forum.kosmonautix.cz

Dugi píše:

Jardax píše:Kdyz jsi to nepochopil, tak proc to komentujes?

To, že Sajri něco nepochopil mělo znamenat, že mu tvůj první komentář nedával smysl. Snažil se ti to tedy vysvětlit. Víš, nic proti, ale není to poprvé, kdy jsi napsal nějaký svůj nápad, někdo jiný ti vysvětlil, proč v něm nemáš pravdu, jak se věci mají a ty jsi v dalších komentářích začal svůj názor obhajovat bez ohledu na informace, které jsi v té reakci dostal. O tom ale přece diskuse není. Zkus to, prosím, respektovat.

Takze tys to pochopil a vis ze nemam pravdu. Sajri to nepochopil, ale taky vi ze nemam pravdu. Zajimave.

Sajri píše:Je to tak jak píše Dugi, takže pro méně chápavé: je to prostě nesmysl.
Vím, jaké jsou vzdálenosti mezi planetami. Problém je v tom, že i mezi planetami a jejich lagrangeovými body jsou velké vzdálenosti (třetina nebo půl AU už je na komunikaci velká vzdálenost). Takže zásadní problém bude právě velikost příjmací antény na retranslační stanici ( a o té píšu, ne o sondě). Že stanice "může mít masivní vybavení"? Pokud dokážeme vypustit masivní stanici do lagrangeova bodu některé obří planety, tak samozřejmě může .

Nesmysl to neni, nesmysly placas ty. Mars Oddysey a MRO by mohly vypravet, a to je Mars za rohem.

Sajri píše:

Jardax píše:A jak jsi dosel k te stepne myslence, ze je rec o jedne stanici pro vsechny vnejsi planety

Z téhle věty, kde librační bod a satelit používáš v jednotném čísle: "Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit".

Zajimave. V jednotnem cisle, ano? " umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet" je podle tebe jednotne cislo. Nojono. Tim se vysvetluje spoustu veci...

Dozvěděl jsem se navíc zajímavost, že některé jižní šířky Tritonu osvítilo nyní Slunce zpříma po dlouhých 650 letech! Polární zima sice pro Neptunův systém trvá vždy zhruba 80 let, ale nevím-přesně-jaká-kombinace-pohybů způsobuje na Tritonu cyklus, kdy plné osvětlení přichází vždy po šesti stech padesáti letech a ostatní slunovraty mezi tím bývají temnější.

---

K debatě o retranslační družici: Spíš by mi přišlo praktičtější umístit přenosové satelity do center L4 & L5 soustavy Země-Slunce, abychom mohli se sondami ve Sluneční soustavě komunikovat nepřetržitě i když zrovna procházejí horní konjunkcí se Sluncem.. Sondy u vnějších planet mají každoroční výpadky nebo alespoň omezení komunikace v řádu dnů až týdnů okolo konjunkce. Zatím se s tím dá žít, ale jak poroste infrastruktura u Marsu (a později dále), začne to být stále palčivější problém..

---

Jinak se v planetární komunitě stále více hovoří o misi k ledovým obrům. Pokud NASA využije příznivého postavení planet v letech 2028-2032 pro vyslání velké Flagship mise, mohla by ESA přispět samostatnou doplňující sondou z kategorie M.

A Joint NASA/ESA Mission Concept for In Situ Probe Explorations of the Ice Giants

Jardax píše:Mars Oddysey a MRO by mohly vypravet, a to je Mars za rohem.

Takže ještě jednou a pomalu...

Ano, Mars Oddysey a MRO slouží jako retranslační družice pro rovery na Marsu, ty jsou ovšem od své retranslační družice vzdálené maximálně pár set km. Takže retranslační družici stačí příjmací anténa o velikosti 3 m.
Toutéž anténou pak posílají signál na Zemi na vzdálenost 0.5 AU - 2.5 AU, kde ho příjmáme anténami o velikosti ~30 m.

Retranslační družice v L1 (např.) u Saturnu bude od planety vzdálená 0.44 AU. To je skoro jak od Marsu na Zem! Takže jakou velikost antény potřebujeme na retranslační stanici pro příjem signálu (ze sondy u planety) na tuto vzdálenost? 30 m! Když se hodně uskromníme, tak 10 m.

A to se pořád bavíme jen o velikostech, které odpovídají současnému stavu. Ale aby vůbec někdo začal o něčem takovém reálně uvažovat, tak nestačí retranslační družicí nahradit současný stav. Ten systém by musel přinést výrazné zlepšení oproti současnému stavu. Takže jsme zpátky na těch 30 m.

Takže tu máme monstrózní retranslační stanici, která bude potřebovat obří delta-v, nejen aby doletěla do L1 některé planety, ale taky se tam zastavila, a pak deset až několik desítek let čekala na svou příležitost. Nevím, jestli má dál smysl tuhle pohádku rozebírat .

Studie trajektorií k 45 trans-neptunickým trpasličím planetám za pomoci gravitačních manévrů u plynných planet se startem mezi lety 2025-2040:

Return to the Kuiper Belt: launch opportunities from 2025 to 2040

Byl oznámen objev prvního tělesa vzdáleného od Slunce více než 100 AU. Jedná se o 120 AU vzdálenou trpasličí planetu 2018 VG18 (o průměru 500 km), kterou její objevitelé prozatímně nazývají "Farout".

Zdroj: https://www.eurekalert.org/pub_releases ... 121718.php

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavě :
Dosavadní rekord ve vzdálenosti držela planetka 2018 VG18 (s přezdívkou FarOut) objevená teprve na sklonku loňského roku ve vzdálenosti asi 125 AU. Nově objevená planetka s označením FarFarOut byla objevena ve vzdálenosti 140 AU. Za objevem stojí ostřílený astronom Scott Sheppard, který byl součástí týmu, jež objevil také planetku FarOut.Prumer planetky FarFarOut se odhaduje na 400km
zdroj : http://www.astronomy.com/news/2019/03/a ... ant-worlds

Byla zveřejněna nová studie ohledně měsíce Europa. Ve studii je například zmíněné to, že podpovrchový oceán byl původně mírně kyselý a je vhodný pro život.

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-so ... telny.html

PetrMík píše:Byla zveřejněna nová studie ohledně měsíce Europa. Ve studii je například zmíněné to, že podpovrchový oceán byl původně mírně kyselý a je vhodný pro život.

Pravděpodobně jde o tuto práci https://goldschmidtabstracts.info/abstr ... 2020004298, která ale neprošla žádným recenzním řízením.

Vaclavik píše:

PetrMík píše:Byla zveřejněna nová studie ohledně měsíce Europa. Ve studii je například zmíněné to, že podpovrchový oceán byl původně mírně kyselý a je vhodný pro život.

Pravděpodobně jde o tuto práci https://goldschmidtabstracts.info/abstr ... 2020004298, která ale neprošla žádným recenzním řízením.

Ano, ale já jsem se o této studii dozvěděl z portálu Astro.

Asi by bylo vhodné založit nové vlákno pojmenované např. planety Sluneční soustavy a jejich měsíce. Všechny příspěvky v tomto vláknu byly dosud o TNOs, a Europa se do něj nehodí.