Stránka 7 z 9

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 12.6.2018 7:09
od MaG
U Sedny je asi zajímavá hlavně její barva, která je na objekt v této oblasti neobvykle červená. Pokud jde o objekty Ooortova oblaku a jejich výzkum, větší naději bych si dával u misí k nějaké kometě poprvé přilétající ke Slunci. Určitě se jednou lidstvo dočká objevu nějaké větší, která letí k Slunci poprvé a která bude tedy objevena hezkých pár let s předstihem, aby se dala naplánovat dráha k setkání s kometou, nebo dokonce se štěstím i orbitální dráha, pokud by to technicky šlo.

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 4.7.2018 16:46
od slappy
Vědecké cíle výzkumu vnější Sluneční soustavy

Scientific Goals for Exploration of the Outer Solar System

Zdaleka jsem to celé nepročítal, ale je to rozsáhlé shrnutí posledních poznatků a aktuálních otázek.
Je tam spoustu informací o vnějších planetách a jejich měsících, současný stav jejich výzkumu a sumarizování oblastí dalšího zájmu. Na závěr nechybí doporučení do budoucna.

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 9:11
od slappy
LPI a JPL navrhují průletovou misi kolem Tritonu ve stylu New Horizons. Na konci je jen krátká poznámka „Dodatečně k poznatkům o Tritonu budou získána příležitostná vědecká data o Neptunu.“ Pobavilo mě, že Neptun se považuje za vedlejší cíl, ale vzhledem k unikátnosti Tritonu je to zcela pochopitelné. Triton má nejmladší povrch mezi tělesy Sluneční soustavy s výjimkou vulkanického měsíce Io (od 6 do maximálně 50 miliónů let). A to jsme prostřednictvím Voyageru 2 viděli jen menší část povrchu.. Dříve se Tritonova aktivita chápala jako hnaná primárně slunečním zářením, ale ve světle objevu výtrysků z Enceladu se na ní nyní pohlíží spíše jako na důsledek působení slapových sil a vnitřních radiogeních procesů. Podle současných modelů by Triton mohl uvnitř mít dodnes tekutý oceán, což ho atraktivitou řadí hned za Enceladus a Europu. No a k tomu všemu jeho atmosféra; dokonce hustší než u Pluta.

Případná sonda pro průlet v roce 2038 by se cenově vešla do kategorie Discovery a měla by nést alespoň magnetometr, kameru a infračervený spektrometr.

Triton: Exploring a Candidate Ocean World

Co se týče pozemních pozorování - loňský příznivý zákryt hvězdy Tritonem se podařilo odpozorovat z 82 míst po celém světě! Centrální záblesk (kdy Tritonova atmosféra zafungovala na světlo hvězdy naopak jako čočka) viděli na 25 stanovištích!! Záblesk byl asymetrický, z čehož vyvodili, že jižní polokoule měsíce je momentálně teplejší. Zatím se v datech nenašly žádné důkazy o přítomnosti mlžných oparů. Atmosférický tlak nyní odpovídá hodnotám změřeným v roce 1989.
zdroj

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 10:48
od Jardax
Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit, zjednodusilo by to vlastni mise... ;)

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 10:56
od Wopat
Jardax píše:Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit, zjednodusilo by to vlastni mise... ;)
Na to asi momentálně nemáme žádný vhodný zdroj elektrické energie. Na to, aby se tam něco takového poslalo, tam zase tolik misí (ani těch plánovaných) bohužel není.

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 11:10
od Jardax
Tak technicky bych se nebal, ze by velke solarni plachty v kombinaci s radioizotopovym zdrojem, nebo koneckoncu samotny generator, nezvladly par desitek let zasobovat systemy elektrinou.
Jasne ze tam tech misi moc neni, ale ono je to dane tim, ze je kazda extremne narocna, a jedna z tech veci je prave spojeni, resp. predani dat. Tam je docela uzke hrdlo.
Nedivil bych se, kdyby se vyhoupl na horizontu nejaky ne uplne specializovany observer, ktery by tuhle funkci mohl nadale plnit pro mensi a specializovanejsi mise...

