forum.kosmonautix.cz

First Man - The Life of Neil A. Armstrong - J R Hansen
"In 1948 alone, at Edwards alone, thirteen test pilots were killed. One of them was the air base’s namesake, young Captain Glen Edwards; another was Howard C. Lilly, the first NACA test pilot to be killed during a research flight. In the next ten years, many test pilots lost their lives at Edwards. In the year 1952 alone, sixty-two pilots died there in the span of thirty-six weeks, an astonishing rate of nearly two pilots per week, many of them involving flight test."

Jj, čtyřicátá a padesátá léta ve vojenském letectví zažila bouřlivý rozvoj a hledání nových cest k cíli létat rychleji a výše. Vzniklo mnoho prototypů, intenzivně se testovalo a začala studená válka - s obětmi v řadách vojenských a testovacích pilotů se na obou stranách právě se rodíciho bipolárního světa jaksi běžně počítalo.

Pospíšil píše:Jj, čtyřicátá a padesátá léta ve vojenském letectví zažila bouřlivý rozvoj a hledání nových cest k cíli létat rychleji a výše. Vzniklo mnoho prototypů, intenzivně se testovalo a začala studená válka - s obětmi v řadách vojenských a testovacích pilotů se na obou stranách právě se rodíciho bipolárního světa jaksi běžně počítalo.

Na jednu stranu je takový počet mrtvých docela silné kafe, ale nikdo je do toho nenutil, že? Na stranu druhou, dneska je situace taková, že kdyby někdo zemřel, bude se to roky vyšetřovat a hledat opatření jak tomu příště zabránit, nebo se dané letadlo pro jistotu zakáže a zruší, když to přeženu. Tenhle přístup nás hrozně zpomaluje. Největší pokroky se dneska odehrávají tam, kde se člověku nic nemůže stát - tzn. ve virtuálním světě. Omlouvám se za OT.

Film jsem viděl už před týdnem a doteď ve mně trochu zraje. Líbilo se mi, že nešlo o amerikanistické melodrama ve stylu Marťana, i když by právem mohlo být. Vždyť kde hledat v americké historii větší vzepětí národa a jeho nejlepších mozků k dokonání nemožného? Poněkud neuctivý mi ovšem přišel k Buzzi Aldrinovi. Jeho výstřednost není tajná, nicnémě ve filmu vyzníval jako jakási velkohubá karikatura. A po přistání mu v ruce nechyběla sklenička chlastu. Abych nezavršil žlučovitě, skutečně radost mi udělalo použití historických záběrů ze startu.

Videla som tento týždeň. Dobré, realistické a súčasne emotívne zábery, väčšinou len z pohľadu astronautov, čo je zaujímavé (a nižšie rozpočtové ). Dobre simulované nepríjemné okamihy letu – štart, vibrácie, rotácia na Gemini, človek priam cíti, aké to bolo nepríjemné. Trochu ma však zarazila Armstrongova nemastnosť-neslanosť ohľadom kozmických letov. Vo vesmírnych osudoch som sa k nemu ešte nedostala (som práve na Youngovi), neviem, nakoľko bola pravdivá. A ten náramok hodený do krátera bol, predpokladám, fikcia?

Celé to pôsobilo skôr depresívne, pristátie na Mesiaci nevyznelo ako Armstrongov veľký úspech, ale ako pohreb. Je to však osviežujúca zmena k až prehnane optimisticky ladeným americkým filmom.

btw, film je k dispozici na Netflixu