Jak pokračuje poznávání '
třetí zóny Sluneční soustavy' a nedávno nově definované třídy trpasličích
planet, objevily se na ArXivu dvě velmi zajímavé publikace.
První se zabývá pozorováním objektu
2007 OR10 a upřesňuje jeho fyzikální parametry:
LARGE SIZE AND SLOW ROTATION OF THE TRANS-NEPTUNIAN OBJECT (225088) 2007 OR10 DISCOVERED FROM HERSCHEL AND K2 OBSERVATIONS
Kombinací dat z Herschelova dalekohledu a světelných křivek z mise K2 dalekohledu Kepler
(Tahle trpasličí planeta evidentně ví, jak se octnout ve správném zorném poli. Planeta Devět by si měla vzít příklad!) vychází nejpravděpodobnější perioda rotace skoro 45 hodin! To je pro tuto třídu těles poměrně hodně. Z analýzy dále vyplývá o něco tmavší povrch, než bylo dříve předpokládáno a s tím souvisí nový odhad průměru planetky (225088) 2007 OR
10 přes
1500 km!
Orten ('OR
10' vysloveno anglicky) byl již nějakou dobu znám jakožto největší známé těleso Soustavy, které ještě nemá jméno, ale jeho velikost se odhadovala jako srovnatelná spíše s Charonem maximálně s Haumeou a Makemeke, tedy mezi 1200 a 1400 kilometry. Pokořením hranice 1500 km
Orten přeskakuje čtyřku velkých ledových měsíců (Titania, Rhea, Oberon, Iapetus) a řadí se hned za dvě největší trpasličí planety - Pluto a Eris (~2300 km).
Orten už opravdu potřebuje jméno! A Meg Schwamb, objevitelka třetí největší trpasličí planety, si letos dala předsevzetí, že konečně podá návrh IAU na oficiální pojmenování : ) Toto výsadní právo jí náleží, jestli se nepletu, ještě do příštího roku (tedy 10 let od objevu). Pak by mohl podat návrh kdokoli.
Osobně se na to už nějakou dobu hodně těšim. Na jednu stranu je to jen formalita, ale na druhou se tím tak nějak tenhle trpajzlík oficiálně pozve mezi světy Sluneční soustavy a začnou se k němu vázat lidské zájmy, očekávání, představy a emoce.
Další krajina čekající na poznání. Další planeta mezi Poutníky... Koneckonců trpasličí planety budou prestižní cíle pro robotické výzkumníky příštích generací planetárních vědců. Takže kosmonautiky se jenom
zatím netýká : ) I když svým způsobem týká i teď, jelikož se jedná v podstatě o vědecké výsledky hned dvou kosmických observatoří!
Druhá publikace si vzala na paškál jedinou známou kolizní rodinu v Kuiperově pásu se zaměřením na rotační periody jednotlivých členů:
Rotational properties of the Haumea family members and candidates: Short-term variability
Data byla získávána pět let z různých pozemních observatoří.
Kolizní rodina Haumea je pojmenovaná po jejím největším členu - trpasličí planetě Haumea. Její členové se vyznačují velmi podobnými dráhovými elementy a významnou přítomností vodního ledu ve spektru. Zdá se, že všichni členové i kandidáti na členy rodiny Haumea rotují rychleji, než ostatní trans neptunické objekty. Přičemž menší tělesa rotují pomaleji, než ta větší - a Haumea samotná je největší a nejrychlejší. Dále jsou tam podrobně popsány rotační charakteristiky jednotlivých objektů. Jelikož jsou rotační charakteristiky rodiny Haumea dost specifické, jsou vlastně dalším spolehlivým ukazatelem, zda daný objekt k této rodině náleží. Analýza světelných křivek také umožňuje získat alespoň nějakou představu o albedové variabilitě povrchu a o tvaru jednotlivých těles.