forum.kosmonautix.cz

Molekula trinitramidu.

MRR píše:Dobrý den, len pre zaujímavosť,NASA momentálne vyvíja palivo na bázi trinitramidu (trinitramide, N(NO2)3 ).Táto ch.zlúčenia obsahuje o dosť viac O2 než napr. AP (amonnium perchlorate-NH4ClO4-chloristan amónny). Presné určenie kyslíka v molekule ešte nieje stanovené ale vzhľadom k tomu, že AP obsahuje 54.5% O2 a oxidačná zložka má byť pri štandardnom palive účinnejšia o asi 20% ! je obsah kyslíku obrovský,údajne sa jedna o zlúčeninu s najvyším obsahom kysíku aká bola kedy vyrobená.

Trinitramid není látka s nejvyšším obsahem kyslíku /63% / nejvyšší obsah kyslíku má tetranitrometan a to 65% . Taktéž AP s obsahem 55,5% kyslíku není jako okysličovadlo s nejvyšším obsahem kyslíku ale nejvyšší obsah má bezvodý chloristan lítný a to rovných 60% , bohužel cena LiP je tak závratná že jej nelze komerčně použít. Navíc exponent hoření kompozic s LiP je někde kolem 0,8 ,kdežto u AP činí 0,3 až 0,4 Jen pro představu směs v petardách kde hlavní složkou je chloristan draselný tak ten má exponent hoření 0,7.
Jen pro vysvětlení exponent hoření je exponenciální křivka jenž udává rychlost hoření kompozice v závislosti na tlaku , kde je patrné že s stoupajícím tlakem roste rychlost hoření a ta není konstantně úměrná nýbrž exponenciální.

NASA práve testuje nové netoxické palivá pre smerové trysky
AF-M315E


a LMP-103S jedná sa o zlúčeninu dinitrátu čpavku s vodou, metanolom a čpavkom.
Podrobnejšie v tomto odkaze https://www.nasa.gov/centers/marshall/n ... tones.html

AF-M315E je nic jiného než dusičnan hydroxylamínu (CAS 13465-08-2). Ten jde i v amatérských podmínkách připravit ,ale má spoustu špatných fyzikálně chemických vlastností. Jako pevná tuhá látka je dost nestabilní ,je extrémně hydroskopický z čehož plyne ,že jeho rozpustnost v vodě je víc jak značná. A přítomnost vody v palivu je vždy kontraproduktivní , má když nic jiného vliv na snížení ISp . Ale to jsou vše jen obecné informace ,třeba výzkumníci na něco přišli a v každém případě i přijdou.
Je to podobné jako s chloristanem amonným v motorech na TPH ,ten je známý snad 100 let ,ale jeho využití v raketových motorech se datuje až někdy od začátku 60--tých let ,než se podařilo přijít nato, jak to s ním udělat aby v motorech nebouchal . Přitom použití chloristanu draselného v palivech typu " Galcit" bylo známé od konce II sv.války ale s AP to nefungovalo , přestože má oproti draselnému větší obsah kyslíku.