Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Vše o rozvoji raketové techniky od prvních nesmělých krůčků do vesmíru postupně až do nedávné minulosti.
Uživatelský avatar
Lakely
Správce profilu na Facebooku
Správce profilu na Facebooku
Příspěvky: 1130
Reputace: 153
Bydliště: Plzeň
Registrován: 11.2.2010 21:50
Kontaktovat uživatele:
Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Lakely »

Přeji hezký večer, dnes ve svém seriálu, který mapuje historii kosmických programu se v pátém díle podáváme na program Apollo. Na rozdíl však od minulých dílu jsem musel přistoupit ke změně koncepce. Nechtěl jsem ochudit ani část zabývající se samotným vývoje lodi, ani část zabývající se samotným programem a tak dnes přináším jen popis samotného lodi Apollo. V budoucnu se pak podíváme přímo na průběh celého programu, dnes vám pouze přinesu obrazovou přílohu mapující všechny lety Apolla. Přeji příjemnou četbu.

Kosmická loď Apollo

Samotný oficiální vývoj kosmické lodě Apollo, plánované jako lodě, která dopraví člověka k Měsíci, začal krátce po slavném projevu prezidenta J. F. Kennedyho z 25. května 1961. Werner von Braun a jeho tým se však vizí podobné lodě zabývaly už od poloviny padesátých let, kdy také vznikly první předběžné koncepce.
Samotný stroj však prošel dlouhou řadou změn a už od začátku byl pevně propojen s vývojem lodí Mercury a Gemini, které měli postupně prověřit všechny nové technologie, jež měli být na Apollu potřebné k cestě a přistání na Měsíci. Mnoho přístrojů a systémů tak bylo postupně měněno, dle toho jak dopadaly jejich praktické testy v lodích Mercury a hlavně pak na dvoučlenných Gemini.
Nejsložitějším se v průběhu vývoje stal systém přibližování a kontaktu dvou lodí ve vesmíru. Velké požadavky se kladly na navigační systém a vývoj počítačů. Tento vývoj byl velice hektický. Ještě při letu posledních letech lodí Gemini se kosmonauté orientovali pomocí logaritmického pravítka a orientovali se podle hvězd. Tak malé a výkonné počítače prostě ještě nebyly sestrojeny.
Celé elektronické vybavení Apolla byl naprostý vrchol elektroniky a miniaturizace konce šedesátých let. Přesto nebyly počítače schopny zvládnout mnoho operací najednou. Ve chvíli kdy Neil Armstrong přistával na Měsíci, byl tak bombardován chybovými hlášeními, protože počítač zkrátka nezvládal systém navigace, radaru a řízení lodi. Podobný problém nastal i při letu Apolla 7, tedy prvním letu samotné kosmické lodi. Počítač tehdy před přistáním nedokázal současně navigovat pro přistání a řídit orientaci lodě. Nutno však podotknout, že při každém letu se tyto problémy podařilo zvládnout.
Vývoj lodi musel být rychlý. Podle plánu prezidenta Kennedyho, měli Američané přistát na Měsíci do roku 1970, a proto se mnoho věcí nestíhalo plně odzkoušet. V době plánovaného startu Apolla 1 v únoru 1967, probíhalo mnoho závěrečných testů a všichni se shodovali na tom, že tato loď není schopna ještě vzlétnout. Nakonec byl tento spěch draze vykoupen smrtí tří kosmonautů, při nácviku startu právě pro Apollo 1.
První exemplář Apolla s lidskou posádkou vzlétl při misi Apollo 7, 11. Října 1968.
Samotná loď se skládala celkem ze tří částí. Ze Servisního modulu (SM), ve kterém bylo technické zázemí pro posádku a hlavní raketový motor. Na servisním modulu spočíval velitelský modul (CM). Byla to kuželovitá přetlaková kabina o objemu 6.2 m3 o průměru 3.9m a výšce 3.5m. Zde se soustředily všechny ovládací prvky lodi. Modul skýtal prostor pro tři kosmonauty. Byl vybaven několika okny a na vrcholu přechodovým tunelem, který vedl do Lunárního Modulu (LM), poslední části sestavy lodi Apollo.
Lunární modul byl určený pro přistání dvou kosmonautů na Měsíci. Skládal se ze dvou částí. Spodní část modulu byla speciální přistávací konstrukce, která sloužila, nejen k přistání na Měsíci, ale také jako malá odpalovací rampa pro následný odlet z Měsíce. Byla vybavena hlavním motorem, který sloužil jen k přistání a v případě jeho výpadku nebyl nahraditelný.
Na této konstrukci byla malá přetlaková kabina pro dva kosmonauty (Jeden kosmonaut musel vždy zůstávat ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce). Kabina byla co nejvíce odlehčena a v některých místech byla tloušťka stěny kabiny jen několik milimetrů. Byla opatřena soustavou směrových trysek, pro měnění polohy při letu a větším motorem na tuhá paliva, který sloužil pro vzlet z Měsíčního povrchu. Ani tento motor neměl žádnou náhradu a v případě jeho poruchy by kosmonauté neměli alternativní možnost vzletu a zpětné napojení na velitelský modul.
Z této sestavy se zpět na Zemi vracel pouze Velitelský modul, který byl jako jediný opatřen tepelným štítem pro průchod atmosférou. Lunární modul byl odpojen ještě před odletem z oběžné dráhy Měsíce a servisní modul byl odpojován těsně před přistáním.

