Otázky

Název mluví za vše

Otázky

Příspěvekod rexino » 18 čer 2013, 10:25

Ahojte poslednu dobu sa celkom dosť zaujímam o kozmonautiku a s väčšinou pojmou som sa už zoznámil ale stále keď čítam nejaký článok u vás na blogu narazím na niečo v zmysle "balistický zostup" alebo "riadeny zostup" . Konkretne v tomto článku http://blog.kosmonautix.cz/2012/11/krit ... ky-11-dil/ - "a řízený sestup nebude možný, ale spokojíme se s balistickým sestupem.“ Aký je medzi nimi rozdiel? A prečo astronauti pri suborbitalnom lete prežívaju oveľa väčšie G (pri sojuze 18a to bolo tusim az 20g) ako keď napr. sojuz zostupuje z ISS pri nejakých 3,3 G. A taktiež som narazil na nejaký článok kde sa písalo niečo že zostup lodí Apollo z cesty na mesiac boli trošku ine ako tie normalne a tiež sa tam spominal ten balisticky zostup.
A ešte jedna otazka.. hovori sa že ak vesmírna loď nie je správne nasmerovaná do atmosféri tak sa odrazí... ako je to možné resp. čo sa vtedy deje?

Ďakujem za každého trpezliveho človeka čo by mi to vedel vysvetlit :)
"Sľúbili ste mi kolónie na Marse. Namiesto toho som dostal Facebook." Buzz Aldrin
Uživatelský avatar
rexino
Znalec vesmíru
Znalec vesmíru
 
Příspěvky: 615
Registrován: 13 kvě 2013, 15:00

Re: Otázky

Příspěvekod Dugi » 18 čer 2013, 10:51

Ono se to všechno točí kolem jednoho základního motivu a tím je dráha, nebo také profil letu. Zkusím všechny otázky sesumírovat do jedné odpovědi, která je tak trochu univerzální - vlastní přetížení je odvozené z toho, že kosmická loď ztrácí svou rychlost třením o atmosféru, která ji zpomaluje. Trochu je to podobné tomu když v autě šlápneš na brzdu.
Když se těleso vrací z oběžné dráhy, tak atmosféra houstne postupně, pomalu a zvolna. Čím je sestup volnější a pozvolnější, tím je menší přetížení - loď postupně ztrácí rychlost a do hustších vrstev atmosféry vstupuje už pomaleji, takže už nemusí tolik zpomalovat. Na druhou stranu je ale sestup technicky náročnější, protože musí pracovat systémy, které udržují loď ve správném kurzu - zajišťují zkrátka, aby klesala tak, jak má. Je to podobné jako když se auto blíží ke křižovatce a řidič jen lehce přibržďuje - brzdí delší dobu, takže přetížení na cestující není tak velké.
Naopak balistický sestup je mnohem divočejší. V takovém případě nejsou aktivní pokročilé systémy, které udržují orientaci lodi (jako při klasickém sestupu) a loď se stabilizuje pouze vlastní vahou (tzv. autostabilizace), což zajišťuje, že napřed poletí tepelný štít. Při balistickém sestupu klesá loď mnohem rychleji - řídké vrstvy atmosféry ji nestihnou tolik zpomalit, nezvládají tak rychle odebírat rychlost, takže loď vletí do hustších vrstev atmosféry mnohem rychleji. To s sebou přináší vyšší aerodynamický ohřev a také přetížení. Zase si pomůžu přirovnáním k autu - je to jako když řidič jeden na dálnici, najednou se před ním něco stane a on vší silou dupne na brzdu. Pomineme teď ABS, smyky a další následky. Zkrátka ztratil rychlost velmi rychle - v krátkém časovém úseku - tím pádem na posádku uvnitř čekalo mnohem větší přetížení, než kdyby brzdil delší dobu.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 22118
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

