50 let od letu Jurije Gagarina

Sem patří všechny příspěvky o výročích historických misí, které měly ve své době mimořádný význam a stojí za to si je připomínat i dnes.

50 let od letu Jurije Gagarina

Příspěvekod Dugi » 12 dub 2011, 00:00

12.4.1961 – Let Jurije Gagarina

Jsou výročí malá, velká a mimořádná. A právě jedno výročí z poslední kategorie na nás dnes čeká. Je tomu už přesně 50 let od chvíle, kdy se člověk dostal do stavu beztíže. Bylo by asi nošením dříví do lesa připomínat, že tímto mužem, který se navždy zapsal do historie byl sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin.

http://casse.ast.cam.ac.uk/public/csf/gagarin/gagarin.jpg

Gagarin se narodil 9. Března 1934 ve vesnici Klušno. Otec pracoval jako truhlář a matka byla dojička. Ve válce musela rodina s celkem čtyřmi dětmi žít v zemjlance, neboť jejich domov zabrala německá armáda. Po válce se rodina přestěhovala a Jurij se vyučil slévačem. Jelikož mu šla škola dobře od ruky, dostal doporučení na průmyslovou školu v Saratovu, kterou nakonec dokončil s vyznamenáním. Od mala ho fascinovalo létání. Už během studií se dostal na přednášku o tezích Konstantina Ciolkovského ohledně raketových motorů. Zajímavé je, že se několikrát hlásil na pilotní školu, ale úspěšný byl až napotřetí, v roce 1954. Po škole byla jeho volba jasná – stal se pilotem stíhaček. Následně se přihlásil na vojenskou školu, kterou dokončil také s vyznamenáním. V dalších letech sloužil u 769. stíhacího leteckého pluku 122. stíhací letecké divize. Severního loďstva na základně Luostari-Novoje u města Murmansk, které leží za polárním kruhem. Na stroji MiG-15bis nalétal na základně 265 hodin.
V té době se špičky Sovětského svazu dohodly, že vyšlou člověka do vesmíru a vhodné adepty hledali mezi stíhacími piloty. Kritéria byla: věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg, výborné zdraví. Tyto parametry splnilo celkem 3461 letců, ze kterých do dalšího kola postoupilo 206 kandidátů. Tento počet se postupně redukoval, až zbyla poslední dvacítka, na kterou čekal od března 1960 do ledna 1961 velmi tvrdý a náročný výcvik. Ten byl tak důkladný, že se zjistilo, že stávající zázemí je pro trénování dvaceti lidí nedostatečné. Oddíl astronautů se proto zredukoval pouze na šest jmen. 17. a 18. ledna složili závěrečné zkoušky a získali kvalifikaci „kosmonaut“. Odborná komise je seřadila podle kvality následovně - Jurij Gagarin, German Titov, Grigorij Něljubov, Andrijan Nikolajev, Valerij Bykovskij a Pavel Popovič. Oddíl byl podle všeho velmi vyrovnaný a rozdíly byly minimální o nasazení Gagarina prý rozhodla jeho přátelská povaha.
Že do vesmíru poletí Gagarin a jeho náhradníkem bude Titov se šestice kosmonautů dozvěděla 8. Dubna. O tři dny později vyvezli technici raketu Vostok-K na startovací rampu kosmodromu Bajkonur. Říká se, že noc před startem Gagarin ani Titov probděli a nebyli schopní usnout.
V osudný den přišel budíček v 5:30 minut moskevského času. Následovala snídaně a poslední zdravotní prohlídka. V 6:50 dorazili Gagarin a Titov ve skafandrech, na startovní plošinu. O dvacet minut později už byl Gagarin usazen na svém místě v lodi a spojil se s řídícím centrem. Okamžik, který se zapsal do historie byl 12. duben 1961, 9:07 moskevského času (6:07 světového času). V tu chvíli odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok vstříc kosmickým výšinám. V době startu mu bylo 27 let.
Maximální přetížení (3-4 G) přišlo cca. minutu po startu. Gagarinův puls v té době vyskočil až na 150 úderů za minutu oproti 64 v klidu. Motor druhého stupně ale hořel déle, než měl a kosmická loď Vostok-1 se tak dostala na mnohem vyšší dráhu, než se původně čekalo. Gagarin měl letět ve výšce 180-230 km. Místo toho ho čekala výška 181-327 km! Všechny další stupně se oddělily podle plánu a 14 minut po startu pocítil gagarin jako první pozemšťan kouzlo stavu beztíže. Nemusel se starat vůbec o nic, všechno zajišťovala automatika. Jeho jediným úkolem bylo udržovat spojení s řídícím střediskem. Zhruba hodinu po startu přišlo na řadu krátké občerstvení a pak už přípravy na přistání. V 10:25 se zažehl brzdící motor, který ale loď nezbrzdil dostatečně a systém tak neoddělil kabinu od přístrojového úseku a loď se navíc dostala do rotace. Po dlouhých deseti minutách se konečně podařilo odpálit přístrojový úsek a nasměrovat loď tepelným štítem do atmosféry. Ten se rozpálil na 2000°C a Gagarin zažíval přetížení 10G. 7 kilometrů nad zemí se aktivoval katapult, který vystřelil pilota ven z lodě. Gagarin pak na padácích přistál nedaleko své lodě kousek od obce Smelovka. Kvůli výše popsaným problémům to ale bylo jinde, než se původně plánovalo. Gagarin se tak musel spojit s vedením aby jim vůbec sdělil, kde je.

