20 let od startu Hubbleova vesmírného teleskopu

Sem patří všechny příspěvky o výročích historických misí, které měly ve své době mimořádný význam a stojí za to si je připomínat i dnes.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
20 let od startu Hubbleova vesmírného teleskopu

Příspěvek od Dugi »

24.4.1990 – Start Hubbleova vesmírného teleskopu

Bylo úterý 24. dubna, psal se rok 1990 – z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě o půl jedné UTC startuje raketoplán Discovery. Na jeho palubě je pět astronautů (pilotem je Charles Bolden, současný šéf NASA) a v nákladovém prostoru dřímá zázrak moderní techniky – Hubbleův vesmírný dalekohled (HST). 11 tun těžký vědecký přístroj o průměru 2,4 metru s ohniskovou vzdáleností 57,6 metru. Jedná se vůbec první a co se velikosti týče do dnešního dne nepřekonaný dalekohled na oběžné dráze.

Důvodů proč je lepší umísťovat dalekohledy na oběžnou dráhu je mnoho – pozemní teleskopy jsou závislé na počasí – přes mraky prostě nevidí, ale i když je nebe jasné, stále musí světlené paprsky procházet z kosmického prázdna několika různě teplými vrstvami atmosféry, které paprsky různě lámou, ohýbají a deformují. Dalekohled na oběžné dráze tyhle problémy neřeší. Obíhá několik set kilometrů nad nejvyššími mraky a hluboko pod sebou nechává atmosféru – jeho oči se proto mohou soustředit jen na citlivé pozorování okolního vesmíru.
Ale vraťme se zpátky do roku 1990. Od HST si vědci hodně slibovali a o to větší byl jejich šok když na zemi přišly první snímky. Byly sice o něco ostřejší než dosavadní snímky z jiných teleskopů, od Hubblea se ale čekalo mnohem víc. Světlo hvězd se až nečekaně rozptylovalo do okolí, jak ostatně dokládá níže přiložený snímek.

Obrázek

Rozběhla se pečlivá analýza snímků. Nakonec se zjistilo, že příčinou je špatně vybroušené primární zrcadlo. Jednalo se sice o do té doby nejpřesněji vyrobené zrcadlo a jeho odchylka od ideální tvaru nepřesahovala předepsanou odchylku 1/65 vlnové délky světla, bylo na okrajích příliš ploché a odchylovalo se až o 2,3 mikrometru od požadovaného tvaru. Výsledkem byla vážná sférická aberace, světlo odražené z okrajů zrcadla se soustředilo v jiném bodě, než světlo odražené od středu zrcadla. Laicky řečeno – dalekohled trpěl krátkozrakostí. Protože se podařilo problém identifikovat, astronomové mohli optimalizovat výsledky pozorování pomocí rozličných technik zpracování obrázků (např. tzv. dekonvoluce), a zmenšit tak její dopad na kvalitu snímků. A kde se vlastně tahle chyba vzala? Nakonec se ukázalo, že zařízení testující přesný tvar zrcadla (tzv. nullcorrector) nebylo správně zaostřené – jedna jeho čočka byla umístěna s 1,3 mm odchylkou od správného místa.
Začalo se řešit jak dalekohled opravit. Výměna špatného primárního zrcadla v kosmu nepřicházela v úvahu. Zachycení dalekohledu raketoplánem a jeho návrat na Zemi, kde by se opravil a následně byl znovu vynesen na oběžnou dráhu bylo zase neúnosně drahé. A proto techniky napadlo nasadit dalekohledu brýle – zrcadlo sice bylo vybroušeno špatně, ale tato chyba byla velmi dobře změřena, tudíž se dalo vyrobit zařízení, které má chybu stejnou, jen s „opačným znaménkem, čímže původní nedokonalost vyruší.
V roce 1993 proto k HST startoval v rámci mise STS-61 raketoplán Endeavour, který měl kromě výše zmíněné chyby na starost i několik dalších vylepšení. Astronauti vystoupili do volného kosmu celkem pětkrát a zpětně je tato mise hodnocena jako nesložitější oprava ve vesmíru. Píle a úsilí ale stály za to. Díky novým přístrojům dalekohled konečně začal na Zemi posílat jak se patří ostré snímky.
K HST vyrazily v dalších letech v rámci oprav a údržby i další raketoplány – STS-82 Discovery (1997 – nové spektrometry, kamery, vylepšený systém chlazení), STS-103 Discovery (1999 – výměna všech šesti gyroskopů, nové navigační senzory, výměna centrálního počítače – z dnešního pohledu úsměvných 25 MHz Intel 80486 s 2MB RAM), STS-109 Columbia (2002 – výměna obou solárních panelů, výměna, kamery a chladicího systému) a konečně STS-125 Atlantis (2009 – vynesení na novou oběžnou dráhu, výměna baterií, prodloužení životnosti do roku 2014).
Sečteno a podtrženo při servisních misích bylo zapotřebí 23 výstupů do volného kosmu! HST se ale za to odměnil snímky, před kterými se tají dech. Umožňuje pozorovat nejstarší oblasti vesmíru, jemné mlhoviny, prachová mračna, zrody i exploze hvězd. Celkově provedl HST skoro 900 tisíc pozorování, pořídil více než 570 tisíc snímků více než 29 tisíc vesmírných objektů. Celkově poslal na Zemi skoro 39 TB dat.
A jaký bude další osud „Hubblea“? NASA plánuje, že ho v roce 2013, možná 2014 navede do atmosféry, kde shoří. Nahradit by ho měl James Webb Space Teleskope (JWST), o kterém na naše fórum v blízké době napíšu článek.
A jak si dvacetileté výročí HST připomínáme?
1) Výstava na Štefánikově hvězdárně v Praze věnovaná HST bude otevřena nejméně dva měsíce. Návštěvníky seznámí s celou historií dalekohledu i jeho budoucností. 28. dubna v 18:30 čeká veřejnost přednáška o teleskopu, na které bude přednášet astrofyzik Petr Kulhánek.

2) Google si změnil logo
Obrázek

3) Google Earth nabízí speciální plugin

4) NASA nabízí lidem možnost prohlédnout si nejzajíamvější snímky z HST a popřát teleskopu k jeho narozeninám všechno nejlepší
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
lojzo
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 12
Reputace: 0
Registrován: 16.11.2011 16:34
Re: 20 let od startu Hubbleova vesmírného teleskopu

Příspěvek od lojzo »

Žiadny komentár?!
Tak pridám aspoň odkaz na svoj vtedajší článok... ;-)
http://www.sharkan.net/2303-hubble-space-telescope
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: 20 let od startu Hubbleova vesmírného teleskopu

Příspěvek od Dugi »

Neuvěřitelně podrobný článek! Super počteníčko! Klobouk dolů. :palec nahoru:
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij

Odpovědět

Zpět na „Výročí kosmonautiky“