X-37
Napsal: 23.3.2010 17:08
Všechny testovací, nebo chcete-li experimentální letouny americké armády nesoucí ono typické označení X-(pořadové číslo) byly v době vývoje zahaleny rouškou tajemství. Díky X-planům jak se též těmto letadlům říká se v minulosti podařilo třeba poprvé překonat rychlost zvuku, testoval se na nich tzv. obrácený šíp křídel, velkou roli sehrály i při vývoji neviditelných letounů či technologie VTOL (tedy vertikální start a přistání). My se tentokrát podíváme na zoubek projektu, který nese označení X-37 a pokud všechno vyjde dobře, mohl by se za několik let stát nástupcem raketoplánů.
Celý projekt má hodně pohnutý osud. Dokud nad ním držela ochrannou ruku NASA, bylo informací o něm pořád plno. Jenže ta se ho po několika letech vzdala a přesunula ho pod správu amerických vzdušných sil (United States Air Force – USAF). A od toho okamžiku jako když utne! Na veřejnost se o projektu nedostaly prakticky žádné informace. Díky zvídavosti některých lidí ale něco přeci jen uniklo a armáda proto raději něco do světa uvolnila. Tyto zprávy přišly právě včas, protože z nich vyplynulo, že letový test X-37B se má uskutečnit už 19. dubna.
Jaká bude jeho podstata? Miniraketoplán bude uložen pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V, která ho vynese na nízkou oběžnou dráhu (LEO), kde vykoná několik oběhů Zem. Kolik jich bude to se ale neví, armáda v tomhle směru mlčí. Ještě z dob, kdy X-37 patřil pod NASA se ale počítalo s tím, že by měl na oběžné dráze vydržet až 270 dní! Každopádně ale bude součástí testu i přistání – k tomu by mělo dojít na Vandenbergově základně, záložním letištěm je Edwardova letecká základna. Tím by letový test X-37B skončil.
Nevíme, zda se X-37 někdy dostane do ostrého provozu, ale pokud ano, pojďme se podívat jak by jeho let probíhal. Vlastní miniraketoplán by byl při startu umístěn pod speciálním letounem White Knight (ano, ano, je to dobře známá Space Ship One), který ho vynese do dostatečné výšky, kde se X-37 oddělí a po zážehu motorů (pravděpodobně na směs oxidu dusičitého N2O4 a hydrazinu N2H4) vystoupá až na potřebnou oběžnou dráhu. Stroj má délku necelých 8,5 metru a rozpětí jeho křídel činí 4,57 metru.
Níže přiložené video pochází z roku 2006, tedy z dob, kdy probíhal první testovací let X-37A a projekt byl ještě pod NASA. X-37B se od něj bude lišit tím, že se stroj poprvé dostane na oběžnou dráhu.
Uvidíme tedy jak X-37B 19. dubna vlastně dopadne a jaký to bude mít vliv na další využití tohoto stroje. Každopádně ale nevěřím tomu, že by se start či přistání mise vysílaly online. Armáda si zkrátka ráda udržuje tajemství. Ale pokud se mýlím, budu jen rád.
Celý projekt má hodně pohnutý osud. Dokud nad ním držela ochrannou ruku NASA, bylo informací o něm pořád plno. Jenže ta se ho po několika letech vzdala a přesunula ho pod správu amerických vzdušných sil (United States Air Force – USAF). A od toho okamžiku jako když utne! Na veřejnost se o projektu nedostaly prakticky žádné informace. Díky zvídavosti některých lidí ale něco přeci jen uniklo a armáda proto raději něco do světa uvolnila. Tyto zprávy přišly právě včas, protože z nich vyplynulo, že letový test X-37B se má uskutečnit už 19. dubna.
Jaká bude jeho podstata? Miniraketoplán bude uložen pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V, která ho vynese na nízkou oběžnou dráhu (LEO), kde vykoná několik oběhů Zem. Kolik jich bude to se ale neví, armáda v tomhle směru mlčí. Ještě z dob, kdy X-37 patřil pod NASA se ale počítalo s tím, že by měl na oběžné dráze vydržet až 270 dní! Každopádně ale bude součástí testu i přistání – k tomu by mělo dojít na Vandenbergově základně, záložním letištěm je Edwardova letecká základna. Tím by letový test X-37B skončil.
Nevíme, zda se X-37 někdy dostane do ostrého provozu, ale pokud ano, pojďme se podívat jak by jeho let probíhal. Vlastní miniraketoplán by byl při startu umístěn pod speciálním letounem White Knight (ano, ano, je to dobře známá Space Ship One), který ho vynese do dostatečné výšky, kde se X-37 oddělí a po zážehu motorů (pravděpodobně na směs oxidu dusičitého N2O4 a hydrazinu N2H4) vystoupá až na potřebnou oběžnou dráhu. Stroj má délku necelých 8,5 metru a rozpětí jeho křídel činí 4,57 metru.
Níže přiložené video pochází z roku 2006, tedy z dob, kdy probíhal první testovací let X-37A a projekt byl ještě pod NASA. X-37B se od něj bude lišit tím, že se stroj poprvé dostane na oběžnou dráhu.
Uvidíme tedy jak X-37B 19. dubna vlastně dopadne a jaký to bude mít vliv na další využití tohoto stroje. Každopádně ale nevěřím tomu, že by se start či přistání mise vysílaly online. Armáda si zkrátka ráda udržuje tajemství. Ale pokud se mýlím, budu jen rád.