Zdravím
Rád bych trochu oživil toto vlákno. Někdy v dubnu letošního roku jsme se já a dva moji spolužáci rozhodli, že bychom chtěli vypustit taky svou vlastní sondu do stratosféry. Moc zkušeností jsme neměli, bylo nám jasné že to bude stát spoustu peněz a také mnoho úsilí. Na prvním kroku jsme se v našem týmu shodli všichni tři. Bude lepší nejprve postavit něco jako prototyp, ten vypustit do relativně malé výšky a zkusit si na něm některé postupy. S naším záměrem jsme seznámili vedení školy kde všichni tři studujeme a získali jsme od nich také nějaké finanční prostředky na stavbu prototypu a také technické zázemí k jeho stavbě. Srdcem prototypu byla základní deska Arduino leonardo pro micro s 16 MHz procesorem. Do prototypu jsme umístili senzor teploty, tlaku a magnetometr. Celé to bylo napájené malou powerbankou s kapacitou 2600 mAh a jelikož základní deska pracuje s napětím 5 V, k napájení celého prototypu stačilo pouze připojit základní desku k powerbance microusb kabelem. K lokalizaci jsme použili obyčejný GPS lokátor z Alzy, který posílal polohu přes SMS zprávy. Tělo prototypu jsme vyrobili z extrudovaného polystyrenu. Za pár týdnů se mohlo letět. Prototyp vyletěl do nějakých 2500 metrů a poté byl bez problémů nalezen. Jediné co selhalo byl padák (pozn. platové stahovací pásky nejsou ideální k uchycení padáku
). Při tvrdém dopadu se zlomila také základní deska a čtečka microsd karet, na kterou se ukládaly údaje.
-Graf výšky na čase z letu prototypu
-Graf teploty na čase z letu prototypu. Zde je vidět nedostatečné rozlišení senzoru.
Ze svých chyb jsme se dostatečně poučili a mohli jsme začít připravovat samotnou sondu do stratosféry. Od začátku nám bylo jasné, že budeme muset někde sehnat prostředky na stavbu samotné sondy, že toto už škola nepokryje. Cesta vedla přes sponzorství. Spolupracovali jsme se společností O2, která nám poskytla SIM karty do GPS lokátorů. Také jsme oslovili společnost Arduino-shop kteří nám zase poskytli potřebné součástky a senzory do sondy. I přes nemalé příspěvky těchto dvou společností to pořád nestačilo. Proto jsme oslovili samotné město Cheb. To nám prostřednictvím nadace Schola Ludus poskytlo dostatečné finanční prostředky které bohatě stačili na stavbu celé sondy. Dali jsme se do práce. Srdcem sondy byly tentokrát 2 základní desky arduino leonardo pro micro. Na jedné z nich byl připojen vnitřní teploměr a gyroskop, ale kvůli problémům s gyroskopem letěl nakonec pouze vnitřní teploměr. Na druhé desce byl připojen magnetometr, UV senzor, senzor hořlavých plynů, vnější teploměr a také testovací IR teploměr a nakonec barometr, z jehož údajů se poté počítala výška. Vše se ukládalo na microsd karty. Data jsme ukládali 1 za sekundu. Další prvek sondy byla kamera. Použili jsme GoPro, ke které byla připojena powerbanka z prototypu, aby se prodloužila její výdrž. Měřící přístroje byly napájeny powerbankou s kapacitou 6000mAh. Během testů se ukázalo, že bude potřeba sondu vytápět. To vyřešili obyčejné ohříváčky rukou přímo přiložené na powerbanku. Testovali jsme sondu ve vývěvě a také v mrazáku kde byla teplota až -37° C. Vše se zdálo být připraveno k letu. Balón jsme použili hwoyee 1600g a padák jsme zvolili 4 ft velký. Sonda byla spojena s balónem 5 metrů dlouhým lanem. Termín startu byl původně určen na 10.8. 2016 ale kvůli počasí byl přesunut na 16.8. na 7:50 ráno. Startovalo se z Prahy a podle odhadů měla sonda dopadnout někde mezi Benešov a Tábor. Naplnili jsme balón:
Připevnili sondu:
A nechali ji letět:
Následovala cesta na očekávané místo dopadu. Sonda se po hodině a 40 minutách ohlásila o 7 km dál než jsme očekávali. To je docela slušný výsledek. Bohužel pro nás dopadla na docela vysoký strom, takže její sundání bylo o něco náročnější
Pro případ že by se něco nepovedlo a sonda se neozvala, byla na ní připevněna návratka ve 3 jazycích, kdyby ji náhodou někdo našel.
-Ne úplně ideální dopad
Po otevření souborů z GoPra se nám naskytl velice pěkný pohled
Rád bych sem později nahrál i video z letu, ovšem asi až sestříhanou verzi
Také dat máme opravdu velké množství. Náš balón praskl ve výšce necelých 27 000 metrů. Venkovní teplota klesla až na -52° C, vnitřní teplota se díky vytápění nedostala pod +7° C. Zatím nemáme zpracovaná všechna data, ovšem z těch zajímavých údajů stojí za zmínku například to, že intenzita UV záření byla ve 26km cca 70x vyšší než u země.
Omlouvám se za takto dlouhý post plný fotek, snad to nebude vadit
Ještě jednou bych rád zmínil vděk Nadaci Schola Ludus, Arduino shopu, O2 i škole Gymnázium Cheb za to, že nám umožnili realizovat něco takové a za jejich podporu
.