forum.kosmonautix.cz

indian22 píše:Ale jo máme nějaké GRB dosvity i v optickém spektru. I nějaká spektra máme.
...

Já už vím, já si to popletl s FRB's! Ty zatím nejsou vysvětlené...

XMM Newton našel první pulsar v jiné galaxii než je mléčná dráha. Má periodu 1,2 sekundy, okolo sousední hvězdy oběhne za 1,3 dne, nachází se kde jinde než v Andromedě.



http://sci.esa.int/xmm-newton/57661-fou ... tron-star/

A po dobré zprávě jedna horší, ale pro mne celkem očekávaná. Byly nalezeny další fragmenty okolo Hitomi. Dva z nich se jeví příliš velké, aby je bylo možno označit za nepodstatné. Spekuluje se o tom, že by mohlo jít o modul na výsuvné lavici určený pro pozorování ve vysokoenergetické části rentgenového spektra. Přesně o tom jsem spekuloval Dugimu v soukromé zprávě druhý den po havárii. IMHO je pro výsuvný mechanismus použita zase ta samá konstrukce jako na NuStaru vycházející z mechanismu solárních panelů ISS. Jelikož k incidentu došlo až po jejím vysunutí, bylo snadné předpokládat, že nějaké hrubé zacházení spojené s náhlou a výraznou změnou dráhy neustojí.

Pokud budu spekulovat dále, zdůrazňuji, že to už není spekulace někoho jiného, ale jen a pouze moje, tak si snad lze dělat nějaké naděje na zprovoznění detektorů SGD, to je ten co byl v hádacím vláknu a vypadal jako cubesat . To za předpokladu, že se podaří zastavit rotaci a bude funkční alespoň část elektroniky, stabilizační systém, palubní zdroj a samozřejmě spojení. Optimismus mi dává použití standardu SpaceWire pro datové propojejí palubních přístrojů, který mimo jiné umožňuje vysokou variabilitu v případě selhání, dává to jistý prostor pro improvizaci. Ohledně dalších palubních přístrojů jsem skeptik obávám se přílišného narušení hlavního tubusu, třeba něco půjde dokalibrovat, ale asi ne mnoho.

http://phenomena.nationalgeographic.com ... nd-saving/

NASA Goddard vedec vysvetluje ako Fermi a TANAMI odkryli prvé vierohodné spojenie medzi erupciou BLAZARa a zdroja neutrín z hlbokého vesmíru.IceCube zachytil udalosť známu ako Big Bird - neutrína s energiou presahujúcou 2 kvadrilion elektrónvoltov(PEV). Je to viac než milión miliónkrát väčšia energia ako energia pri zubnom röntgene a nositelom je pritom jediná častica ktorá má hmotnosť menej ako jednu milióntinu elektrónu.

zdroj: http://www.nasa.gov/feature/goddard/201 ... azar-blast

V bouřlivých oblastech galaktických kup při vzájemných interakcích se různou měrou podílí velké množství fyzikálních dějů, kterým zatím fyzici ne vždy rozumí (Begelman/Rees,Argo-Dokořán), či mnohdy chápou jen dílčí procesy. Při pozorování takového prostředí je důležité vybrat vhodné techniky zobrazování a správné filtrování nasnímaných dat. Smíšený vědecký tým podrobně vysvětluje postupy uplatněné při pozorování kupy v Kentaurovi za využití Chandry, které pak použil při výzkumu oblastí aktivních galaktických jader v kupě v Persea, v M87 a skupiny menších slučujích se klastrů A3667 v Labuti.

http://arxiv.org/abs/1605.02911

Máme tu další timelapse animaci kosmického objektu, tentokrát je to Tychonova supernova. Je tvořena pěti snímky v rozmezí let 2000 až 2015.

http://chandra.harvard.edu/photo/2016/tycho/

Chandra, Huble a Spitzer, neúnavná trojice spojila své síly, aby nalezla zárodky supermasivních černých děr. Zdá se že tato monstra mohla vzniknout přímým zhroucením oblaků plynu a obejít tak některá přechodná stádia. V tuto chvíli jsou známy dva kandidáti na takové zárodky, z jejich vzdálenosti je možné odvodit, že vznikly během první miliardy let existence vesmíru.

http://chandra.harvard.edu/press/16_releases/press_052416.html

Pohltenie hviezdy tzv. spiacou čiernou dierou:

Chandra pozoroval galaxii IC 2497 ve vzdálenosti 680 milionů světelných let, či spíše plynný oblak poblíž (na snímku v dolní polovině), v podstatě se jedná o světelné echo, které ukazuje, že před 200 000 lety měla její centrální černá díra vyzařovat srovnatelně silně jak jsme zvyklí spíše od kvasarů.

http://chandra.si.edu/photo/2016/ic2497/

Zajímavé pozorování, jako první má zářez na pažbě Swift, následně se zapojili další observatoře jmenovitě Chandtra, XMM Newton a Nustar. Jedná se o záblesk z kompaktního zdroje RCW 103 což ke pozůstatek po supernově. Rychlé a intenzivní fluktuace záblesku v řádu milisekund ukazují na neutronovou hvězdu. Avšak je tu jistá zvláštnost, objekt v centru mlhoviny vykazuje rotaci o periodě 6,67 hodiny, což je v porovnání max. s desítkami sekund v případě ostatních magnetarů doslova šnečí tempo. Vznik utvaru se odhaduje na cca. 2000 let zpět, což na takové razantní zpomalení za běžných podmínek nestačí. Pár nápadů by tu bylo, třeba trosky původní hvězdy klesající hlouběji do magnetického pole magnetaru, které ho následně intenzivnější interakcí zpomalují.


https://www.nasa.gov/mission_pages/chan ... ected.html