forum.kosmonautix.cz

Čest jeho památce.

Sice to není rentgen,ale má v tom prsty Swift se svým přístrojem k pozorování v UV oblasti, přesněji na vlnových délkách 1928, 2246 a 2600 angstromů, tedy někde uprostřed ultafialové oblasti, jejichž detekce je ze zemského povrchu obtížná ne-li vyloučena.
Konkrétně jde o Velké a Malé Magellanovo Mračno, která po několikadenních expozicích máme k dispozici na snímcích o rozlišení 160 a 57 megapixelů. V úhlovém rozlišení to dělá 2.5 obloukových vteřin, to znamená že dva zdroje vzdálené od sebe 2 cm by na snímku byly od sebe odlišeny na ze vzdálenosti 1 míle.
Zobrazení v UV astronomům umožňuje potlačit světlo normálních hvězd, jako je Slunce, které na těchto energiích září poměrně slabě na rozdíl od větších a žhavějších hvězd zářících hlavně na těchto vlnových délkách. Díky tomu jsou na snímcích patrné především tyto žhavé hvězdy.

http://www.nasa.gov/mission_pages/swift ... ic-uv.html

Nejsem si jistý jestli tahle slečna umí plavat.
Ale jsem si zcela jist, že oblast svého zájmu jsem si zvolil dobře.



Dotyčná se angažovala v měření rychlosti rozpínání plynové obálky Tychovy supernovy. Za tímto účelem použila data z XMM-Newtona. Zaměřila se na pozorování interakce obálky s okolní hmotou v severo-východní oblasti, které se jí podařilo potvrdit, navíc byla nalezena korelace s jasností této oblasti, která v rentgenovém oboru září 1,5 krát jasněji než zbytek obálky, což by mohlo ukazovat na to, že se tak vyzařuje přebytečná energie.

http://www.esa.int/Education/Learning_i ... XMM-Newton

a jestli umi plavat, mohla by Chandra udelat jeji rtg foto pod vodou?

(pardon, nedalo mi to... )

GUBAREV píše:
a jestli umi plavat, mohla by Chandra udelat jeji rtg foto pod vodou?

(pardon, nedalo mi to... )

Podľa mňa áno, ale predsa rentgenové lúče nie je vidieť, takže by z toho aj tak nič nebolo

Sorry...

Inak... zaujímavé informácie.

Pánové a co víc, je to Slovenka - Míša Brchnelová - velitelka dřívější Expedice Mars.

Nemáš na ňu číslo?

Je na Facebooku.

P.S. Teda ne její číslo, ale ona.

P.P.S. A my za chvíli budeme OT.

NUstar jen chvíli dělá vědu a už tu máme první malou záhadu.

NASA jej zaměřila na galaxii zvanou Sculptor Galaxy (dle umístění v souhvězdí sochaře), a co že je tu tak dívného? Právě že nic. Totiž před deseti lety kolega Chandra pozoroval typickou aktivitu spojenou s krmením domácí supermasivní černé díry, což bylo v souladu se vším co doposud víme, jmenovaná galaxie je totiž pravý ráj pro uklízečky, (patří mezi nejzaprášenější známé galaxie) takže to by bylo aby si její domácí bumbrlíček něco "neurval" pro sebe, navíc v této galaxii pozorujeme překotnou tvorbu nových hvězd což bývá také spojen s aktivitou centrální černé díry. Černá díra upadnoucí uprostřed takového klokotu jen tak z ničeho noc do spánku je poněkud podezřelá, přesto právě to se tu od posledního pozorování událo. NuStar ani společnými silami s Chandrou nenalezl očekávanou aktivitu, avšak jejich spojenectví vědcům vlévá optimizmus ohledně řešení záhady. Povedená dvojice bude situaci nadále sledovat, aby nám případné probuzení spícího obra neuniklo.
Ovšem zato nalezl jiné zajímavé objekty, jsou jimi pozoor překvapení - kdo hádal zase černou díru, hádal dobře, nu každý má svou posedlost . Takže, co že je to na téhle konkrétní gravitační propasti zajímavého? Je to její zářivý výkon, tyto objekty (známé jako UXL - ultrasvítivé zdroje rentgenového záření) jsou totiž jasnější než běžné hvězdné černé díry vznikající z umírajících hvězd, ale jsou slabší a náhodněji rozmístěny, než supermasivní černé díry v centrech galaxií, jinak se krmí na účet svého hvězdného průvodce jako obvyklé hvězdné černé díry. Jedná se o namodralou skvrnu v blízkosti centra galaxie viditelné v rentgenové části snímku.
Úvodní snímek je kompozice dat z Nustaru a Evropské jižní observatoře v Chile, která obstarala detaily ve viditelném světle.

http://www.nasa.gov/mission_pages/nusta ... 30611.html

takovy maly vyroci - Aerobee - mala a vlastne "neuspesna" mise..



18.6.1962 byla po dvou neuspesnych startech vypravena na LEO (160km) raketa Aerobee
(stara dobra zakladna ve White Sands). Let trval udajne pouhych par minut a primarni cil mise
byl zaznamenat rtg zareni z Mesice. Jenze se nepodarilo nasmerovat cidlo dostatecne na naseho
souputnika (slo dokonce o chybu v radu desitek stupnu) a sonda pri svem kyvavem pohybu
periodicky zaznamenavala zvysene rtg zareni ve smeru souhvezdi Stira.



Zdroj proto dostal oznaceni Scorpius X-1.
Az za delsi dobu se vysvetlilo, co je pricinou pozorovaneho jevu. Dnes uz se nad tim vlastne
ani nikdo nepozastavi... Jde o tesnou dvojhvezdu (priblizne 9000 LY od nas), pricemz jedna
slozka gravitacne strhava hvezdnou latku te druhe, urychluje ji diky extremnimu grav. poli =
tim ji zahriva na teploty milionu stupnu, tim pak latka zari v rtg oboru.
http://en.wikipedia.org/wiki/Scorpius_X-1