Obrázek
Zčernalý modul Apolla 1, ve kterém při nácviku startu zemřela celá posádka.

Obrázek
Start Apolla 7 k prvnímu pilotovanému letu od havárie Apolla 1.

Obrázek
Slavná fotografie východu Země nad Měsícem, kterou pořídila posádka Apolla 8, který jako první obletěla Měsíc.

Obrázek
Apollo 9 jako první odzkoušelo letový exemplář Lunárního modulu, tentokrát jen na oběžné dráze Země.

Obrázek
Apollo 10 a zkouška Lunárního modulu na oběžné dráze Měsíce.

Obrázek
Apollo 11 na Měsíci! Buzz Aldrin vystupuje z Lunárního modulu na povrch Měsíce.

Obrázek
Apollo 12 přistálo poblíž sondy Surveyor.

Obrázek
Apollo 13 a pohled na odhozený Servisní modul, který utrpěl velké škody při výbuchu kyslíkové nádrže. Nakonec tato smolná mise úspěšně přistála.

Obrázek
Apollo 14 mělo k dispozici malý dvoukolový vozík na převážení vědeckých přístrojů. Zde jsou vidět jeho stopy zanechané na Měsíci.

Obrázek
Apollo 15 a premiéra měsíčního roveru.

Obrázek
Úspěšné přistání Apolla 16.

Obrázek
Apollo 17 bylo poslední pilotovanou výpravou k Měsíci, jako jediné startovalo v noci a na jeho palubě byl i E. Cernan, který měl české předky, proto vzal k Měsíci i malou českou vlajku a poté několikrát navštívil tehdejší Československo.
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Dugi »

Jako vždycky skvělá práce. :palec nahoru:
I když jsou to příběhy staré několik desítek let, pořád na ně hledíme s ohromným respektem. Tohle byl skutečný vrchol kosmonautiky, kterému do dnešních dní nedokáže nic konkurovat. Vzdáleně se mu blíží jen ISS. Pořád doufám, že se dožiju okamžiku, kdy na Měsíci přistane lidská posádka. A je mi srdečně jedno, jaká řeč z povrchu zazní.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Lakely
Správce profilu na Facebooku
Správce profilu na Facebooku
Příspěvky: 1130
Reputace: 153
Bydliště: Plzeň
Registrován: 11.2.2010 21:50
Kontaktovat uživatele:
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Lakely »

Máme stejné přání, ale dobře víme kolik slov už bylo na toto téma vysloveno. Pořád stejní jmenovatelé, nedostatek financí, protože se dnes překvapivě dává více peněz, tedy poměrově na zbrojení, než na vědu a výzkum, než se dávalo za studené války. Pak také jistý názor veřejnosti, že už na Měsíci jsme byli a neznajíc důvod proč by se mělo na něco takového dávat tolik financí, se jim ani nelze divit, tady by měli asi vlády, pokud by měli zájem, přijít s vhodnou formulací a osvětou, protože to důležité určitě je... A už se opět rozepisuji :) . Pevně doufám v to, že já se dožiji opětovného přistání na Měsíci a taktéž asi nezáleží na tom, kdo to bude. Tak či tak, nás to zase může posunout o pořádný kus dál.
A přesně tak, tohle byla vrcholná doba kosmonautiky. I nástup raketoplánu byl poněkud očerněn jejich ostrouhání vlivem nedostatku financí na jejich vývoj, občas si říkám, že zlatá éra kosmonautiky skončila Apolem 17, ale věřím, že se ještě určitě dožijeme nějakého dobrodružství, ať už s Taikonauty, na palubě MPCV, nebo třeba v soukromích rukou Space X a jejich Draků. :)
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Dugi »

Lakely píše:...nebo třeba v soukromích rukou Space X a jejich Draků. :)
Takže heslo by mohlo znít - Na křídlech sokolů míříme dračí silou k jasnějším zítřkům! :-D
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Andy
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 493
Reputace: 810
Registrován: 14.8.2011 22:55
Kontaktovat uživatele:
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Andy »

Lakely píše:Na této konstrukci byla malá přetlaková kabina pro dva kosmonauty (Jeden kosmonaut musel vždy zůstávat ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce). Kabina byla co nejvíce odlehčena a v některých místech byla tloušťka stěny kabiny jen několik milimetrů. Byla opatřena soustavou směrových trysek, pro měnění polohy při letu a větším motorem na tuhá paliva, který sloužil pro vzlet z Měsíčního povrchu. Ani tento motor neměl žádnou náhradu a v případě jeho poruchy by kosmonauté neměli alternativní možnost vzletu a zpětné napojení na velitelský modul.
Lakely, jsi si jistý, že byl startovací motor na tuhá paliva?

