CRS-4 (SpX-4)

[Wopat]

Dragon zpátky dopravil 1500 kg nákladu.

[Dugi]

Dragon dorazil do přístavu.

[sima]

Vzhledem k tomu, že Sojuzy už celkem standardně využívají 6h profil letu pro přiblížení k ISS, proč Dragon létá po té delší dráze? Je ten 6h profil tolik náročný nebo v čem to spočívá?

[Dugi]

Dragon to hlavně nepotřebuje.
Navedení na "rychlou příletovou dráhu" vyžaduje velmi přesnou práci nosné rakety, která musí dopravit kosmickou loď na oběžnou dráhu s mnohem přísnějšími limity. Falcon by to možná zvládl, ale není to nutné, tak se toho nevyužívá.

[fretka323]

Takový OT. Jak vůbec probíhá to přibližování? V KSP to je tak, že většinou dosáhnu mnohem nižší orbity (nejnižší možné) a z této parkovací dráhy, prodloužím Ap nebo Pe tak, aby se objekty setkaly. Poté už jenom dotáhnu protější bod kvůli srovnání orbity. Ale když v reálném světě tak záleží na přesnosti nosné rakety, tak v tom asi bude něco jiného. Jakými manévry se tedy dostane třeba ten Dragon k ISS?

[Wopat]

Vzhledem k tomu, že Sojuzy už celkem standardně využívají 6h profil letu pro přiblížení k ISS, proč Dragon létá po té delší dráze? Je ten 6h profil tolik náročný nebo v čem to spočívá?

Kromě toho co napsal Dugi je nezásadnější rozdíl v počtu absolvovaných startů Sojuzu a Falconu. Rusové mohli přistoupit k 6ti hodinovému letu díky tomu, že jejich raketa má za sebou kvanta startů a ze získaných dat dokáží předpovídat chování rakety. Všechno se děje ve velmi rychlém sledu a například první dva korekční zážehy lodi musí být do počítače zadány ještě na startovní rampě, aby se všechno stihlo. Tedy ještě dřív, než jsou známy přesné parametry prvotní oběžné dráhy, na kterou raketa loď dopraví.

Jak vůbec probíhá to přibližování? V KSP to je tak, že většinou dosáhnu mnohem nižší orbity (nejnižší možné) a z této parkovací dráhy, prodloužím Ap nebo Pe tak, aby se objekty setkaly. Poté už jenom dotáhnu protější bod kvůli srovnání orbity. Ale když v reálném světě tak záleží na přesnosti nosné rakety, tak v tom asi bude něco jiného. Jakými manévry se tedy dostane třeba ten Dragon k ISS?

V reálu se to dělá podobně, jen ne tak divoce. Lodě také začínají na nižší oběžné dráze, ale nepřiblíží se k ISS už po polovině oběhu, jako to děláš ty, ale např. při 6ti hodinovém profilu je potřeba vykonat 4 oblety a během nich 6 (myslím) korekčních zážehů, které postupně zvedají oběžnou dráhu, dokud se loď nedostane až k ISS. U několikadenních profilů to probíhá stejně, jen mnohem pomaleji.

[fretka323]

Díky

[geal]

Takový OT. Jak vůbec probíhá to přibližování? V KSP to je tak, že většinou dosáhnu mnohem nižší orbity (nejnižší možné) a z této parkovací dráhy, prodloužím Ap nebo Pe tak, aby se objekty setkaly. Poté už jenom dotáhnu protější bod kvůli srovnání orbity. Ale když v reálném světě tak záleží na přesnosti nosné rakety, tak v tom asi bude něco jiného. Jakými manévry se tedy dostane třeba ten Dragon k ISS?

Mám tady po ruce hezkou knížku přímo o SpaceX, kde je to popsané dost podrobně, jak se přibližovala mise Dragon C2/3, mám z toho vypsat? Ale chvilku to asi potrvá. Jsou tam i obrázky.

[fretka323]

Díky není třeba Jestli teda nikdo jiný nechce.

[Raul]

Takový OT. Jak vůbec probíhá to přibližování? V KSP to je tak, že většinou dosáhnu mnohem nižší orbity (nejnižší možné) a z této parkovací dráhy, prodloužím Ap nebo Pe tak, aby se objekty setkaly. Poté už jenom dotáhnu protější bod kvůli srovnání orbity. Ale když v reálném světě tak záleží na přesnosti nosné rakety, tak v tom asi bude něco jiného. Jakými manévry se tedy dostane třeba ten Dragon k ISS?

V reálném světě musíš hlavně startovat, až rovina oběžné dráhy protíná místo ze kterého startuješ, protože málokdy startuješ z rovníku na rovníkovou dráhu.

Zároveň odstartovat tak, aby jsi se dostal jen těsně pod a za cíl na oběžné dráze. A to musíš udělat raketovým nosičem najednou bez zbytečných restartů druhého stupně nosiče.

Zjednodušeně řečeno, musíš se dostat tak blízko, aby ti k cíli stačilo to malé množství pohonných látek v samotné lodi, které máš k dispozici a zároveň se se stanicí spojil dostatečně rychle. Čím blíže se tedy k cíli dostaneš, tím přesněji musíš být naveden na správnou dráhu, aby jsi např. ISS neohrozil.