forum.kosmonautix.cz

Paráda, fakt moc gratuluji. Hádám, že sehnat potřebná povolení bylo nakonec náročnější než samotná realizace, aspoň se to kolem podobných projektů traduje. Pobavila mě improvizace s ohřívacími sáčky .

Tady je krátký sestřih z letu

Prosím o upřesnění pár nejasností.

Jaký padák byl použit ? - vzali jste do úvahy váhu sondy ?...

Ve stratosféře je hustší vzduch, tudíž otevření padáku trvá déle nebo se pletu ?...

Jaká je doba otevření padáku ve stratosféře ?...

Dokázal padák dostatečně zbrzdit pád na bezpečnou rychlost klesání ?...Jaká je bezpečná rychlost přistání, aby nedošlo k poškození sondy ?

Jednalo se o kruhový padák ?...Proč byl použit kruhový, větší únosnost ?...

Brali jste v úvahu stratosférické tryskové proudění ?

Nebylo by lepší po prasknutí balonu, nechat sondu padat volným pádem a v určité výšce nechat otevřít padák ? Tím by se možná zamezilo působení jetstreamu a v tom případě by byla umožněna rychlejší lokalizace spadlé sondy. Respektive vzdálenost od původního vypuštění sondy by se změnšila ?

Tak jsem zvědav, jeslti někdo odpoví na všechny otázky.....

Já na otázky neodpovím, ale přivítám tě na našem fóru!

Marthinius píše: Nebylo by lepší po prasknutí balonu, nechat sondu padat volným pádem a v určité výšce nechat otevřít padák ? Tím by se možná zamezilo působení jetstreamu a v tom případě by byla umožněna rychlejší lokalizace spadlé sondy. Respektive vzdálenost od původního vypuštění sondy by se změnšila ?

Nejsem clenem projektu ale mam zkusenosti z modelariny, programovani atd... a chlapci to rozhodli dobre. Jakekoliv rizeni padaku resp. jeho vypusteni by pouze komplikovalo konstrukci a zasadne zvysovalo sanci na to ze nedojde k jeho otevreni. Je docela pravdepodobne ze by to zkomplikovalo i vydani povoleni od UCL.


Tymu rozhodne gratulace

Já myslím, že to není daleko od věci. Běžně u našich raket používáme duální výmet, kdy se rozevře malý przdící padák a teprve po vyklesání se otevře hlavní padák.

DRAGON píše:Já myslím, že to není daleko od věci. Běžně u našich raket používáme duální výmet, kdy se rozevře malý przdící padák a teprve po vyklesání se otevře hlavní padák.

Jakou uspesnost vytazeni mate ? Co jsem videl tak rozhodne neni 100%. Jasne, pokud neco pada tak je jedno zda z 500m nebo z 20km protoze terminalni rychlost je stejna ale mit vetsi jistotu padaku je lepsi

Děkuji za zajímavé postřehy. Zkusím vyhledat na tomto forum problematiku záchraných systému (padák atd...) Pokud nenarazím na relevatní odpovědi, založím nové téma.

systém s "rozbaleným" padákom zaveseným pod balonom (resp. s padákom ako súčasťou nosného systému) je výrazne spoľahlivejší ako akýkoľvek systém výmetu zbaleného padáku z obalu/púzdra/kontajneru.

Treba zobrať do úvahy, že balonová sonda pravdepodobne nemá žiadnym spôsobom určený presný okamih roztrhnutia balonu a začatia činnosti padákového systému. Balon tiež môže kľudne prasknúť i predčasne, sonda môže prísť o energetické zdroje a napájanie atď. Proste akýkoľvek systém, ktorý by "strážil" balón a jeho dostatočný vztlak môže zlyhať. Rovnako komplikované a nespoľahlivé je i rozbalenie padáku vloženého do nejakého obalu - rozbalenie prebieha vo veľkej výške a teda v riedkej atmosfére, kde nemusí byť "rýchlostný nápor" dostatočný na rozbalenie padáku. Navyše pri veľmi nízkej teplote, čo tiež ochote zloženého padáku rozbaliť sa nepridá. Súčasne - po vystrelení padáku z obalu sa vedľa seba pohybujú dve šnúry s približne rovnakými objektami na konci - šnúra so zbaleným padákom a šnúra so zvyškom balonu. Nie je nič jednoduchšie, než aby sa šnúry do seba zamotali...

