Pás asteroidů

[Gubarev]

z toho pohledu az mrazi...Asteroid Eros zachycen sondou NEAR:



zdroj: http://www.physics.sjsu.edu/mkaufman/astr117a/

[Gubarev]

zajimava srovnavaci infografika.
zcela nahore vidime stanici ISS, pod ni mesic asteroidu 1998 QE2, ktery nas 31/5 minul
ve vzdalenosti priblizne 6 milionu km, o rozmerech 600m a hmotnosti 200 milionu tun,
jeste nize vidime samotny asteroid 1998 QE2 o velikosti priblizne 2.7 km a hmotnosti
15 miliard tun.(zde je zaznam pozorovani dvojice asteroid - jeho mesic:)



To malinke na obrazku dole, co snadno prehlednete, je takrka 300m dlouha zaoceanska lod
Queen Elizabeth s hmotnosti 50 000 tun. Tresnickou na dortu je pro porovnani sama kralovna
Elizabeth s vyskou metr sedesat, ale hlavne - velice gentlemansky - s neznamou hmotnosti...

[Gubarev]

Tak to vypada, ze do slovniku pojmu pribyl novy nazev, uvidime nakolik zdomacni - zatim jsou
plany dalekosahle, ale vse je v soucasnosti jen na papire. I kdyz.......

ERO - Easily Retrievable Objects
Dle tohoto clanku vznikla odborna studie sepsana specialisty ve vyzkumu meziplanetarni hmoty,
ktera mela za cil vybrat 12 kandidatu z rodiny takrka tisicu blizkozemnich objektu, jez by bylo
mozne relativne snadno dobre zpracovat a vyuzit pro prumyslove ucely za pomoci uz znamych a
aplikovanych technologii. Odtud zkratka ERO, ktera se da prelozit jako "snadno dosazitelne objekty".
Krome NASA uz na programu pracuji i na kosmonautixu uz drive zminene firmy Planetary Re-
sources a Deep Space Industries. Slo by o kusy hornin o velikosti v rozpeti 2 - 60 metru,
ktere se nachazi blizko Zeme a bylo by jednodussi je presunout do oblast Lagrangeovych bodu,
kde by bylo mozno je zpracovat bez velkych nakladu na zmeny parametru jejich obezne drahy.
Jeko jednim z prvnich adeptu se jevi nekolikametrovy asteroid 2006 RH120, ktery je na trajektorii,
jez protne system Zeme-Mesic priblizne kazdych 20 let.


http://en.wikipedia.org/wiki/2006_RH120

Uvidime, nakolik ekonomicka realita dovoli podobne zamery, rozhodne to v nejblizsich 20 letech
vypada v teto oblasti zajimave. Ono hlavne pujde o to, jak ucinne vydrancujeme zdroje na nasi
planete, jejichz tezba je nepomerne ekonomictejsi. Pak nam uz nezbyde jine cesty, nez napnout
vsechny sily a intelektualni um v teto oblasti. Ale to je jen muj osobni nazor, podporen opakujici
se historii lidske rasy. Kolikkrat uz velky prusvih prinesl jeste vetsi pokrok...

Zpracovani navrhu moznych drah:





zdroj: http://link.springer.com/article/10.100 ... 013-9495-6
http://www.wired.com/wiredscience/2013/ ... asteroids/

[tomas]

Na Zemi je naštěstí ještě surovin dost a dost. Ještě jsme ani nezačali "orat moře", což by mohl být také docela velký zdroj surovin. Je dobře, že se lidstvo pustí do těžby na asteroidech.

Sice to dělá primárně pro vzácné kovy, kterých je na Zemi nedostatek, ale pro nás je důležitý i ten sekundární přínos. Možnost získávat většinu surovin přímo ve vesmíru, což může otevřít cestu k daleko náročnějším kosmickým misím a de facto k rozjetí výroby komponentů nebo celých sond a lodí v kosmu o výrobě paliva nemluvě.

[Gubarev]

Ale jo, souhlasim, ja jen tou poznamkou na konci jsem myslel to nase neunavne drancovani ekonomicky
dostupnych zdroju, nemusi zrovna jit o materialy (z nichz ty exoticke, malo dostupne, nebo uplne
nepritomne na Zemi jsou z tohoto pohledu jasne), ale jde i o formy ucinneho ziskavani energie.
Jako priklad si staci vzit energii solarni.

Na celkovou spotrebu lidstva (prumysl, zemedelstvi, chod domacnosti, dopravu, zkratka vse) nam
staci 14 terawattu. Slunce nas zadarmo zasobuje vykonem 180 000 terrawattu, presto drancujem
fosilni zdroje, a to pouze z jedineho duvodu: par lumpu z toho ma obrovsky byznys.

Ale to se omlouvam za off-topic, jen jsem chtel priblizit to, co jsem mel na mysli.
Omlouvam se vsem a mam jednu pozitivni novinku, ktera je pro nas urcite optimistejsi...

[Gubarev]

"Nepropadejte pocitu, ze zla je vic, nez dobra. Jen to zlo je hlasitejsi."
S timto krasnym citatem klasika bych navazal na predchozi prizpevek.

Diky financnim injekcim, jez se podarilo shromazdit spolecnosti The Planetary Society (o ktere
uz jsem se taky zminoval, jeden ze zakladajicich clenu byl Carl Sagan), se v ramci kazdorocniho
grantu pod nazvem Shoemaker Near Earth Object (NEO) podarilo zafinancovat novy 0.76 metrovy
teleskop s sirokouhlou kamerou pro Astronomical Research Institute (ARI) a ktery bude slouzit k
monitoringu blizkozemnich, potencionalne nebezpecnych asteroidu. Hura!
zdroj: http://www.planetary.org/blogs/bruce-be ... first.html

[tomas]

S těmi zdroji s tebou souhlasím. Akorát je třeba naučit se energii efektivně ukládat, což zatím neumíme a proto je většina energie ze Slunce pro nás zatím nevyužitelná. Ale tady vidím docela jasné světlo na konci tunelu, co se týče nových technologií. Ovšem pro dobývání vesmíru potřebujeme zvládnout i výrobu energie bez pomoci Slunce, což se nám bude hodit pro vzdálené kouty sluneční soustavy a mezihvězdné cestování. Myslím, že jaderná fúze je horkým kandidátem.

Abych nebyl úplně OT v tomto vláknu, tak se zeptám, už se ví, kam bude nový teleskop umístěn? Má to být přímo v ARI ( v Ashmore) nebo někde jinde? Zkoušel jsem hledat v odkazu, který jsi přidal i na stránkách ARI, ale buď to tam není nebo jsem to přehlédl. Dík.

[Edemski]

z toho pohledu az mrazi...Asteroid Eros zachycen sondou NEAR:

zdroj: http://www.physics.sjsu.edu/mkaufman/astr117a/

Divím se, že o téhle super sondě (NEAR Shoemaker) tu není vlákno... První sonda, co přistála na asteroidu (Eros) 12. 2. 2001 v 20:01:52 UTC

[Dugi]

Vlákno tou nemá hlavně proto, že v době, kdy fórum začínalo už byla několik let mimo provoz a neočekával jsem, že se o ní bude ve větší míře informovat.

[Gubarev]

Ja naopak trosku premyslel o vlaknu "Komety". On se nam totiz celkem blizi za chvili (pr. rok)
priblizeni Rosetty ke komete Churyumov-Gerasimenko, ale jestli spis udelate vlakna o techto
sondach, tak zrovna dnes vecer chci zpracovavat jednu aktualitu o Rosette.
(A Rosetta vlakno tu tusim je...). Jen me napadlo mit ty komety trochu pohromade,
jako treba tady asteroidy.

S těmi zdroji s tebou souhlasím. Akorát je třeba naučit se energii efektivně ukládat, což zatím neumíme a proto je většina energie ze Slunce pro nás zatím nevyužitelná. Ale tady vidím docela jasné světlo na konci tunelu, co se týče nových technologií. Ovšem pro dobývání vesmíru potřebujeme zvládnout i výrobu energie bez pomoci Slunce, což se nám bude hodit pro vzdálené kouty sluneční soustavy a mezihvězdné cestování. Myslím, že jaderná fúze je horkým kandidátem.

To bohuzel neumime, ale stacilo by ji dobre (max. bezstratove) umet rozvadet. Pro potreby Evropy
by stacila plocha solarnich panelu o rozmerech Holandska. Na pokryti denniho/nocniho cyklu by se vystavela
sit takovych stanic. Ale to uz je opravdu o.t., jen jde o to, ze kdyby se kazdy rok pulka armadniho rozpoctu
ekonomicky vyspelych statu rozpustila do tohodle, uz by to vsechno stalo. Pardon, koncim s o.t., ale debata je to
zajimava, tak jsem ji nechtel hned zatipnout...

Abych nebyl úplně OT v tomto vláknu, tak se zeptám, už se ví, kam bude nový teleskop umístěn? Má to být přímo v ARI ( v Ashmore) nebo někde jinde? Zkoušel jsem hledat v odkazu, který jsi přidal i na stránkách ARI, ale buď to tam není nebo jsem to přehlédl. Dík.

Mas pravdu - neni to tam vubec uvedeno, i kdyz v pripade takovych aparatu je to vetsinou je sito na miru.
Budu to sledovat na webu. Maji toho vic, je to fantasticka parta vedatoru!
http://www.astro-research.org/observatory_directory.htm