Re: Pozorování komet
Napsal: 21.12.2017 13:37
Ta krusta ale nemá s velikostí objektu nic společného (není to kůra vzniklá diferenciací objektu, podobná kůře velkých těles). Ta krusta vzniká dlouhodobým ozařováním povrchu kosmickým zářením, a podobná krusta se předpokládá i u vzdálených ledových těles Sluneční soustavy (malých, i velkých). Není důvod, proč by u malého objektu neměla vzniknout - jeho povrch bude ozařován úplně stejně. Původní článek, z nějž vychází zpráva, kterou tu odkazoval marekS, si lze přečíst zde: https://arxiv.org/pdf/1712.06552.pdf
Vybírám z něj jeden obrázek pro ilustraci:
Jde o simulaci toho, na jakou teplotu se prohřeje materiál v takové krustě u tělesa, pohybující se po stejné dráze jako Oumumamua. Na vodorovné osy je čas (dny) před a po průletu perihelem, na svislé ose je teplota, které dosáhne povrch (modrá křivka), a dále teploty v různých hloubkách pod povrchem. Vodorovná čárkovaná přímka s označením H20 je teplota, při níž začíná sublimovat vodní led. Ze simulace je patrné, že už v hloubce 30 cm pod povrchem teplota během celého průletu nevzroste nad tuto teplota. V hloubce okolo 1 m nevzroste ani nad teplotu sublimace dalších těkavých látek - stačí tedy, aby do této hloubky byla krusta ochuzená o ledy a kometární aktivita se neprojeví.
Vybírám z něj jeden obrázek pro ilustraci:
Jde o simulaci toho, na jakou teplotu se prohřeje materiál v takové krustě u tělesa, pohybující se po stejné dráze jako Oumumamua. Na vodorovné osy je čas (dny) před a po průletu perihelem, na svislé ose je teplota, které dosáhne povrch (modrá křivka), a dále teploty v různých hloubkách pod povrchem. Vodorovná čárkovaná přímka s označením H20 je teplota, při níž začíná sublimovat vodní led. Ze simulace je patrné, že už v hloubce 30 cm pod povrchem teplota během celého průletu nevzroste nad tuto teplota. V hloubce okolo 1 m nevzroste ani nad teplotu sublimace dalších těkavých látek - stačí tedy, aby do této hloubky byla krusta ochuzená o ledy a kometární aktivita se neprojeví.