Nové pohony kosmických lodí

[Agamemnon]

a ten elektricky zdroj zozenieme kde?

@bez paliva:
ono... to nie je uplne take jednoduche... palivo pre vyrobu elektrickej energie do toho musis pocitat ako palivo... aj do isp, etc...
btw - momentalne dostatocne vykonny jadrovy zdroj nemame ani priblizne

[tomas]

Jádro bych do toho netahal. 2MW jsou tak jako tak neprůchodné přes veřejné mínění.

Muselo by se to vyřešit solárními články. Výkon osmi polí solárních panelů ISS je 84 kW. U Marsu to bude o něco méně, takže to je třeba taky brát v úvahu. Bude to brutální monstrum, i s rezervou a elektřinou pro provoz lodi to odhaduji na 100x větší plochu panelů než má k dispozici nyní ISS a k tomu vyšší počet radiátorů, který také zvýší hmotnost. Sice se bude muset brát v úvahu i to, že tato plocha panelů už bude částečně fungovat jako solární plachetnice, ale to o co světlo pomůže při cestě na Mars, o to při zpáteční cestě bude působit proti.

Možná by se mohlo to přebytečné teplo, které vznikne, místo neužitečného vyzáření do kosmu využít k dalšímu typu pohonu, který by cestu ještě o něco zrychlil. Ale uznávám, že ten ještě není ani na papíře. Ale to 2MW jaderný reaktor pro použití v kosmu taky ne. Zatím se pohybujeme v řádech desítek kW. Nebo se může část tepla ve výměníku přeměnit na elektřinu pomocí tepelného článku. Každý kW dobrý a tepelné články udělaly za poslední dobu docela pokrok.

Také se s sebou poveze díky rychlejší cestě méně zásob. Když orientačně přepočtu podle potřeb ISS, tak by se na 500 dní expedice vezlo cca 70 tun, takto pouze 20 tun.

[Malky]

S tou solární plachetnicí to není tak jednoduché, dá se použít i k urychlení cesty zpět, ale pak by světlo nedopadaly na solární panely pod ideálním úhlem (to platí i v případě použití efektu při cestě tam), domnívám se, že ideální úhel by byl 90°, nevím, jaká ztráta by byla, kdyby světlo dopadalo třeba pod 45°, jestli by to mělo na výrobu elektřiny vůbec nějaký vliv, nebo by to byl naprosto zásadní problém...

[tomas]

Ano, je to trochu jako plavba plachetnice proti větru. Ale vzhledem k poměru hmotnosti a velikosti plochy bude výhodnější nechat dopadat světlo na panely pod optimálním úhlem čili upřednostnit maximální výrobu elektřiny a při zpáteční cestě počítat s mírným zbrzděním.

[Gubarev]

Nové testování NASA ukázalo, že M Drive je funkční (v článku 2x video)
http://www.digitaltrends.com/cool-tech/ ... f-emdrive/

[fretka323]

Isaac Newton should be sweating.

Neví někdo, jak je EmDrive velký? pokud je to nějaké malé tintítko, co se vleze na stůl tak těch pár jednotek mN je slušný výkon. Pokud je velikostně větší, tak asi moc využití (zatím) nebude ne? S tímhle výkonem je to totiž nepoužitelné i jako RCS...

[Gubarev]

Našel jsem toto: http://www.masinaelectrica.com/emdrive- ... dent-test/

[Samo]

Konečne niečo skutočne funguje aj keď by nemalo

[Gubarev]

...a nikdo neví proč.

[fretka323]

To není nějak moc velké. Z toho určitě půjde něco vytáhnout a s reaktorem by se mohlo jednat o velmi zajímavý pohon. Mimochodem, to vepředu je obyčejný magnetron? Žádná speciální technologie ani NASA vychytávky, jen elektronka z mikrovlnky a měděná konstrukce??