Obrázek

Jeho let trval pouhých 108 minut a byl tak nejkratším v historii. Tehdy na to ale nikdo nehleděl – hlavní bylo, že Sovětský svaz dostal člověka na oběžnou dráhu a bezpečně ho vrátil zpátky. Gagarin byl během letu povýšen z nadporučíka na majora, což dokonale zmátlo jeho otce. Když zaslechl z rádia zprávu, že se major Gagarin stal prvním člověkem v kosmu, reagoval na to prý slovy. „To bude shoda jmen. Náš Jurij přece není major.“ Zajímavé je i to, že Gagarin a všichni okolo něj museli vlastně lhát, aby byl rekord uznán. Důvod je prostý – mezinárodní letecká federace totiž ve svých regulích požadovala, aby se pilot na zemi vrátil ve svém stroji, což Gagarin neudělal. Vše se ale podařilo utajit a skutečnost vyplula na povrch až po mnoha letech.
Z neznámého stíhacího pilota se stala ze dne na den celebrita v pravém slova smyslu. Setkal se s nejvyššími představiteli své země, kteří jej rádi a hojně využívali k vlastní propagandě. Dostal titul hrdina Sovětského svazu a Leninův řád. Bez zajímavosti není ani to, že Gagarinova první cesta do zahraničí po úspěšném letu mířila do Československa. Při té příležitosti vznikla narychlo píseň Pocta astronautovi, která vešla do povědomí veřejnosti spíše jako „Dobrý den, majore Gagarine“, kterou napsali Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. O zpěv se postaral brněnský dirigent Gustav Brom.



Sám Gagarin se po historické misi se dál věnoval přípravě kosmonautů. Chtěl se podílet na plánovaném letu na měsíc, trénoval na lodi Sojuz, ale po tragické smrti Vladimíra Komarova v Sojuzu-1 byl stažen z přípravy. Rozhodl se tedy pro studium a 17. Února 1968 obhájil svou diplomovou práci a ukončil tak docházku na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii v Moskvě. Potom se chtěl vrátit k létání na stíhačkách, ale místo toho přišel šok. Na Gagarina čekal kontrolní let s instruktorem na cvičném letounu MiG-15UTI. Ve výšce 4 kilometrů dvojice dokončila plánovanou zkoušku a měla se vrátit na letiště. Místo toho se ve sluchátkách ozývalo jen zlověstné ticho. Trosky letounu se později našly asi 65 km od letiště, nedaleko vesnice Novoselovo. Všechny zajímala příčina neštěstí. Ty se ale nikdy nepodařilo zcela jednoznačně objasnit. Podle nejnovějších zjištění havárii způsobil prudký úhyb pilota před meteorologickým balónem, letadlo se následně dostalo do vývrtky, kterou už pilot nevyrovnal. Přesto jsou kolem Gagarinovy smrti stále otázky a nejasnosti. Ty se už ale asi nikdy nepodaří osvětlit.

Celý svět si připomene výročí půlstoletí od mise Vostok-1. Například z kosmodromu Bajkonur chtějí vysílat radioamatéři. Zajímavé je, že vysílání bude probíhat pouze v době, kdy Gagarin letěl vesmírem. Dalším připomenutím tohoto historického okamžiku bude balón vyrobený brněnskou firmou Kubíček, která do detailu zachycuje podobu lodi Vostok-1. Podle informací z firmy se jedná o druhý největší tvarovaný balón na světě (objem 4300 metrů krychlových). V jeho koši se může svést 5 lidí a po oslavě v Moskvě by se měl ukázat ve všech státech, jejichž občan se podíval do kosmu sovětskou nebo ruskou raketou.

Obrázek Obrázek Obrázek

Na závěr tohoto příspěvku jsem si nechal dva citáty, které se k tomuto tématu hodí. Ten první patří Neilu Armstrongovi, prvnímu člověku, který stanul na Měsíci: „Gagarin nás všechny pozval do vesmíru.“
Druhý výrok už je přímo z úst samotného prvního kosmonauta: „Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“



Další informace a zajímavosti:
Technet.cz: První byl Gagarin
Technet.cz: Dvojče Gagarinova přistávacího modulu je v aukci u Sotheby’s
Wikipedia: Jurij Gagarin
Wikipedia: Vostok 1
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 22840
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

58 rokov od letu J.A. Gagarina

Příspěvekod ptpc » 12 dub 2019, 23:29

Tak a v tomto roku si pripomíname 58. výročie štartu J.A. Gagarina do vesmíru - prvého človeka, ktorý to zažil. :palec nahoru: :palec nahoru: :palec nahoru:
ptpc
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 4812
Registrován: 17 zář 2015, 20:36


Zpět na Výročí kosmonautiky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron