bude potřeba velmi mnoho průletů, než by ses byť jen přiblížil kruhové dráze. A po celou dobu by bylo třeba plachtu držet otevřenou. Potřeba by to bylo obráceně

jak velký impuls by byl nutný v apogeu, aby bylo perigeum blízké povrchu planety?, pak by stupeň zanikl jistě. Nemělo by to být mnoho.

[Wopat]

jak velký impuls by byl nutný v apogeu, aby bylo perigeum blízké povrchu planety?, pak by stupeň zanikl jistě. Nemělo by to být mnoho.

Na tyhle počty bohužel vůbec nejsem. Ale zkušenost z KSP říká, že stačí opravdu malé pšouknutí. Druhý stupeň už je bez nákladu a téměř prázdný. Tipuju, že zážeh v apogeu trvající sekundu, dvě by byl dostatečný. Bylo by fajn, kdyby to někdo spočítal.

[AlesH]

Potřebné výpočty lze udělat např. na mojí stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm . Pokud je apogeum ve výšce nad 60000 km, tak při manévru v apogeu lze snížit perigeum z např. 400 km na 0 km impulzem s delta_v pod 30 m/s. Vzhledem k tomu, že stupeň už je prakticky prázdný (suchá hmotnost určitě pod 5 tun) a nemá na sobě žádné užitečné zatížení, tak k tomu stačí méně než 50 kg paliva, tedy mnohem méně než půl sekundy hoření motoru (motor druhého stupně Falconu 9 má spotřebu něco přes 200 kg/s při plném tahu). Vzhledem k tomu, že paliva v nádrži je původně přes 100 tun, tak je to opravdu jen "slza". Nevím ale, jak těžké je restartovat motor v apogeu tak daleko oz Země, s tak malým množstvím paliva, a tak dlouho po startu (přelet do apogea trvá cca 10 hodin).

[Jardax]

Problém je, že bržděním v perigeu snižuješ apogeum, ale neupravíš perigeum. Sice trochu přibrzdíš, a apogeum mírně klesne, ale bude potřeba velmi mnoho průletů, než by ses byť jen přiblížil kruhové dráze. A po celou dobu by bylo třeba plachtu držet otevřenou. Potřeba by to bylo obráceně

jak velký impuls by byl nutný v apogeu, aby bylo perigeum blízké povrchu planety?, pak by stupeň zanikl jistě. Nemělo by to být mnoho.

To ja samozrejme vim. Ale neexistuje jiny zpusob jak pasivne zajistit/urychlit deorbitaci, nez vyuzit maximalne brzdeni v perigeu o zbytky atmosfery...

[SamElanius]

Mel bych dotaz na ten zabkovy efekt. Moc se mi to nezda.
Vzdycky kdyz se mluvi o tom odrazit se od atmosfery, tak jsem myslel, ze je to zjednoduseni pro laickou verejnost. Moje predstava byla takova, ze objekt proletne atmosferou a vykresli "zakulacenou tetivu". Z pohledu cloveka na zemi to muze vypadat ze se jakoby odrazi.
Pokud by mel aerodinamicke plochy spravne orientovane, chapu ze dokaze upravit vektor opusteni perigea a tedy tvar orbity. Nicmene v perigeu je kolmo na pruvodic a jakakoli zmena musi zpusobit snizeni dalsiho perigea, nebo ne? (pokud zmena uhlu bude "od planety" tak dalsi perigeum bude po pruchodu apogeem, pokud k planete tak se pergeum dal snizuje)

[marian007]

Nevím ale, jak těžké je restartovat motor v apogeu tak daleko oz Země, s tak malým množstvím paliva, a tak dlouho po startu (přelet do apogea trvá cca 10 hodin).

Ono asi toto bude hlavný kameň úrazu, prečo deorbity z GTO nerobí nielen Falcon 9, ale ani drvivá väčšina dalších rakiet. Vlastne som sa s riadeným deorbitom z GTO stretol len pri raketách Delta-4 (napr. aj pri poslednom štarte s družicou USA-275). Horné stupne ostatných rakiet proste asi nie sú stavané na tak dlhý čas aktívnej činnosti (energiu čerpajú len z kapacitne obmedzených batérii), preto pri deorbitoch z LEO dochádza k zážehu už pri prvom, či druhom obehu, teda zväčša max. do nejakých 3 hodín od štartu. A nie o 10 hodín.

to SamElanius:
Presné teoretické vysvetlenie ti žiaľ nedám, ale uvediem konkétny príklad na hornom stupni Falconu zo štartu družice JCSAT-16 z augusta 2016. Krátko po štarte bol evidovaný na dráhe s extrémne nízkym perigeom 83 x 34115 km, podľa čoho by sa zdalo, že zanikne už na konci prvého obehu. Avšak nielen že prežil, ale pri dalších obehoch sa jeho perigeum prekvapivo zvyšovalo až nad 100 km a nakoniec zanikol až po viac ako mesiaci s posledne zaznamenanou dráhou 788 x 92 km.

Mimochodom, je možné, že nejaký experiment s deorbitom robilo SpaceX práve pri tomto štarte, kedže výsledná dráha stupňa bola výrazne nižšia ako doručovacia dráha satelitu JCSAT-16 (184 x 35912 km). Očividne im to ale nevyšlo - stupeň napriek spomínaným nízkym parametrom zhorel oveľa neskôr a jeho zvyšky ešte ako na potvoru dopadli do obývanej oblasti - http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.p ... =40#p70426.