Re: Otázky

Příspěvekod vai777 » 18 čer 2013, 19:12

Já bych jen doplnil ohledně toho návratu Apolla od Měsíce (a stejně tak ruských Zondů a ostatních sond):
tyto mise se do atmosféry vracely mnohem větší rychlostí, než stroje, které se vracejí z oběžné dráhy Země. Bylo to proto, že na cestě od Měsíce je od určitého bodu začala urychlovat gravitace Země a z několika tisíc km/h se jejich rychlost zvětšovala až například u Apolla-10 na 39,897 km/h (rekordní rychlost, jakou se kdy pohybovalo pilotované těleso). Pokud by loď vstoupila rovnou do atmosféry v této rychlosti, shořela by vinou tření o molekuly vzduchu. Proto vlastně Apolla a podobné mise vstupovaly do atmosféry nadvakrát: poprvé jen tolik, aby je zbrzdila těsně pod první kosmickou rychlost (tedy na takovou rychlost, jakou se běžně vracejí mise z oběžné dráhy). Protože Apolla i Zondy byly tvarovány tak, aby vytvářela jistý, byť malý, vztlak, povyskočily pak z atmosféry na pár okamžiků zase "ven", aby se následně vrátila zpět, tentokrát však již mnohem menší rychlostí, která už byla bezpečná. Dá se to vzdáleně přirovnat k tomu, když hážeš na rybníce kamenem žabky.
Jinak- úhel, pod jakým se vracela třeba Apolla, činil zhruba 6,5° vzhledem k místní rovině zemského povrchu, byla tam tolerance tuším +/- 0,8 stupně, nebo tak nějak. Při vstupu do atmosféry pod úhlem menším, než tyto hodnoty by se kabina odrazila zpět do vesmíru bez šance na návrat. Při větším úhlu by rapidně narostly hodnoty přetížení a ohřevu kabiny, která by se rozpadla.
Doufám, že jsem to nepopsal moc složitě... ;)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Uživatelský avatar
vai777
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 3438
Registrován: 26 dub 2012, 11:03
Bydliště: Opava

Re: Otázky

Příspěvekod mager42 » 18 čer 2013, 20:53

Jen drobne doplneni - bez sance na navrat neznamena ze by lod odletela pryc - pouze ze by se po odrazeni vratila po elipse, ovsem po prilis dlouhe dobe na moznost preziti astronautu a taky pod spatnym uhlem protoze navratova kabina uz neni shopna dalsich manevru.
mager42
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 127
Registrován: 12 kvě 2012, 08:46

Re: Otázky

Příspěvekod Agamemnon » 18 čer 2013, 21:21

mager42 píše:Jen drobne doplneni - bez sance na navrat neznamena ze by lod odletela pryc - pouze ze by se po odrazeni vratila po elipse, ovsem po prilis dlouhe dobe na moznost preziti astronautu

toto závisí od rýchlosti po odraze...
ak by bola rýchlosť väčšia ako je úniková, tak sa nevráti po elipse

a taky pod spatnym uhlem protoze navratova kabina uz neni shopna dalsich manevru.

toto zase závisí od situácie kabíny - ak by mala palivo a funkčné motory, tak by mohla manévrovať...
Per aspera ad astra [42]
Uživatelský avatar
Agamemnon
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1145
Registrován: 10 čer 2013, 18:20
Bydliště: Nemecko

Re: Otázky

Příspěvekod Samo1995 » 18 čer 2013, 21:30

Agamemnon píše:
mager42 píše:Jen drobne doplneni - bez sance na navrat neznamena ze by lod odletela pryc - pouze ze by se po odrazeni vratila po elipse, ovsem po prilis dlouhe dobe na moznost preziti astronautu

toto závisí od rýchlosti po odraze...
ak by bola rýchlosť väčšia ako je úniková, tak sa nevráti po elipse
Nesúhlasím. Kabína Apolla by sa v každom prípade dostala na vysoko excentrickú dráhu, po ktorej by letela ďalších 4-6 dní. To by ale astronauti neprežili, pretože by nemali servisný modul, kt. im dával kyslík, energiu atď.
V každom prípade by ale kabína Apolla nedosiahla únikovú rýchlosť ;)
Obrázek
Uživatelský avatar
Samo1995
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1421
Registrován: 12 říj 2012, 22:42