Pri padáku ako súčasti nosného systému / časti "nosnej šnúry" je pravdepodobnosť zamotania sa padákových šnúr nízka, rovnako aj riziko zamotania sa zvyšku balonu do padaku alebo padakových šnúr je nízke. Padák je trvale rozbalený a musí sa len nafúknuť - odpadajú komplikácie s rozloženín zbaleného padáku a padákových šnúr.
Padák a zvyšky balonu vždy pôsobia aerodynamicky v rovnakom smere, zvyšky balonu sú zavesené na vrchole vrchlíku padáku, takže orientujú padák so zavesenou balonovou sondou "do správneho smeru".

nafúknutie padáku je tak vlastne "automatické" - keď je nápor vzduchu dostatočný, padák sa nafúkne, a ak dostatočný nie je, spolu so zvyškami balonu funguje aspoň ako brzdiaci streamer

Tvar padáku - záleží hlavne od počtu nosných padákových šnúr a počtu upevňovacích bodov na "krabici"
Kruh je teoreticky najvýhodnejší aerodynamicky i pevnostne, ale pre malé priemery a malé počty šnúr na tom vlastne vôbec nezáleží - pokiaľ sa nejde do transsonickej oblasti rýchlostí, rezerva pevnosti je dostatočná a hlavnú rolu hrá skôr jednoduchá vyrobiteľnosť a teda nízka cena. Takže spoľahlivo vyhrá štvorec alebo osemuholník. (Alebo je poruke padák už hotový a prispôsobí sa sonda)

Sonda samotná je zrejme tvorená krabicou z penového polystyrénu "nezanedbateľných rozmerov" - už samotná takáto krabica funguje ako "brzdiace zariadenie", s výrazne obmedzenou stabilizovanou rýchlosťou voľného pádu. Dopad z nejakých desiatich metrov by taká krabica vydržať mala (=dopadová rýchlosť ~15m/s).

Jetstream - existujú celkom spoľahlivé predpovede výškového vetru naríklad
http://www.netweather.tv/index.cgi?acti ... ream;sess=
takže toto by problém byť nemal.

tak ma napadá....
Ak by bola taká polystyrénová krabica vybavená navyše ešte "vložkou" z pevnejšiho igelitu s nejakým "prepážkovým systémom" z igelitových a polystyrénových stien, tak sa bude pri dopade chovať skoro ako nafukovacia plážová lopta.
Polystyrénová krabica, ktorá tvorí "vonkajší obal", sa pri nebrzdenom dopade rozbije/rozláme, ale "igelitová" vložka jednak napomôže ztlmiť náraz a jednak udrží "obsah" pohromade a zabráni mu rozsypať sa po okolí
Nemusí to byť vôbec tlakované/nafúkané, dokonca je vhodné urobiť do igelitových stien zopár otvorov ~5mm na ľahšie vyrovnanie tlaku a prevlečenie kablov (alebo zataviť do otvorov hustú vodoodpudivú, ale priedyšnú tkaninu, napríklad kúsky "goratexu").
nj. - lenže čo na to letecký dispečing? bolo by to potom ešte "ťahko roztrieštiteťné"?

Prakticky se vším s tebou Alchimisto souhlasím, jen bych poopravil některé detaily. Amper, co je na 100%. Duální výmet je dost spolehlivý, kór, když je zálohovaný. Většina karambolů je způsobena chybou uživatele, jen nepatrný zlomek je technickou závadou. Je třeba si uvědomit, že padákový systém raket, pracuje většinou s hmotnostmi raket cca mezi 5 - 20kg, s nějakými rychlostmi a s nesrovnetelnými silami během letu. U balónu je vše jednodužší. Není třeba žádný kontejnér na padák, ani výmetu jako u rakety. Malý padáček může být stejně, tak jak se to dosud dělá, součástí nosného systému a vetší složen v balíček, zajištěn smyčkou s trhací pojistkou ovládané miniservem a následně vytažen již otevřeným brzdícím padákem. Není třeba hlídat prasknutí balónu, vše je řízeno barometricky. U raket dojde k prvnímu výmetu po dosažení apogea, druhý výmet nastává při vyklesání do cca 100m. U balónu první výmet lze vynechat, tam se padák nafoukne automaticky po prasknutí balónu.
Na druhou stranu, to vše mi připadá zbytečné, když si vezmeme jaký bude snos vzniklý už jen vlastním letem balónu, tak to co vznikne na padáku, pokud nepoletí v termice, je zanedbatelné.