Jinak děkuji za pěkné shrnutí a připojuji se k touhám o to, dožít se dalšího přistání :). No... Dožít. Dožít se chci přistání na Marsu a potvrzení mimozemského života, přistání na Měsíci bych chtěl nejradši ještě prožít :-D.
-----------------------------
Dare Mighty Things!
https://www.twitter.com/polar_andy_cz/
The cure for boredom is curiosity. There is no cure for curiosity.
Uživatelský avatar
Lakely
Správce profilu na Facebooku
Správce profilu na Facebooku
Příspěvky: 1130
Reputace: 153
Bydliště: Plzeň
Registrován: 11.2.2010 21:50
Kontaktovat uživatele:
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Lakely »

Dugi: To by šlo :-D

Andy: Díky za upozornění, zřejmě jsem se někde přepsal, motor na tuhé pohonné látky by v té době asi nebyl příliš spolehlivý, samozřejmě jejich vývoj v šedesátých letech nebyl ještě tak daleko. Takže děkuji za opravu, skutečně to byl motor na kapalné látky. Zajímavostí je, že se podobný typ motorů používá u těch, používaných společností SpaceX: Merlin a Kestrel.
Omlouvám se za mystifikaci :oops:
Vesmír je nekonečný a realita překoná veškeré naše představy.
A. C. Clarke
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Dugi »

On motor na tuhá paliva je pro provoz v kosmickém prostoru, kde jsou potřeba provádět jen krátké (a opakované) zážehy nevhodný i v dnešní době. Kapalinový motor naproti tomu můžeš restartovat a navíc můžeš měnit jeho tah, což u motorů na tuhá paliva nejde buďto vůbec, nebo jen velmi stěží.
Ideální využití pro motory na tuhá paliva jsou urychlovací pomocné bloky při startu - mají velký tah, hoří, dokud nevyhoří, pak se odhodí. Ale pro práci na oběžné dráze jsou mnohem vhodnější kapalinové motory.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od tomas »

Start z Měsíce (nebo jiného tělesa) by asi opravdu byla jedna z mála aplikací, kde by motor na tuhé pohonné látky mohl najít mimozemské využití.
Každopádně děkuji Lakelymu za tento skvělý seriál. Zase jsem se přiučil a to jsem si myslel, že o Apollu toho znám z knížek dost. :-D

Na tom Měsíci měla NASA obrovskou kliku, nebo opravdu všichni makali na 120% do posledního montéra. Jak se zdá, tak v případě poruchy měsíčního modulu astronauti na povrchu Měsíce asi moc šancí na záchranu neměli. Nebo snad měla NASA nějaký "plán B" ?

Také je zajímavé, jak NASA za provozu dokázala vylepšovat Saturn 5, že se postupně zvedala jeho nosnost, tak aby s sebou astronauti mohli vézt i rover.
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Dugi »

Plán "B"? Ano, říká se, že v případě Apolla 11 opravdu záložní plán existoval. Jen jiný, než bychom asi čekali. Údajně se říká, že pokud by měla posádka na Měsíci jakýkoliv problém, který by jí znemožnil návrat, měla se přerušit komunikace Země - Měsíc a prezident Nixon měl přednést projev o smutném konci astronautů (údajně už měl svou řeč připravenou dopředu, ale to je jen nepodložená spekulace). To je jediný záložní plán, který byl k dispozici. Všechno muselo jít podle plánu. Ale jak ukázalo třeba Apollo 13, tak i s mimořádnými událostmi si tehdy dokázali lidé poradit.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Andy
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 493
Reputace: 810
Registrován: 14.8.2011 22:55
Kontaktovat uživatele:
Re: Historie kosmických programů: Díl pátý: Program Apollo

Příspěvek od Andy »

tomas píše:Také je zajímavé, jak NASA za provozu dokázala vylepšovat Saturn 5, že se postupně zvedala jeho nosnost, tak aby s sebou astronauti mohli vézt i rover.
Spíš se jednalo o nosnost LEMu :-). Čím pozdější verze, tím byl lehčí a tím pádem mohl přistát s větší zátěží v podobě dalšího vědeckého vybavení. Například proto se nepokusili Američané přistát s Apollo 10 (i když to ani neplánovali, chtěli nejdřív test u Měsíce), protože LEM Snoopy byl prostě ještě moc těžký :-).

Co se týče projevu k případné nemožnosti návratu, tak je uveřejněný v knize od pana Karla Pacnera - Kolumbové vesmíru.
-----------------------------
Dare Mighty Things!
https://www.twitter.com/polar_andy_cz/
The cure for boredom is curiosity. There is no cure for curiosity.

Odpovědět

Zpět na „Historie kosmonautiky“