Re: Otázky

Příspěvekod mager42 » 18 čer 2013, 21:38

Jo dik za dalsi upresneni,to jsem zapomel dodat, bral jsem soucasnou situaci kdy se jeste nikdo nevracel dost rychle aby mu zustala unikova rychlost a ani s kabinou schopnou dostatecnych manevru - snad kromne raketoplanu na ktere jsem zapomel.
mager42
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 127
Registrován: 12 kvě 2012, 08:46

Re: Otázky

Příspěvekod Agamemnon » 18 čer 2013, 21:55

Samo1995 píše:Nesúhlasím. Kabína Apolla by sa v každom prípade dostala na vysoko excentrickú dráhu, po ktorej by letela ďalších 4-6 dní. To by ale astronauti neprežili, pretože by nemali servisný modul, kt. im dával kyslík, energiu atď.
V každom prípade by ale kabína Apolla nedosiahla únikovú rýchlosť ;)


áno, ak sa bavíme o apolle, tak by skončili na elipse... apollo nepresiahlo únikovú rýchlosť, teda bez motorického manévru by sa cez ňu ani dostať nemohlo...
ak sa bavíme všeobecne o vesmírnych lodiach, tak potom to, na akej dráhe by daná loď skončila po odraze, závisí od rýchlosti (veľkosti a smeru), ktorú by loď po odraze mala
Per aspera ad astra [42]
Uživatelský avatar
Agamemnon
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1145
Registrován: 10 čer 2013, 18:20
Bydliště: Nemecko

Re: Otázky

Příspěvekod rexino » 09 črc 2013, 09:55

Ahojte tak mám ďalšie otázky ohľadom kozmonautiky a fyziky.
Prvá otázka je trošku banálna ale neda mi spať :D . Týka sa rakety Saturn 1.
http://3bv8x43y68hc448rg43goku7yq.wpengine.netdna-cdn.com/media/2010/04/Saturn1B_LaunchPad.jpg
Prečo mali pri štarte pod sebou taký "držiak" alebo ako to nazvať. Na žiadnej inej rakete som si to nevšimol.
Druhá otázka sa týka stavu beztiaže.. resp. presnejšie mikrogravitácie. Gravitáciu takmer vôbec necítia astronauti pretože gravitačnú silu vyrovnávaju tou ktorá sa tvorí pri tom ako rýchlo obiehajú zem (aspoň tuším že tak to je). Ako je potom možné že stav beztiaže cítili aj astronauti Mercury pri suborbitálnych letoch?
A ešte jedná otázka týkajúca sa stavu beztiaže. Existuju takzvané hyperbolické lety(niesom si istý že sa to takto vola) ktoré dokážu vpodstate simulovať stav beztiaže aj tu voľním pádom lietadla. Ale lietadlo ak padá takouto rýchlosťou, ako to že to trenie ho "nezapáli" ako vo vrchných vrstvách atmosféry? Ide o to že tu ho proste tá hustá atmosféra nepustí do takých rýchlosti alebo pri hyperbolických letoch proste stačí nižšia rýchlosť na stav beztiaže?
"Sľúbili ste mi kolónie na Marse. Namiesto toho som dostal Facebook." Buzz Aldrin
Uživatelský avatar
rexino
Znalec vesmíru
Znalec vesmíru
 
Příspěvky: 615
Registrován: 13 kvě 2013, 15:00

Re: Otázky

Příspěvekod rexino » 09 črc 2013, 10:56

A ešte jedná otázka ma napadla (upraviť predchadzajúci príspevok mi nejde).
Prečo pri suborbitálnych letoch mali spojenie s loďou aj pri návrate do atmosféri? Veď aj pri suborbitálnych letoch sa pri návrate do atmosféri vzduch ionizuje a malo by sa strácať spojenie nie?
"Sľúbili ste mi kolónie na Marse. Namiesto toho som dostal Facebook." Buzz Aldrin
Uživatelský avatar
rexino
Znalec vesmíru
Znalec vesmíru
 
Příspěvky: 615
Registrován: 13 kvě 2013, 15:00

Další

Zpět na Volná diskuse

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků