V práci Shepard & Trujillo 2016 autoři tvrdí, že dokonce objevili objekt z vnějšího Oortova oblaku (záleží ale na definici, různí autoři to definují trochu jinak). Zde je obrázek z jejich článku s přehledem tehdy známých TNO (obarvil jsem ho pro přehlednost):

Je tam vidět, že (už tehdy) jsme kromě Sedny znali ve vnitřním Oortově oblaku další těleso - 2012 VP113, i když je menší, než Sedna (na druhou stranu nevidím důvod, proč posílat sondu právě k největšímu známému tělesu Oortova oblaku, ale určitě se na to snáz bude shánět podpora

.
Jaké jsou aktuální počty teď po dalších dvou letech teď bohužel nemám čas hledat.
Na základě objevu několika málo těles z Oortova oblaku nebude žádná extrapolace fundovaná

. Teprve z většího množství se dá konstruovat rozdělovací funkce velikosti vs. počty, a z ní odhadovat, kolik podobně velkých objektů se v dané populaci může nacházet.
Jinak ještě poznámka k těm prohlídkám: objevy TNO nejsou (až na vzácné výjimky) vedlejším produktem prohlídek na hledání blízkozemních planetek, které snímkují oblohu systematicky a často. TNO se hledají jinak - jsou to úzce specializované programy na některých větších dalekohledech (jejichž čas se ovšem dělí mezi řadu různých dalších programů). Například zatím nejúspěšnější TNO prohlídka OSSOS (
http://www.ossos-survey.org/about.html), která běžela poslední čtyři roky, měla v součtu pouze 560 hodin (= 23 dnů!) pozorovacího času.
Tyto prohlídky hledají TNO vždy v úzkých vymezených oblastech oblohy (viz obrázek v odkazu) a nemají možnosti a ani ambice objevovat "všechny" TNO, ale pouze zvětšit vzorek, který už máme. Takže v transneptunické oblasti je ještě velké množství (i velkých) dosud neobjevených těles.