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 13:39
od Sajri
Jardax píše:Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit, zjednodusilo by to vlastni mise... ;)
Úplně jsem nepochopil, k čemu by to mělo sloužit, resp. v čem by měl být přínos.
L4 a L5 u libovolné planety můžeme úplně vyloučit, protože jejich vzdálenosti od planety jsou v podstatě stejné, jako vzdálenost planety od Slunce/Země.
L1 a L2 by byly použitelnější, ale jednak jsou pořád dost daleko od vlastní planety (0.35 AU od Jupiteru, 0.44 AU od Saturnu, 0.46 od Uranu), což by na příjmací anténu retranslační stanice už kladlo značné nároky, ale především by taková stanice byla použitelná pouze pro průlet sondy kolem té dané planety. Všechny ostatní planety budou vždycky už tak daleko (jednotky až desítky AU), že nároky na příjmací anténu budou srovnatelné s nároky na příjmací antény na Zemi.
Vždycky je snazší postavit obří příjmací anténu na Zemi, než posílat byť třeba jen poloviční anténu do vesmíru.

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 13:57
od Jardax
Sajri píše:
Jardax píše:Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit, zjednodusilo by to vlastni mise... ;)
Úplně jsem nepochopil, k čemu by to mělo sloužit, resp. v čem by měl být přínos.
L4 a L5 u libovolné planety můžeme úplně vyloučit, protože jejich vzdálenosti od planety jsou v podstatě stejné, jako vzdálenost planety od Slunce/Země.
L1 a L2 by byly použitelnější, ale jednak jsou pořád dost daleko od vlastní planety (0.35 AU od Jupiteru, 0.44 AU od Saturnu, 0.46 od Uranu), což by na příjmací anténu retranslační stanice už kladlo značné nároky, ale především by taková stanice byla použitelná pouze pro průlet sondy kolem té dané planety. Všechny ostatní planety budou vždycky už tak daleko (jednotky až desítky AU), že nároky na příjmací anténu budou srovnatelné s nároky na příjmací antény na Zemi.
Vždycky je snazší postavit obří příjmací anténu na Zemi, než posílat byť třeba jen poloviční anténu do vesmíru.
Kdyz jsi to nepochopil, tak proc to komentujes? :)
Zasadni problem je s antenou a vysilacem na sonde, tam je veliky rozdil jestli se zameruje a komunikuje na relativne kratkou vzdalenost v ramci planety, nebo nekolik AU - v pripade Saturnu klidne 10AU, nebo 20AU u Uranu. To je obrovsky rozdil pro konstrukci takove sondy. Stanice muze mit relativne masivni vybaveni, tam to takovy problem neni.
A jak jsi dosel k te stepne myslence, ze je rec o jedne stanici pro vsechny vnejsi planety, to mi hlava nebere... :D

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 14:08
od Dugi
Jardax píše:Kdyz jsi to nepochopil, tak proc to komentujes? :)
To, že Sajri něco nepochopil mělo znamenat, že mu tvůj první komentář nedával smysl. Snažil se ti to tedy vysvětlit. Víš, nic proti, ale není to poprvé, kdy jsi napsal nějaký svůj nápad, někdo jiný ti vysvětlil, proč v něm nemáš pravdu, jak se věci mají a ty jsi v dalších komentářích začal svůj názor obhajovat bez ohledu na informace, které jsi v té reakci dostal. O tom ale přece diskuse není. Zkus to, prosím, respektovat.

Re: Vnější oblasti Sluneční soustavy

Napsal: 19.9.2018 14:40
od Sajri
Je to tak jak píše Dugi, takže pro méně chápavé: je to prostě nesmysl.
Vím, jaké jsou vzdálenosti mezi planetami. Problém je v tom, že i mezi planetami a jejich lagrangeovými body jsou velké vzdálenosti (třetina nebo půl AU už je na komunikaci velká vzdálenost). Takže zásadní problém bude právě velikost příjmací antény na retranslační stanici ( a o té píšu, ne o sondě). Že stanice "může mít masivní vybavení"? Pokud dokážeme vypustit masivní stanici do lagrangeova bodu některé obří planety, tak samozřejmě může :-D.
A jak jsi dosel k te stepne myslence, ze je rec o jedne stanici pro vsechny vnejsi planety
Z téhle věty, kde librační bod a satelit používáš v jednotném čísle: "Skoro uz by stalo za uvahu umistit do nektereho libracniho bodu velkych vnejsich planet nejaky retranslacni a pruzkumny satelit".