forum.kosmonautix.cz

Koukám, že se tu probíraly dráhy těles. Tak bych si něco rád ujasnil. Eliptická dráha je jasná (planety, krátkoperiodické komety). Hyperbolická dráha je snad také jasná. Těleso má vyšší než únikovou rychlost a navždy opouští Sluneční soustavu.

Ale co parabolická dráha?
Definice - "Po parabole se pohybuje těleso v centrálním gravitačním poli, pokud je jeho rychlost přesně rovna únikové rychlosti a směr se nerovná směru tohoto pole."
Co to přesně znamená? Asi tedy také opustí gravitační pole centrálního tělesa. Ale "směr se nerovná směru tohoto pole"? Jde tady o zakřivování dráhy?

Díky za případné objasnění.

Neviem odkiaľ je ta definícia, ale hovorí
rýchlosť je úniková a nie je v smere toho poľa.
Teda nie je to priamka do stredu.



A rozdiel medzi hyperbolou(zelená) je vtom, že pri parabole(modrá) je rýchlosť v nekonečnu nulová, pri hyperbole väčšia ako nula.
V oboch prípadoch teleso opusti sústavu.

Inak povedané, teleso na priamke zo stredu s únikovou rýchlosťou opusti sústavu a nejedná sa o parabolickú dráhu. (Môže to byť osa x, jednoducho ľubovolná čiara _{z bodu S} ^opravazo stredu červenej kružnice)

Takže u hyperboly se těleso po přímce vyšší než únikovou rychlostí vzdaluje od vztažného objektu (třeba Slunce) a ani teoreticky v nekonečnu nedosáhne nulové rychlosti.
U paraboly jeho dráha není přímka, rychlost je přesně úniková a vzhledem ke Slunci bude neustále zpomalovat a v nekonečné vzdálenosti dosáhne nulové rychlosti. Takže prakticky nikdy.

...u hyperboly se těleso po přímce ...
hyperbola je tiež krivka.

Po priamke zo stredu môže letieť rýchlosťou pod, rovno, alebo väčšou rýchlosťou ako úniková. Podla toho sa vráti, v nekonečnu v=0, alebo bude mať aj v nekonečnu vyššiu rýchlosť ako nula.

Áno: ....a ani teoreticky v nekonečnu nedosáhne nulové rychlosti.,
u hyperboly bude rýchlosť v nekonečnu väčšia ako nula.

Ešte poznámka, bavíme sa Newton-ovkej fyzike. V modernejšej fyzike sa strácam.

ešte le pre názornosť od kružnice k hyperbole

doplním, kruh = prvá kozmická (presnejšie kruhová rýchlosť), elipsa = rýchlosť väčšia ako kruhová ale menšia ako úniková, parabola= úniková, hyperbola väčšia ako úniková a čím väčšia rýchlosť ako úniková, tak hyperbola je otvorenejšia.

Dá se tedy říci, že zakřivení hyperbolické (parabolické, eliptické) dráhy je dané rychlostí tělesa. A čím vyšší rychlost, tím více a dříve se dráha zakřivuje.

EDIT - OPRAVA: A čím NIŽŠÍ rychlost, tím více a dříve se dráha zakřivuje.

Medzi časom som editoval svoj príspevok.

Odpoveď je v poslednej vete.
čím vyššia rýchlosť tým viac sa to blíži priamke.

Ale raketa môže letieť po priamke - ak letí od stredu a to ľubovolnou rýchlosťou.

Niekde je pekná simulácia, nájdem ju a dám sem.

lamid píše:Odpoveď je v poslednej vete.
čím vyššia rýchlosť tým viac sa to blíži priamke.

Jé, já jsem pako Samozřejmě jsem chtěl napsat "čím NIŽŠÍ rychlost, tím více a dříve se dráha zakřivuje."

Simulácia sa mi nedarí nájsť.
ak by niekto vedel pomôcť, tak išlo o vystrelenie dvoch raketiek, jedna priamo hore, druhá po obvode. Podľa zvolenej rýchlosti, prvá spadla na Zem, druhá obiehala Zem, dala sa navoliť aj hmotnosť planéty (násobkom Zeme?).
Tak aspoň doplním vyššie uvedený obrázok.

vc- rýchlosť kruhová, ve- rýchlosť úniková

lamid píše:...
Ale raketa môže letieť po priamke - ak letí od stredu a to ľubovolnou rýchlosťou.

Niekde je pekná simulácia, nájdem ju a dám sem.

Escape velocity simulátor:
https://6b89cc35-a-62cb3a1a-s-sites.goo ... edirects=2

Objevil se další návrh vysvětlit pozorované nesrovnalosti v Kuiperově pásu pomocí dosud nespatřeného 'tělesa planetární hmotnosti'. Kat Volk a Renu Malhotra považují za pravděpodobné, že těleso o hmotnosti něco mezi Marsem a Zemí, naklání oběžné roviny planetek v oblasti mezi 50-80 AU. (To je desetkrát blíže, než od loňska propíraná Planeta 9, se kterou tato úvaha vůbec nesouvisí.)

Již dříve se navrhovala planeta zhruba velikosti Marsu, která by byla zodpovědná za tzv. Kuiper cliff - poměrně ostrou vnější hranici Kuiperova pásu ve vzdálenosti 50 AU od Slunce, za kterou už nacházíme planetky poněkud sporadičtěji. Zdá se, že taková planeta obíhající asi 60 AU od Slunce po dráze skloněné 8° by zároveň vysvětlovala 'rozházené' inklinace těch několika sporadických planetek za Kuiperovým útesem.

Srandovní je, že podle současné definice by těleso velikostí odpovídající terrestrickým planetám, v dané oblasti spadalo spíš do kategorie trpasličích planet.

Teď je tady samozřejmě otázka: "Jaktože jsme tedy takovou planetu už dávno nenašli?" Většina oblohy byla proskenována s dostatečnou citlivostí, aby cokoli většího než Pluto, obíhající zhruba do 100 AU, již bylo odhaleno. Přesto by se něco mohlo skrývat v oblastech s velmi hustým hvězdným pozadím Mléčné dráhy. To dříve připustil i Mike Brown (@plutokiller), který tvrdil, že všechny nejjasnější objekty Kuiperova pásu už jsme nejspíš objevili, ale existuje zhruba 32% možnost, že se ještě něco podaří nalézt schované právě v Mléčné dráze.

Mnoho objektů Kuiperova pásu jistě objeví nyní připravovaný dalekohled LSST. Ten snad vyjasní naše představy o vnějších oblastech Sluneční soustavy.