forum.kosmonautix.cz

Pokud bychom v budoucích dopravních prostředních na oběžnou dráhu hledali nějakého nástupce současných raketoplánů, měl by k němu nejblíže právě projekt Dream Chaser. Společnost Sierra Nevada Corporation totiž při jeho vývoji vycházela z projektu HL-20, který v devadesátých letech rozvíjela NASA (ta ho mimochodem převzala ze sovětského projektu osmdesátých let). První várku peněz z NASA (20 milionů dolarů) společnost investovala do vybudování základního zázemí pro vývoj. Za zbytek financí pak vytvořila model „raketoplánu“ v měřítku 1:1.



V dubnu přiteklo na konto společnosti dalších 80 milionů. Za ně by měl vyrůst simulátor pilotní kabiny a další zázemí. Zatím se očekává, že nosičem Dream Chaseru bude raketa Atlas V, ale stejného výsledku by byla schopná i Liberty. Na palubu stroje se vejde sedm astronautů, jejichž destinací bude nejčastěji ISS. Přistávat má Dream Chaser stejně jako současné raketoplány. Už příští rok (tedy v roce 2012) má společnost přistoupit k prvnímu volnému letu, který má korunovat přistání. Kdy se tento smělý projekt podívá do vesmíru ale zatím není jisté.

NASA v pondělí oznámila, že pomůže s homologací a přestavbou rakety Atlas V, aby tento nosič mohl vynášet i lidské pasažéry. Anglicky se říká, že Atlas V má být "human-rated". NASA by tím zabila dvě mouchy jednou ranou - nastavila by pomocnou ruku soukromému sektoru, na který sází a na druhé straně zajistí odbyt raket pro "spřátelenou" firmu United Launch Alliance, která provozuje právě nosiče Atlas.
Sierra Nevada Corporation po tomhle rozhodnutí určitě spadnul kámen ze srdce. Právě s raketou Atlas V totiž od začátku počítala pro svůj raketoplán Dream Chaser. V záloze byla ještě možnost využít raketu Liberty, ale na její příchod si budeme muset pár let počkat, zatímco Atlas je už osvědčený a mnohokrát zalétaný "mazák". Na níže přiloženém obrázku je vidět, jak by raketoplán Dream Chaser vypadala na špičce rakety Atlas V.

Podle informací na blogu Tomáše Přibyla by měla společnost Sierra Nevada Corp. získat za splnění čtyř nově stanovených úkolů až 25,6 mil. dolarů. Celková hodnota kontraktu by nakynula na 105,6 mil. USD.

Na webu se objevil obrázek spojení Dream Chaseru s ISS

Server Osel.cz ve svém článku uvedl, že během příštího léta by měly proběhnout první letové zkoušky raketoplánu Dream Chaser. Nosičem má být letoun White Knight 2 společnosti Virgin Galactic. Na let k ISS si budeme muset sice ještě pár let počkat, ale bude to významný krok od projektu k realizaci.



Společnost SNC, která za vývojem raketoplánu stojí úspěšně splnila i třetí úkol od NASA - třikrát během jediného dne provedla tři zážehy hybridního motoru, který má být použit na Dream Chaseru. Raketoplán má nabízet mnoho výhod. Od velmi příjemného přetížení cca. 1,5 G, až po tepelný štít vyráběný ve velkých blocích, které se dají snadno po několika misích vyměnit.

Animace:

Když se ještě vrátím k historii vývoje, tak HL-20 byl stopnutý v roce 1993, pak se ho ještě jednou NASA pokoušela vskřísit jako X-38, ale stejně ho stopla v roce 2002

Letoun Dream Chaser má být do ostrého provozu nasazen v roce 2016 a bude startovat na nosiči Atlas V (tomu se budu věnovat později). V rámci programu CCDev-2 (doprava lidí na oběžnou dráhu) měla firma SNC splnit 19 milníků, zbývá jí už pouhých sedm. Tím posledním je pilotovaný let po odhození z letadla završený kontrolovaným přistáním. Do letounu se vejde 2-7 lidí, případně 1000 kg náladu. Životnost stroje po připojení k ISS má být až 210 dní. Při návratu z oběžné dráhy má být posádka vystavena přetížení 1,5 G.
Letoun má využívat hybridních motorů, které budou spalovat dvě netoxické látky - oxid dusný (N₂O - rajský plyn)) a hydroxyl-terminovaný polybutadien (HTPB). Tuhle chemikálii radši ukážu jako obrázek z Wikipedie.



Korekční RCS motorky využijí etanol a oxid dusný.
Firma v současné době testuje všechny systémy a vypadá to, že zatím nenarazila na větší problémy. Například motory se testují na zážehy ve vakuu, vícenásobné starty v jeden den apod.). Ostré testování v rámci CCDev má přijít na řadu do letošního května. Tělo, které se používá při současných testech má posloužit i pro letové zkoušky. Hned první nepilotovaný letový test bude korunován přistáním. Očekává se, že letoun bude přistávat rychlostí asi 350 km/h.
Dream Chaser má být schopen záchrany v jakékoliv fázi letu. tepelný štít by měl být velmi podobný tomu, jaký používaly raketoplány. Může se to zdát nebezpečné, pokud si vzpomeneme na nehodu Columbie. Ale Dream Chaser bude umístěn na špičce rakety. Jeho břicho nebude vystaveno odpadávání pěnové izolace z externí nádrže.

Samotná nosná raketa Atlas-V je ve fázi homologace pro lety s lidskou posádkou (human-rated). Na tomto procesu se podílejí jak NASA tak i United Launch Alliance (firma provozující rakety Atlas a Delta). ULA také platí veškeré homologace své rakety - docela logický krok. Už proběhlo několik základních zkoušek integrace miniraketoplnu Dream Chaser a rakety Atlas V.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Agamemnon

Společnost Sierra Nevada Corp. (SNC) doručila první letový exemplář lodi Dream Chaser do montážní haly v Coloradském Louisville, kde se k lodi připojí druhotné systémy. Jen připomínám, že tento exemplář bude použit pro testovací letové zkoušky, kdy bude zavěšen pod letounem WhiteKnight II.

Dovolím si přidat překlad zprávy z webu NASA z 3.2.2012

Sierra Nevada Corporation (SNC) přesunula kostru trupu prvního testovacího exempláře raketoplánu Dream Chaser do závodu v Loisvill v Coloradu, kde bude zkompletován se sekundárními systémy (hlavně kompozitní panely).

Kompozitní díly byly projektovány SNC a vyráběny ve spolupráci SNC, Applied Composite Technology of Gunnison, Utah, a Scaled Composites of Mojave, Kalifornie.

Tento prototyp v reálném měřítku bude používán k testů v letu v atmosféře jednak v závěsu, jednak samostatně (obdoba raketoplánu Enterprise).

Letové testy budou probíhat ve spolupráci s NASA (Dryden Flight Research Center na základně Edwards, Kalifornie). Jako nosič bude použit letoun Virgin Galactic White Knight 2. Letové testy povede veterán programu raketoplánů Steve Lindsey.

http://www.nasa.gov/commercialcrew